The important contribution of this work, whose title translates as “Travelling Abroad in the Habsburg Monarchy and Czechoslovakia: Passport, Visa, and Emigration Policy, 1848–1918”, is, according to the reviewer, that it is the fi rst systematic, careful discussion of a highly important topic. Rychlík has concentrated primarily on the political conditions of travelling in various periods of Czech history and the legislation related to that. The importance that this phenomenon had in everyday life remains, however, a task for future researchers.
The article outlines the book culture of the Rudolphine period on the examples of several works by Tycho Brahe (Instruments of the Renewed Astronomy), Johannes Kepler (Somnium: The Dream, or Posthumous Work on Lunar Astronomy; Conversation with the Starry Messenger) and
Galileo Galilei (The Starry Messenger). It is based on both research outcomes that have already been published and those that are being prepared for printing.
Když cestovatel a vědec popisuje neznámé kraje a přírodní útvary, je postaven před otázku, jak vylíčí průběh cesty a jaký obraz ciziny vytvoří. Český geograf Jiří Viktor Daneš (1880-1928) po cestě kolem světa, kterou započal v roce 1920 a dokončil v roce 1923, napsal cestopis Tři léta při Tichém oceáně. I - II (1926). Obraz cizích krajů vytvářel nejen pomocí slov, ale také prostřednictvím fotografických obrazů. V případě některých lokalit byl zřejmě prvním, kdo české společnosti zprostředkoval obraz cizích krajů a doplnil ho o odborný pohled geografa. Hlavním cílem této studie je analyzovat fotografické archiválie v osobním archivním fondu J. V. Daneše uloženém v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR, popsat fyzický stav Danešovy fotografické sbírky, zhodnotit poškození skleněných fotografických desek, které byly zasaženy vodou během povodně v roce 2002, navrhnout žádoucí konzervátorské či restaurátorské zásahy a zvážit možnosti archivního pořádání a ukládání těchto fotografií. Nad Danešovými fotografickými i verbálními obrazy ciziny jsme si kladli různé otázky. Jejich první okruh se týká Danešova přístupu ke geomorfologickému a antropologickému pozorování. Čemu věnoval Daneš při svých cestách ústřední pozornost? Jak strukturoval písemný a jak fotografických obraz svých cest? Dále jde o vytváření obrazu cizího. Jak hierarchizoval jednotlivá zastavení ve svém itineráři? Čeho si všímal z vlastního zájmu, čemu přikládal takový význam, aby se o něm dozvěděla domácí česká veřejnost? Jakým způsobem zprostředkovával v popisech a zobrazeních své poznatky, dojmy a zážitky? Třetí okruh se zabývá Danešem jako fotografem. Bylo by možné ze záběru jeho fotografií rekonstruovat motivy a témata, jimž přikládal váhu? Jakým způsobem pořizoval reprodukce fotografií a jak je prezentoval? Tento přístup zdůvodňuje, proč věnovat intenzivní historickou, archivářskou a restaurátorskou pozornost fotografickým obrazům. Studie je uvedena 1) stručnou biografickou skicou J. V. Daneše a souhrnným přehledem jeho cest, 2) popisem geneze archivního fondu, poškození fotografických archiválií v důsledku povodní v roce 2002 a zhodnocením jejich současného stavu. Následující kapitola 3) popisuje Danešovu cestu kolem světa, a tím naznačuje, za jakých okolností a jaké objekty a situace Daneš pozoroval a fotografoval. Další část studie 4) zhodnocuje vybrané archivní soubory, počty dochovaných fotografií, způsob řazení záběrů a analyzuje obsahovou rovinu fotografických obrazů ve srovnání s Danešovým popisem v cestopise. Poslední oddíl 5) hodnotí rozsah poškození skleněných negativů a diapozitivů zasažených povodněmi a závěrem přináší návrh dalšího konzervátorského a restaurátorského postupu. Do, studie jsme zařadili ukázky fotografií a mikroskopickými záběry jejich poškození. Vznik a recepce Danešova vědeckého díla evidentně představuje komplexní proces, v němž právě fotografické obrazy hrají ústřední roli. Proto jsou Danešovy fotografické archiválie důležité nejen pro kulturní dějiny, dějiny vědy, dějiny fotografických technik, ale také z hlediska archivního pořádání, fyzického stavu fondu, příčin jeho poškození a konečně z hlediska hledání vhodných konzervátorských a restaurátorských postupů., When a traveller and scholar is describing unknown regions and natural phenomena, he faces the question of how to depict the course of his journey and what picture to portray of foreign lands. The Czech geographer Jiří Viktor Daneš (1880-1928) wrote a travelogue Three Years on the Pacific Ocean I - II (1926) after his trip around the world, which he started in 1920 and completed in 1923. He created a picture of foreign lands not only with words, but also with photographs. In several places he was evidently the first person to provide Czech society with an image of foreign lands, but who complemented it with a geographer’s specialist viewpoint. The main objective of this study is to analyse the photographic archives in Jiří Viktor