Původní koncept epistémické závislosti podněcoval u ne-expertů nekritickou podřízenost expertním názorům. Ve světle nedávného vývoje ve zkoumání vědy se však skutečná situace epistémické závislosti jeví tak, že zahrnuje nezbytnou a všudypřítomnou potřebu pro laické hodnocení vědeckých expertů. Jelikož expertní vědění znamená omezení poznávacího přístupu k některým epistémickým doménám, laická hodnocení expertního vědění jsou racionální a informovaná pouze tehdy, když se kritéria užívaná ne-experty při posuzování expertů liší od kritérií užívaných experty pro jejich tvrzení. Rozlišení mezi "substanciálním věděním“ a "kontextuálním věděním“ umožňuje laikům poznávat spolu s experty bez toho, že by museli vědět přesně totéž, co oni. Taková meta-expertní hodnocení nejsou specifická pro veřejnou sféru mimo vědu ani nejsou na vědu vnitřně omezená, ale vyskytují se v široké míře kontextů ve vědě a kolem ní. Tento článek legitimizuje koncept kontextuálního vědění jeho vztažením k relevantní literatuře a objasňuje tuto myšlenku pomocí identifikace některých prvků takového vědění., The original concept of epistemic dependence suggests uncritical deference to expert opinions for non-experts. In the light of recent work in science studies, however, the actual situation of epistemic dependence is seen to involve the necessary and ubiquitous need for lay evaluations of scientific experts. As expert knowledge means restricted cognitive access to some epistemic domain, lay evaluations of expert knowledge are rational and informed only when the criteria used by non-experts when judging experts are
different from the criteria used by experts when making their claims. The distinction between “substantial knowledge” and “contextual knowledge” allows for the laypeople to know with experts without having to know precisely what experts know. Such meta-expert evaluations are not specific to the public sphere outside science, nor are they limited internally to science, but they are present in a wide range of contexts in and around science. The paper legitimizes the concept of contextual knowledge by relating it to the relevant literature, and expounds the idea by identifying some elements of such a knowledge., and Gábor Kutrovátz.
The article reacts to a critical evaluation of the cognitive revolution which Jaroslav Peregrin has presented (The Cognitive Counterrevolution?, Filosofie dnes, 4, 2012, No. 1, pp. 19-35). According to Peregrin the cognitive revolution has thrown open a Pandora’s box of naive mentalistic theories and variations on Cartesian dualism (“magical theories of the mind”), which “do not belong to science, nor even to sensible philosophy”. Although I agree with the rejection of magical theories of the mind, I attempt to show that the cognitive turn in the 50’s and 60’s of the last century is susceptible of a quite different interpretation, according to which cognitive science, as a result of its basic assumptions and methodology, does not imply or propagate any kind of Cartesian dualism, rather it explicitly denies the possibility of such an account of the relation between mind and body., Juraj Franek., and Obsahuje poznámky a bibliografii
V rámci tejto štúdie som sa pokúsil poukázať rozličné ponímanie termínu autorita v európskej a čínskej filozofickej tradícii. Pri týchto skúmaniach som vychádzal z teoretických východísk súčasných predstaviteľov kritickej teórie (frankfurtskej školy), u ktorých je prítomná snaha zakomponovať do svojich úvah o sociálnych procesoch fenomén globalizácie. Jedným z najvýznamnejších štátov súčasnosti je Čínska ľudová republika, ktorá výrazným spôsobom ovplyvňuje svetové dianie. V rámci štúdie som sa pokúsil poukázať na relevantnosť sinologických štúdii, nielen z hľadiska súčasnosti, ale aj z historicko filozofických dôvodov, keďže každá jedna ľudská civilizácia zahŕňa vlastné, aj keď často značne modifikované, ontologické dedičstvo, ktoré, hoci pochádza z obdobia formovania hlavných svetových náboženstiev a prvých filozofických škôl, dodnes ovplyvňuje myslenie a správanie jednotlivcov v rámci týchto civilizácií., In this study I have attempted to show the different perceptions of the term authority in the European philosophical tradition and in the Chinese philosophical tradition. In these investigations I am guided by the viewpoints of contemporary representatives of critical theory (the Frankfurt School) who attempt to incorporate the phenomenon of globalisation into their considerations of social processes. One of the most important states today is the Chinese People’s Republic which has a marked influence on world events. This study attempts to demonstrate the relevance of Sinological studies, not only from the point of view of contemporary times, but also from the historico-philosophical point of view. This is because each human civilisation has its own, albeit often highly-modified, ontological heritage emerging from the period of the formation of the main world religions and the first philosophical schools, and which influences the thought and behaviour of individuals in these civilisations up to today., and Ľubomír Dunaj.
The paper begins with the question of the participation of human subjects in biomedical research, pointing a way from the first principle of the Belmont Report towards the concept of autonomy as expressed by informed consent. From the use of informed consent in experimental medicine, the paper then moves to the application of informed consent in clinical practice. Further, the paper outlines the cultural and philosophical context of the transformation of medicine into biomedicine from the perspective of human subject research, discussing the concept which has played the key role in the ethical framework of both experimental and clinical medicine in the Czech Republic. Finally the paper provides some critical notes on the concept of informed consent and its practice in Czech healthcare., Josef Kuře., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Toto je kritická studie Kolmanovy filosofie vyjádřené v uvedené knize. Autor se zabývá jednotlivými místy v knize, které pokládá za důležité z hlediska celkové koncepce, a dospívá k dvěma závěrům, z nichž jeden je kritický a druhý vyzdvihuje kladné rysy., This is a critical study of Kolman’s philosophy as it is expressed in the book specified in the text. The author concerns himself with specific places in the book which he takes to be important in the overall standpoint, and he comes to two conclusions one of which is critical while the second emphasises positive points., and Pavel Materna.
17, z archivu Musea království českého podává Václav Schulz., KČSN, and 1. přívazek k : Listář kolleje jesuitské u sv. Klimenta na Starém Městě pražském z let 1628-1632 / Václav Schulz
sestavil a vydal za pomoci důst. česko-amerického duchovenstva Ant. Petr Houšť. and Obsahuje adresář česko-slovanských kněží ve Spoj. státech a seznam spolků