Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy",, za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat; a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Lau-danovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy., In 1983, Larry Laudan considered the demarcation problem, i.e. the demarcation between "science” and "pseudoscience”, as an irrelevant philosophical pseudoproblem, and the terms "scientific” and "pseudoscientific” as empty notions, which should be removed from our vocabulary. This paper challenges this statement by proposing arguments supporting the view that 1) the demarcation between science and pseudoscience represents an important problem deserving a serious attention, and that 2) a possible way to its solution has been opened by recent social studies of science. Their approach is based on understanding science as a "form of life” and the demarcation criterion as a dynamic cluster of characteristics, which cannot be defined exactly, but nevertheless can be examined via sociological analysis of scientific practice. The paper demonstrates the specifics of the sociological approach with regard to its methods and proposed solutions on selected exemplar studies, and evaluates its possibilities and limits for philosophy of science., and Libor Benda.
Pravidelní čtenáři Živy projekt Věda je krásná patrně dobře znají, časopis Živa patří mezi jeho mediální partnery již od prvního ročníku (viz Živa 2009, 6: 287–288; 2010, 6: 290–292). V závěru loňského roku proběhlo další, již 4. kolo soutěže, jejíž zaměření na estetiku přírodovědného výzkumu je i nadále jejím hlavním motivem a cílem. Ovšem krom již tradiční soutěže na poli vědecké fotografie, ilustrace a počítačové vizualizace přírodních jevů přišel poslední ročník s novinkou prolamující akademickou barieru – Objevitelskou kategorií, která otevřela soutěž Věda je krásná studentům středních a základních škol i dalším zájemcům z řad veřejnosti. Tito účastníci jsou díky registraci na webu prirodovedci.cz členy široké badatelské komunity zastřešené Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. and In 2012, the Science Is Beautiful competition run by Charles University in Prague, Faculty of Science and its supportive web www.prirodovedci.cz, made it to its fourth year. The scope is to show beauty and aesthetics revealed by scientific research, either via photography, illustrations or computerized visualisations of natural phenomena. In the last year, a new Discovery category opened the competition to the students and teachers of secondary and elementary schools.
The Academy has interacted with the public in every regional seat and many other centres in the Czech Republic during its 14th Science and Technology Week, November 1-15. As one of the largest science communication efforts in the country, it presented the latest scientific achievements and results of current research. The response by Czech participants was lively and enthusiastic. and Luděk Svoboda.