On the example of Ostrów Tumski in Wrocław (Silesia, Polish lands) an attempt of identification of places associated with trade and exchange in early medieval strongholds was made. The alleged marketplace existed in the stronghold from the end of the 11th century to the end of the 12th century. Its existence would be confirmed by the empty square between buildings, the accumulation of finds related to trade and exchange as well as spending free time. The connection of some buildings form Ostrów Tumski with commercial activities is also not excluded. On the basis of analogies from the main centers of the Piast state and selected sites from the Bohemian and Moravian territories, the potential location of the marketplaces was analyzed. Attention was drawn to the relationship between finds related to trade and exchange with other manifestations of economic activity (e.g. non-ferrous metallurgy). An attempt was also made to answer the question when and in what political and economic conditions such places could be created.
Archaeobotanical analyses of 9 sediment samples (8 contexts) yielded 469 charred and mineralised seed and fruit remains andal and wood fragments. An assemblage of approximately 50 plant taxa contain many useful plants and is used to reconstruct the vegetation in the vicinity of the site.
The proportion of individual cereals seems to correspond with the “early medieval standard” for Czech Republic, with the dominance of naked wheat (Triticum aestivum typ.) in carbonised and high proportion of millet (Panicum miliaceum) in mineralised subassemblage. Wild plants (mostly ruderal and segetal species) document the existence of synanthropic habitats in open, non‑forested landscape.
The taxa determination of charcoal and wood remains provide evidence that oak has been used as the most important fuel wood and construction timber. Wood for fuel and construction were obtained predominantly from mesophilic oak woodland with hornbeam and from alluvial hardwood forests, both strongly affected by human impact.
V článku jsou představeny výsledky archeologického výzkumu lokality Kostice – Zadní hrúd, který proběhl v letech 2009 až 2011. Zkoumaná lokalita, vzdušnou čarou vzdálená 1,5 km od středu blízkého velkomoravského centra na Pohansku, se rozkládá u okraje nivy řeky Dyje na nevýrazné písčité duně. Konkrétní místo terénního odkryvu bylo vybráno pomocí predikčního modelování a na základě důkladné prospekce. Celkově byla odkryta plocha 2405 m2, na níž bylo prozkoumáno 160 zahloubených sídlištních objektů a dva hroby z různých období. Většina nálezů souvisela s raným středověkem, těžiště osídlení spadá do 10. až 12. století. Zdejší sídliště patřilo v 9. stol. k subsistenční základně rozlehlé velkomoravské aglomerace na Pohansku a po jeho zániku se transformovalo v řemeslně-agrární a obchodní centrum druhého řádu, tzv. trhovou ves. Mimořádně významné jsou nálezy mincí, skládacích vážek, kupeckých závaží a pozdně nomádských třmenů. and The article presents the results of the archaeological excavation of the Kostice – Zadní hrúd site, conducted in 2009–2011. The investigated site, 1.5 km from the heart of the nearby Great Moravian centre at Pohansko, lies at the edge of the Dyje (Thaya) River floodplain on a nondescript sand dune. A total of 160 sunken features and two graves from various periods were investigated over the excavated area of 2,405 m2. The majority of finds were from the Early Middle Ages, with the peak of settlement falling between the tenth and twelfth centuries. In the ninth century, the local settlement was part of the subsistence base for the vast Great Moravian agglomeration at Pohansko; following the demise of Pohansko, the Kostice – Zadní hrúd settlement was transformed into a craft-agrarian and trade centre of the second level. Finds of coins, balance scales, merchants’ weights and late nomadic stirrups are of extraordinary importance.
