Search

Start Over Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ Data provider Academy of Sciences Library/Knihovna Akademie věd ČR

41964. Zapojení německy píšících badatelů do dvou projektů soupisů památek v českých zemích

Creator:
Uhlíková, Kristina and Majerčin, Ivan
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Sight Inventories, Archaeology Commission of Czech Academy of Science and Art (CASA), Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, and historiography of History of Art
Language:
Czech
Description:
Studie se zabývá historií projektu uměleckohistorické topografie (Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém) zahájeného v 90. letech 19. století Archeologickou komisí České akademie věd a umění ve výrazném předstihu před dalšími zeměmi monarchie a na odborně velmi vysoké úrovni. V centru pozornosti příspěvku stojí především vývoj vzájemné spolupráce českých a německých odborníků. Historici umění německé národnosti žijící v českých zemích se do projektu zapojili poprvé roku 1914, kdy jejich představitelé ze Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách uzavřeli s představiteli Archeologické komise smlouvu o vzájemné spolupráci, přičemž němečtí badatelé se chtěli na projektu podílet zpracováním svazků mapujících uměleckohistorický fond okresů s převahou německého obyvatelstva. Po nuceném útlumu činnosti obou institucí během první světové války se spolupráci opětovně podařilo navázat až roku 1923, kdy odezněl nacionalistický zápal z české strany a německá Společnost v nových politických poměrech konsolidovala svoji existenci. Vzájemná spolupráce na projektu byla pro obě strany skutečně výhodná. Obě instituce měly řízení redakce vybraných svazků plně ve svých rukou. Německá strana se zapojila do projektu po odborné stránce velmi kvalitního, navíc měla zajištěno publikování svazků pro české okresy i v německém jazyce. České straně naopak německý partner přislíbil vydat pro ni obtížně realizovatelné soupisy okresů s převahou německého obyvatelstva. Tato nesporná oboustranná výhodnost byla jistě i důvodem nepřerušení spolupráce na okresních soupisech a nově i na stručnější edici, tzv. českém Dehiovi vydávaném pod záštitou Ministerstva školství a národní osvěty Státním fotoměřickým ústavem, ani během 30. let 20. století, kdy sílily separatistické tendence německé menšiny v Československu. Až po ustanovení Protektorátu Čechy a Morava bylo rozhodnuto o nové organizaci obou projektů v návaznosti na nové teritoriální rozdělení bývalých českých zemí., The text is dealing with the history of project of the art-historical topography (Inventory of historical and art sights in the Bohemian Kingdom) launched in 90s of the 19th Century by the Archaeology Commission of Czech Academy of Science and Art advancing substantially other countries of the monarchy pursued highly professionally. Hence, the contribution is focusing especially on the development of mutual co-operation of the Czech and German specialists. The historians of art of the German nationality living in the Czech lands were engaged in the project firstly in 1914, when their representatives from the Society for supporting German Science, Art and Literature in Bohemia concluded an agreement with the representatives of Archaeology Commission on mutual co-operation with the German research workers intending to take part in the project by mean of processing bundles mapping the art-historical fund of the counties with the prevailing German inhabitants. Upon the enforced cease of activities of both institutions during WWI, the co-operation was successfully resumed as late as in 1923, when the nationalist enthusiasm of the Czech side faded away and the German Society consolidated its existence in new political circumstances. Mutual co-operation on the project was really favourable for both sides. Both institutions kept the management of editorial works of the selected bundles fully under their own control. The German side got involved into the project of professionally very high quality, and in addition, it was ensured with the publication of bundles also in German language for the Czech counties. On the other hand, the Czech side was promised by the German partner to have the inventories of counties of the prevailing German inhabitants published with such inventories to be pursued hardly by the Czech side. This undoubtedly mutual favourableness definitely served a reason of not ceasing the co-operation on county inventories and newly also on the much more concise publication of a so called Czech Dehio published under the auspices of Ministry of Education and National Enlightenment by the State Institute of Photo-measurement neither in 30s, when the separatist tendencies of the German minority in Czechoslovakia were gaining strength. Only after establishing the Protectorate Bohemia and Moravia a decision was taken on new organization of both projects so as to be in accordance with new territorial division of the former Czech lands. (Translated by Ivan Majerčin.), and Překlad resumé: Ivan Majerčin
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

