Kniha uznávaného amerického historika třetí říše patří ke klasickým pracím o německém wehramachtu. Autor se v ní zabývá především ideologickou indoktrinací Hitlerovy armády, sociálními vazbami uvnitř ní, válečnými zločiny a trestáním jejích příslušníků a konečně mechanismy sebeospravedlňování a poválečnou pamětí německých vojáků. Soud recenzenta o knize je výrazně pozitivní. and This is a review of the Czech translation of Hitler’s Army: Soldiers, Nazis, and War in the Third Reich (New York, 1992). The work, by the respected American historian Omer Bartov, is a classic among books on the Wehrmacht. In it, Bartov is concerned primarily with the ideological indoctrination of Hitler’s army, the social links within it, war crimes, and the punishment of Wehrmacht soldiers, and, ultimately, the mechanisms of self-justification and the post-war memories of German soldiers. The reviewer praises it highly.
The article deals with the manuscript DF V 11 housed in the Strahov Library and containing a transcription of the Tovačov Book - a manual of early Moravian provincial law. The text is analysed in a detailed way as this codex is missing in the list of the manuscripts of the Book compiled by Prof. Čáda in 1968.
The article deals with the manuscript DF V 11 housed in the Strahov Library and containing a transcription of the Tovačov Book - a manual of early Moravian provincial law. The text is analysed in a detailed way as this codex is missing in the list of the manuscripts of the Book compiled by Prof. Čáda in 1968.
Cílem této eseje je načrtnout takový přístup k (literárnímu) textu, který prostřednictvím pojmů světový názor a interpretační komunita umožňuje vyložit symbolický systém díla a zasadit jej do historického kontextu doby jeho vzniku. V první části se vyrovnávám s definicí pojmů Weltanschauung a Weltbild v německé filozofické tradici, v níž lze sledovat počátky konceptualizování vztahu mezi jedincem a nazíraným světem. Obsahem druhé části je konfrontace ideologické interpretace literárního textu, kterým se vyznačoval marxleninismus, a takového výkladu, který nevychází z předem daného stanoviska, ale snaží se popsat světonázorovou strukturu sledovaného konceptu. Produktivní definici světonázoru (world view) představilo bruselské Center Leo Apostel, které tento typ výzkumu institucionalizovalo na široce interdisciplinární bázi. Několik závěrečných poznámek přítomného textu je věnováno způsobu, jakým se nám světový názor autora jeví při čtení díla a rovněž dynamice světonázoru v souvislosti s historickou změnou. and This article outlines an approach to a literary text, which enables one, by means of the terms Weltanschauung (world view) and interpretation community, to interpret the symbol system of a work and to put it into the historical context of its period. In the first part, the author compares the definitions of Weltanschauung and Weltbild in the German philosophical tradition, in which one observes the beginning of the conceptualization of the relationship between the individual and observation of the world. The second part of the article is a comparison of the ideological interpretation of the literary text, typical of Marx-Leninism, and of the kind of interpretation that does not start from an already agreed standpoint, but seeks instead to describe the Weltanschauung structure of the concept under observation. A productive definition of ‘world view’ was offered by the Center Leo Apostel, Brussels, which institutionalized this sort of research on a broad interdisciplinary basis. The article concludes with several remarks on the means by which an author’s Weltanschauung appears to us when reading his or her work, and also on the dynamics of the Weltanschauung in connection with historical change.
Příspěvek není referátem ani líčením historie fyziky. Je jen uznáním a vyjádřením díků za pohodlí a moc, které nám fyzika přináší, a zdůrazněním jejího podstatného místa v poznávání přírody. and Josef Jelen.