Studie přináší zprávu o výsledcích komplexně pojatého výzkumu dvojdílného, příkopem ohrazeného areálu z konce raného středověku v Ledčicích (okr. Mělník). Areál objevený při letecké prospekci byl podroben opakovanému geofyzikálnímu měření a sondáži, doplněné namátkovým povrchovým sběrem. Analýza leteckých snímků a výsledky dosažené uvedenými postupy terénního výzkumu prokázaly současnost obou hlavních komponent areálu; rozbor nálezového souboru datuje jeho existenci do 1. pol. 13. století. V kontextu dosavadních znalostí o podobě sídelních/hospodářských jednotek pozemkové šlechty představuje ledčický areál ojedinělou situaci, která zachycuje jednak v úplnosti tvar a velikost vlastního jádra (dvojdílného) dvora a jednak ohrazení přiléhajícího prostoru. and This paper reports on the results of a comprehensive investigation of a two-part ditched enclosure from the final part of the Early Middle Ages near Ledčice (Mělník distr.). The site discovered via aerial reconnaissance was plough-walked, subjected to a geophysical survey and test excavated. The analysis of aerial photographs and data from the aforementioned field methods has demonstrated the contemporaneity of the two enclosures; pottery fragments date the site to the first half of the 13th century. In the context of the current state of research on the settlements of early country lords, the Ledčice site represents a unique situation with the complete ground-plan and size of such settlement (a two-part ditched enclosure as its principal component) and also a few components outside the central feature.
In a forest near the present village of Miłosławice in Silesia, 34 mounds of various sizes were found that are the results of human activity. Research including excavations of two of them has not proved the original intention of the mound builders, and only one burnt human bone makes it impossible to interpret the whole area as barrow cemetery, but the plough marks found under a large mound are interesting. Both the stratigraphy and pollen data enable us to prove a change in land use, which took place between 6 and 8th centuries AD as 14C dating from the mounds revealed. The paper aims to present and discuss the ard furrows discovered recently under a large round mound at Miłosławice. The study is focused on the remains of the furrows and their stratigraphical relationship with the mounds. and V lese nedaleko dnešní vsi Miłosławice ve Slezsku bylo objeveno 34 mohyl různé velikosti, které jsou pozůstatkem lidské aktivity. Výzkum zahrnující odkryv dvou z nich neprokázal původní záměr stavitelů mohyl; jediná přepálená lidská kost neumožňuje interpretovat celou lokalitu jako mohylové pohřebiště, pozoruhodné jsou však stopy orby zjištěné pod jednou z velkých mohyl. Jak stratigrafická, tak palynologická data nám dovolují prokázat změnu využití půdy, která se odehrála mezi 6. a 8. stol. n. l., jak dokládá 14C datování vzorků z mohyl. Cílem článku je prezentovat a diskutovat orební brázdy nedávno objevené pod velkou okrouhlou mohylou. Studie se zaměřuje na stopy brázd a jejich stratigrafický vztah s mohylami.
The article discusses the methodology employed in the excavation of the outer fortified area of the Early Medieval stronghold at Budeč. This methodology made it possible to establish in the stronghold’s western part, at the “Na kašně” location (field excavation in 1981–1986 and in 1989), the stratigraphic succession of anthropogenic activities, which helped to clarify the character, interconnection and dating of development forms of the outer fortifications and settlement in the studied part of the Budeč foregrounds. and Článek seznamuje s metodikou výzkumu vnějšího opevněného areálu raně středověkého hradiště Budeč, která umožnila v jeho západní části, v poloze Na kašně (terénní výzkum v letech 1981–86, 1989) stanovit stratigrafickou posloupnost antropogenních aktivit, a vedla tak k objasnění charakteru, provázanosti a datování vývojových forem vnějšího opevnění a osídlení ve zkoumané části budečského předhradí.
Die vorliegende Studie befasst sich schwerpunktmäßig mit den Beziehungen zwischen Mähren und Süddeutschland im Frühmittelalter. Von den vielen verschiedenartigen gesellschaftlichen Phänomenen, auf die sich die gegenseitigen Kontakte auswirkten, sei näher diskutiert der Wandel im Bestattungsritus. Diese historischen Prozesse kann man im archäologischen Fundgut unter anderem mit der Verbreitung von spätmerowingischen Bommelohrringen und Pressblechfibeln in Verbindung bringen. Die Anfänge dieser Übermittlung gehen tief in das 8. Jahrhundert zurück, als in Mähren die ersten Körpergräber aufkamen. In ihnen waren auch diejenigen Frauen beigesetzt, die alemannischen und bajuwarischen Schmuck trugen. and The study addresses the relationships between Moravia and south Germany in the Early Middle Ages. Among the many social phenomena influenced by mutual contacts, the work in particular discusses the change in the burial ritual. Among other things, this social process can also be connected with the spread of Late Merovingian earrings with spherical pendants and disc brooches. The beginnings of cultural influence stretches back far into the 8th century, when the first inhumation graves appear in Moravia. The women that were also buried in these graves wore Alemanni and Bavarian ornaments.