41966. Zapomenutá Plzeň. Počátky města pod přemyslovským hradem

Creator:
Široký, Radek, Nováček, Karel, and Kaiser, Ladislav
Type:
article and TEXT
Subject:
raný středověk, vrcholný středověk, přemyslovské hradské centrum, městská lokace, západní Čechy, Plzeň, Early Middle Ages, High Middle Ages, Přemyslid stronghold centre, urban siting, West Bohemia, and Plzeň - Pilsen
Language:
Czech
Description:
Hrad Plzeň byl v 10.–13. stol. ústředím přemyslovské správy západních Čech. Kolem roku 1295 byly centrální funkce přeneseny do nově založeného, 10 km vzdáleného města Nové Plzně. Studie bilancuje přínos více než sto let probíhajících archeologických výzkumů pro poznání struktury a vývoje raně a vrcholně středověké Staré Plzně. Největší pozornost je věnována nově získaným indiciím plánovitě založeného města, které bylo připojeno ve 2. pol. 13. stol. ke staršímu osídlení v podhradí a které bylo z velké části opuštěno po založení Nové Plzně. and In the 10th-13th centuries, hillfort Pilsen (Plzeň) was the centre of Přemyslid administration in West Bohemia. Around 1295 its functions were translated to newly-founded town New Pilsen 10 km away. This study assesses the results of more than a hundred years of ongoing archaeological investigation in terms of an understanding of the structures and development of this Early and High Medieval settlement of Old Pilsen. The greatest attention is devoted to newly-recovered indicators of the planned foundation of the borough that in the second half of the 13th century was appended to the earlier colony beneath a Přemyslid stronghold, and which was in large measure abandoned after the foundation of the town New Pilsen.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

