SRBA, Bořivoj: Múzy v exilu: Kulturní a umělecké aktivity čs. exulantů v Londýně v předvečer a v průběhu světové války 1939–1945. Brno, Masarykova univerzita 2003, 888 stran + přílohy. Obsáhlá, svým zaměřením průlomová a množstvím zpracovaných informací monumentální publikace je dle recenzentky zároveň problematická svou koncepcí a formou. Původně vznikala koncem šedesátých let minulého století jako teatrologická příručka, autor ji nově přepracoval a rozšířil. Je členěna podle témat do stovek kapitolek, což klade překážky souvislé četbě, řada údajů se opakuje. Autor ke škodě věci nevyužil nové české publikace ani institucionální archivní prameny, přesto vytvořil dílo mimořádné, záslužně sledující kulturní aktivity nejen československých, ale i německých a rakouských emigrantů v Británii (výběrově i jinde), kteří náleželi k československému exilu. and Srba, Bořivoj. Múzy v exilu: Kulturní a umělecké aktivity čs. exulantů v Londýně v předvečer a v průběhu světové války 1939–1945. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 888 pp + appendices. This monumental publication, although groundbreaking in its orientation and the amount of information it conveys, is, according to the reviewer, problematic in its conception and form. Srba wrote much of it in the late 1960s as a manual for theatre studies, but has revised and expanded that work here. It is organized by topic into hundreds of chapters, which unfortunately spoils the flow and leads to much repetition. Another minus is that the author has not used new Czech publications or records from archives of various institutions. Nevertheless, he has written an extraordinary work, which examines culture and the arts not only of Czechoslovak émigrés in Great Britain (and, to a lesser extent, elsewhere) but also German and Austrian émigrés who were associated with them there.
Když jsme vás v minulém čísle Akademického bulletinu provedli nově zrekonstruovanými prostorami brněnského Mendeliana, zmínili jsme jeho počátky jen zběžně. Nyní si tedy připomeňme, že mohlo vzniknout teprve v 60. letech minulého století po období lysenkismu a mičurinské biologie, kdy byla genetika v tehdejším východním bloku považována za „buržoazní pavědu“, a podle toho patří k obětem komunistického režimu i nestor československé genetiky doc. Jaroslav Kříženecký. Právě on stál jako vůdčí osobnost u budování genetického oddělení Gregora J. Mendela v Moravském muzeu. and Marina Hužvárová.