Daneš’s personal archive fonds stored at the Masaryk Institute and Archive of the Czech Academy of Sciences, to describe the physical state of Daneš’s photographic collection, to assess the damage to the glass panels that held the photographs, which were waterlogged during the 2002 floods, to propose the required conservation or restoration procedures and to consider the options regarding the archive organization and storage of these photographs. Various question marks have been raised over Daneš’s photographic and verbal images. These primarily relate to his approach towards geomorphological and anthropological observations. What did Daneš mainly focus his attention on? How did he structure the written image and the photographic images of his travels? This also involves the creation of his image of the foreign. How did he hierarchize the individual stops on his route? What did he notice out of his own personal interest and what did he find important so as to inform the public at home in Czechoslovakia about it? In which ways did he present his findings, impressions and experiences in his descriptions and depictions? Another section deals with Daneš as a photographer. Would it be possible to reconstruct the motifs and subjects that he attached weight to from the full range of his photography? In what ways did he arrange for the reproduction of his photography and how did he present it? This approach provides a justification for paying close attention to the history, archiving and restoration work behind the photographic images. The study is provided 1) with a brief biographical sketch of Jiří Viktor Daneš and a summary of his journeys, 2) with a description of the creation of the archive fonds, the damage to the photograph archives as a result of the floods in 2002 and an assessment of their current state. The following chapter 3) describes Daneš’s journey around the world, indicating the circumstances under which he made, observations and took photographs, as well as the objects and situations involved. The next section of the study 4) assesses archive collections selected, the numbers of photographs preserved and the way the shots were organized, as well as analysing the content level of the photographic images in comparison with Daneš’s description in the travelogue. The fi nal section 5) assesses the extent of damage to the glass-backed negatives and slides affected by the floods, and the conclusion presents proposed subsequent conservation and restoration procedure. The study also includes samples of photographs and microscopic shots of their damage. Daneš’s scientific work, its inception and reception clearly involve a complex process in which photographic images play a central role. Hence Daneš’s photograph archives are of importance not only to cultural history, the history of science and the history of photographic techniques, but also from the standpoint of archive organization, the physical state of fonds, the causes of damage and not least, the quest for suitable conservation and restoration procedures., and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Advances in the statistical analysis of longitudinal data has been so rapid, that it has been difficult for empirically oriented social scientists to remain informed of all new developments in this important area of social methodology. This article offers some guidance on the use of various types of panel data analysis techniques, paying particular attention to the analysis of longitudinal panel data. The aim of this article is to describe in a succinct manner the logic underpinning a number of panel analysis techniques; outlining the types of inferences that can be drawn from employing specific techniques, and providing the reader with references to the literature associated with particular forms of panel data analysis. Five types of panel data analysis are discussed: Event history analysis, Sequential analysis, Hierarchical linear (or multi-level) modeling (with application to longitudinal data analysis), Structural equation modeling with longitudinal data, and use of Log- linear and Markov chain models for longitudinal data with categorical variables., Petr Pakosta, Petr Fučík., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Studie zjišťuje, zda existuje souvislost mezi charakteristikami matek – mateřskou rysovou úzkostností (STAI-T), mateřskou depresivní symptomatologií (BDI-II) a mateřským sebehodnocením (MSRI-s) a popisovanou mírou plačtivosti kojence. Psychologické charakteristiky matek byly zjišťovány pomocí výpovědí o sobě v dotaznících ve třetím měsíci těhotenství. Matky vyplňovaly záznamy o pláči kojenců mezi čtvrtým a osmým týdnem po porodu. Byly zjištěny souvislosti mezi mateřskou rysovou úzkostností a mateřským sebehodnocením (po porodu) a subjektivní úrovní plačtivosti kojence. Nebyla nalezena žádná souvislost mateřských charakteristik s popisovanou dobou plačtivosti kojence.