41968. Zapomenutý kraj

Creator:
Topinka, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor sleduje hlavní kontury sociálního vývoje českého pohraničí od komunistického převratu v únoru 1948 do konce padesátých let (s rekapitulací změn v letech šedesátých) optikou státní osidlovací politiky. Úvodem připomíná, že během zhruba dvou let po skončení druhé světové války se v českém pohraničí odehrály historicky zcela mimořádné demografické, hospodářské a sociální procesy, které uvedly do pohybu masu zhruba pěti milionů lidí. Odsun téměř tří milionů Němců a následný osidlovací proces poznamenaly tvář těchto oblastí na dlouhá desetiletí. Obě tyto akce se prolínaly a z velké části se uskutečnily již do poloviny roku 1947. Jejich provádění se zmocnila komunistická strana, která do nich vkládala své specifické představy a sledovala jimi vlastní politické cíle. Po skončení první vlny osidlování zůstalo pohraničí velmi nerovnoměrně zalidněno, nízkou hustotu obyvatelstva vykazovaly zejména tamní zemědělské okresy. V důsledku špatně provedené pozemkové reformy mnozí osídlenci již před rokem 1948 opouštěli pohraničí, ostatní pak během první fáze kolektivizace hledali ve vznikajících jednotných zemědělských družstvech záchranu před krachem. K dalšímu vysidlování beztak spoře obydleného pohraničního venkova také přispěly „kádrové čistky“ poúnorového režimu, a především likvidace středního stavu a mnoha průmyslových závodů, z nichž některé byly zabaveny Rudou armádou, další převezeny na Slovensko v rámci industrializačního programu, jiné byly zrušeny v první polovině padesátých let. V období prvního pětiletého plánu (1948–1953) se veškeré systémové chyby plynoucí z povahy komunistického režimu a plánovaného hospodářství projevily v pohraničí s dvojnásobnou silou. Situace se nekonsolidovala, jak doufali komunističtí představitelé, ale naopak stále zhoršovala. Autor přibližuje často nesnesitelné životní podmínky, jež byly do značné míry způsobeny nekompetentními zásahy stranických a státních orgánů a které vedly k dalšímu odlivu novoosídlenců i starousedlíků. Z mnoha oblastí pohraničí se stal v té době doslova zapomenutý kraj, jehož obyvatelé pobírali většinou nízké příjmy, které leckdy ani nestačily na obživu, trpěli mizerným zásobováním, nedostatečným dopravním spojením, špatnou dostupností zdravotní péče a nekvalitním bydlením v chátrajícím bytovém fondu. V západním pohraničí k tomuto úpadku ještě přispěl vznik takzvaného zakázaného pásma a násilné vysídlení tamních obyvatel. Na podzim 1953 se komunistické vedení v souvislosti s částečnou reorientací hospodářského kurzu rozhodlo podniknout akci „dosídlení pohraničí“, která měla nahradit obrovský úbytek, obyvatel v těchto oblastech. Až do roku 1959 však byla zaměřena jen na zemědělský sektor, jehož stav byl (a do poloviny šedesátých let zůstával) kritický. Jelikož odchody nespokojených pokračovaly, celá akce jen brzdila trvající negativní trend a očekávaný obrat k lepšímu tak nenastal ani tentokrát. Snahy o nápravu narážely také na nesoulad v postupu příslušných úřadů, hájících předně vlastní zájem, a na nedostatek finančních prostředků, které například zdaleka nestačily na nutné opravy a údržbu zanedbaných domů; tento problém pak režim řešil rozsáhlými demolicemi. Teprve poté, co bylo koncem padesátých let zahájeno takzvané komplexní dosidlování pohraničí, se začaly projevovat jisté pozitivní změny v infrastruktuře, službách, školství a životní úrovni tamních obyvatel. Vzhledem k hloubce poválečného úpadku však tato zlepšení zdaleka nestačila k vyrovnání celkové úrovně pohraničí s vnitrozemím, jak to režim proklamoval. Ještě v roce 1967 označil první tajemník Ústředního výboru KSČ a prezident republiky Antonín Novotný stav pohraničí za „politicky neúnosný“. Odsun Němců – i když se příčiny úpadku nedají redukovat pouze na něj – byl tak nakonec zaplacen obrovskými hospodářskými, kulturními a v neposlední řadě i morálními ztrátami, které se v pohraničí českých zemí projevovaly ještě mnoho let, uzavírá autor., The article traces the contours of social development in the Bohemian borderlands from the Communist takeover in February 1948 to the end of the 1950s (with a recapitulation of the changes in the 1960s) through the lens of Czechoslovak resettlement policy. By way of introduction he points out that in the course of about two years after the end of the Second World War historically quite exceptional demographic, economic, and social processes were taking place in the Bohemian borderlands, which set about fi ve million people in motion. The transfer of almost three million Germans and the subsequent settlement process changed the appearance of all these areas for decades to come. The two operations overlapped, and had largely been completed by mid-1947. Their having been carried out strengthened the Communist Party, which had invested the operations with its own particular ideas and used them to pursue its own political aims. After the first wave of resettlement the individual parts of the borderlands remained very unevenly populated. In particular, the local agricultural districts there showed low population densities. In consequence of the badly implemented land reform many settlers left the borderlands even before 1948. The rest then sought protection from bankruptcy in the emerging standard farming cooperatives (JZDs) during the first stage of collectivization. The further depopulation of the otherwise sparsely inhabited rural borderlands was also contributed to by the ‘cadre purges’ conducted the Communist régime and in particular by the destruction of the middle classes and of many factories, some of which were confiscated by the Red Army, others were moved to Slovakia as part of the industrialization programme, and others were closed down in the fi rst half of the 1950s. During the first Five-Year Plan, 1948–53, all systemic mistakes stemming from the nature of the Communist régime and the centrally planned economy were hit the borderlands doubly hard. Despite Anotace Communist expectations, the situation, rather than becoming consolidated, only got worse. The author describes the often unbearable living conditions, which were to a considerable extent caused by the incompetent actions of Party and State organs, and led to the further exodus of old-time settlers and recent arrivals. Many areas of the borderlands became forgotten country in this period, whose inhabitants had mostly low incomes, which were sometimes not even enough for bare subsistence. Areas were often not supplied sufficiently, had poor public transport connections, poor access to, and health care, and poor housing as the housing stock deteriorated. In the western borderlands this decline was contributed to also by the creation of a ‘forbidden zone’ and the expulsion of the local population. In autumn 1953 the Communist leaders, in connection with a partial reorientation of the economic course, decided to carry out an operation to increase the number of settlers in the borderlands, intended to make up for the huge decline in the population of these areas. Until 1959, however, it was aimed only at the agricultural sector, where the situation was extremely bad (and remained so till the mid-1960s). Since the departures of the dissatisfi ed continued, the whole operation only slowed down a continuing negative trend, and the anticipated turn for the better never took place. Attempts to rectify the situation also ran up against the lack of coordination of the relevant government offi ces, which defended mainly their own interests, and also ran up against the lack of fi nances, which were insufficient, for example, even for the necessary repairs and maintenance of run-down houses. The régime then sought to solve this problem by extensive demolition. Only after the ‘complex addition of settlers in the borderlands’ commenced in the late 1950s did certain positive changes begin to appear in the infrastructure, services, school system, and standard of life of the local population. In view of the seriousness of the post-war decline, however, these improvements were hardly enough to bring the overall level of the borderlands up to that of the interior, despite the régime’s promises. Even in 1967 the First Secretary of the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party and President of Czechoslovakia, Antonín Novotný, called the state of the borderlands ‘politically untenable.’ The price of the transfer of the Germans, the author concludes, though warning that the causes of the decline cannot be reduced merely to this, was ultimately paid for with huge economic, cultural, and, last but not least, moral losses, which were manifested in the borderlands of Bohemia and Moravia for many years to come.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1480 to 2021

View larger »