Tento článek se zabývá teoretickou koncepcí trestněprávního poměru a trestněprocesního vztahu s přihlédnutím k postavení oběti ve světle rozhodovací praxe Ústavního soudu České republiky a Evropského
soudu pro lidská práva. K tématu článek přistupuje se zřetelem na význam teorie společenské smlouvy pro oblast trestního práva a následně předkládá analýzu judikatury výše zmíněných soudů. Závěr ukazuje, že nejen stanoviska, která vytvořila tyto dva přístupy, nemusí nutně být v naprosté vzájemné shodě, ale že i praxe Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva vykazují rozdíly. Po tomto dílčím závěru se článek zaměřuje na samotnou možnost oběti být subjektem trestněprávního poměru s přihlédnutím k přístupu zahraničních právních řádů k této problematice, a vytváří několik úvah založených na povaze postavení oběti a jejího vzájemného vztahu ke státu, jakož i k vzájemnému
vztahu státu a pachatele se závěrem, že trestněprávní poměr může i nadále přetrvávat ve své dvoustranné podobě, ačkoliv se k němu přidává ještě další – mezi obětí a státem. and This article focuses on the theoretical conception of substantive and procedural relations of the criminal law with particular focus on the status of the victim in the light of the decisional practice of the Constitutional Court of the Czech Republic and of the European Court of Human Rights. It approaches the topic through the lense of the social contract theory in the field of criminal law and later it presents an analysis of the jurisprudence of the aforementioned courts. The conclusion shows, that not only these standpoints that these two approaches have created, might not be altogether in perfect congruence, but that the practice of the Czech Constitutional Court and that of European Court of Human Rights differs. Following this partial conclusion, this article focuses on the very possibility of the victim to be a subject of the substantive relation in the criminal law with regards to the approach of foreign jurisdictions and introduces a few ideas based on the nature of the victim’s status and its mutual relation to the state, as well as to that of the perpetrator and the state with the conclusion that the substantive
relation in the criminal law can persist in its two-sided form, although there is now another one – between the victim and the state.
S trestní odpovědností konkrétních osob v souvislosti s rozhodováním kolektivních orgánů složených ze dvou nebo více fyzických osob, které jsou členy takového orgánu a bezprostředně se podílí na přijetí určitého rozhodnutí, se můžeme v poslední době poměrně často setkat i v trestním právu. V článku se po úvodním teoretickém přístupu autoři zabývají zejména s přihlédnutím ke konkrétní judikatuře jednak trestní odpovědností fyzických osob za důsledky rozhodnutí přijatého kolektivním orgánem v souvislosti s rozhodováním kolektivních orgánů obchodních společností a družstev nebo kolektivních orgánů územních samosprávných celků, a to z hlediska objektivní a subjektivní stránky zvažovaného trestného činu, a jednak trestní odpovědností právnických osob jako pachatelů trestného činu za jednání fyzických osob, které jim lze přičítat podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přitom zdůrazňují, že ani po zavedení trestní odpovědnosti právnických osob nezná trestní právo tzv. kolektivní odpovědnost více fyzických osob za trestný čin v tom smyslu, že by bez dalšího byly jeho pachatelem všechny tyto fyzické osoby působící v rámci právnické osoby nebo jejich určitý okruh, aniž by se zkoumalo, zda každá z takových fyzických osob individuálně naplnila všechny znaky konkrétního trestného činu a zda tak učinila zaviněně. Právnická osoba totiž nese trestní odpovědnost jako samostatný subjekt práva, nikoli jako souhrn všech nebo některých fyzických osob v ní působících. Trestní odpovědnost právnické osoby pak neznamená ani rezignaci na trestní odpovědnost těch fyzických osob, které přivodily trestní odpovědnost právnické osoby nebo samy spáchaly trestný čin v rámci činnosti právnické osoby, anebo dokonce jej spáchaly jako její spolupachatelé či účastníci. and Since recently, even in criminal law we can encounter criminal liability of specific people in connection with making decisions of collective bodies consisting of two or more natural persons who are members of such body, and participate directly in adoption of a particular decision. After the introductory theoretical approach, the authors deal, in the context of particular jurisdiction, mainly with criminal liability of natural persons for consequences of decision adopted by a collective body in association with taking decisions of collective bodies of trade companies and cooperatives,
or collective bodies of territorial self-governing units, both in terms of objective and subjective aspect of a considered criminal act, and also with criminal liability of legal entities as perpetrators of criminal act for acting of natural persons attributable to them pursuant to Act No. 418/2011 Coll., on
Criminal Liability of Legal Entities and Legal Proceedings against them. In consideration of all the aforementioned they emphasize that the introduction of liability of legal entities the criminal law does not know the so-called collective liability of more natural persons for a criminal act in that meaning that the perpetrator of it would be all these natural persons acting within a legal entity or a certain circle of these persons, without being investigated whether each of these natural persons has individually fulfilled all the aspects of a particular criminal act, and whether they did so culpably. A legal entity bears criminal liability as an independent subject of law, not as a summary of all or certain natural persons acting in it. Criminal liability of legal entity then does not mean resignation to criminal liability of those natural persons who caused criminal liability of legal entity, or those who committed a crime within an activity of a legal entity, or those who even committed a crime as its accomplice or participants.
sestavil František Št. Kott., KČSN, and Obsahuje přívazek : Isidor Theod. Zahradník / Slovník latinsko-německo-český pro Ladislava Pohrobka krále českého