This study summarizes the current state of archaeological knowledge of Slavic settlement in the so-called Czech Silesia that is currently regarded as the southern part of the historical Upper Silesia located mostly in the territory of today’s Poland. It is in this region that the Slavic tribe of the Golensizi mentioned by the so-called Bavarian Geographer is generally agreed to have settled. The study focuses on the period between the 8th and 10th/11th centuries as older records of Slavic presence are now known yet. It is not only based on results of previous research, but also brings in new findings. Three basic settlement components are monitored: strongholds, burial grounds and open settlements, which together make up an interconnected structure. Attention is paid mainly to localities where a long-term archaeological research was carried out and that provided us with material of good informative value. The aim of this study is to offer a historical interpretation of events that happened in the region during the aforementioned period.
Během výzkumu na parcele v Josefské ul. 7 (1988–1992, 2001) byla odkryta jáma z 12./13. stol. se souborem zlomků tyglíků, které byly vyrobeny většinou z okrajů grafitových zásobnic. Jen jeden zlomek pochází ze speciálně vyrobeného tyglíku rovněž s příměsí grafitu. Pomocí analytických metod (RFA, SEM-EDX, EMPA) byla prokázána přítomnost mědi a zinku na povrchu tyglíků, lze uvažovat o produkci či recyklaci mosazi. Svědectví o kovové produkci v několika místech v Brně 12. stol. můžeme spojit s rozvojem zdejší předlokační aglomerace. Novou kvalitu přinesla výroba velkých grafitových tyglíků v souvislosti se založením města ve 2. čtvrtině 13. století. and Evidence of non-ferrous metallurgy from the end of the 12th century, discovered in Josefská St in Brno. A pit from the 12th/13th century excavated in the area of the pre-urban agglomeration of Brno produced a collection of small crucibles, mostly made from the rims of graphite clay storage vessels. Only one potsherd comes from a specialised smelting pot, also with an admixture of graphite. As a variety of analyses (XRF, SEM-EDX, EMPA) proved the presence of copper and zinc on the surface of the crucibles, we can therefore assume this probably relates to the production of brass objects. The find is further evidence of metal production in Brno of the 12th century. The production of large graphite crucibles expanded with the founding of the town in the second quarter of the 13th century, and the occurrence of these vessels indicates a new quality in metallurgical production.
Příspěvek je souhrnnou archeologicko-historickou interpretací výsledků interdisciplinárních výzkumů, které proběhly v letech 2007–2012 v prostoru dolního Podyjí (Česká republika). Tato oblast patřila v 9. stol. k jádru tzv. Velké Moravy – raně středověké „říše“, jež v době svého největšího rozkvětu politicky a kulturně ovládala nejen dnešní Moravu a Slovensko, ale významně ovlivňovala celou středovýchodní Evropu. Velká Morava zanikla náhle na začátku 10. století. Článek se snaží zodpovědět na otázku, zda byl tento kolaps tak fatální, jak se dosud předpokládalo, jak na onu katastrofu reagovaly široké vrstvy obyvatelstva, jak vývoj ovlivnil sídlištní strukturu a kdy došlo k opětovné regeneraci společnosti. and The article presents a comprehensive archaeological-historical interpretation of the results of interdisciplinary research conducted in the lower Dyje (Thaya) River region in the Czech Republic in 2007–2012. In the ninth century this area belonged to the core of Great Moravia, an early medieval “empire” which at its peak not only enjoyed political and cultural control over today’s Moravia and Slovakia, but also significantly influenced the whole of central eastern Europe. Great Moravia collapsed suddenly at the beginning of the tenth century. The article attempts to clarify whether this collapse was as fatal as has been thought, how broad classes of the population reacted to this catastrophe, how development influenced the settlement structure and when the regeneration of society occurred.