Akademický park na Mazance v Praze 8-Ládví získá brzy novou podobu. Vznikne tam příjemné místo určené k odpočinku ozvláštněné pomníkem zbudovaným na počest českého fyzika profesora Václava Dolejška (1895-1945). Ústav termomechaniky AV ČR, který úpravu místa inicioval, vypsal na výrobu pomníku, jeho instalaci a terénní úpravy v okolí veřejnou sbírku. Připojit se k ní je možné do konce roku 2018. and Marie Kajprová, Leona Matušková.
Přírodovědné a technické vědní obory zažívají v současné době obrovský rozvoj. Dalo by se očekávat, že spolu s ním poroste i zájem středoškolských studentů o studium těchto oborů. Skutečnost je však jiná. Čím to je? Jedním z důvodů mohou být sociálně-ekonomické aspekty: mladí lidé nevidí v těchto oborech dostatečnou perspektivu jak z hlediska finančního ohodnocení, tak ani z hlediska budoucí dosažitelné společenské prestiže. Podstatným důvodem bude jistě také vysoká náročnost tohoto typu studia. Důvodem však může být i nedobrá zkušenost s oborem na střední škole, způsobená nekvalitní výukou a nedostatečným podnícením zájmu žáků. Neblahý současný stav je zřejmě výsledkem spolupůsobení všech těchto činitelů. Zatímco první dva faktory jsou v současné době jen těžko ovlivnitelné, v případě zkvalitňování výuky na středních školách a otevírání nových možností lze ještě mnohé dohnat. and [Jan Palatý, Andrea Cejnarová].
Středoevropská synchrotronová laboratoř (Central European Synchrotron Laboratory, CESLAB) byla navržena pro realizaci ze Strukturálních fondů Evropské unie.Jedná se o moderní synchrotron třetí generace s energií elektronů 3 GeV a průměrem 270 m pro experimenty se zářením v oblasti od infračervené po rentgenovou se spuštěním v roce 2015. V tomto článku se zabýváme důležitostí experimentů se synchrotronovým zářením pro vědu, výzkum a aplikace a dále popisujeme stručné principy fungování urychlovacího komplexu synchrotronu. Poté se konkrétně věnujeme příslušným parametrům CESLAB a nakonec se zmiňujeme o vědeckých aplikacích navržených experimentálních stanic., Petr Mikulík, Zuzana Pokorná, Bohdan Růžička, Stanislav Kozubek., and Obsahuje seznam webových odkazů a článkovou bibliografii
Pestrá škála kosmologických testů ukazuje, že různé vlastnosti našeho vesmíru lze přesvědčivě vysvětlit, pokud je dominantní složkou jeho současného energetického obsahu rovnoměrně rozptýlená substance, jež dostala název temná energie. Jejím základním rysem je kosmická repulze způsobující zrychlené rozpínání prostoru, přičemž hustota temné energie zůstává neměnná; v Einsteinových rovnicích pole ji velmi dobře reprezentuje kosmologická konstanta Λ. Přirozeně, kosmologická konstanta se musí projevovat nejen v evoluci vesmíru, ale též v astrofyzikálních procesech. Představíme některé její astrofyzikální projevy studované opavskou relativistickou skupinou - vliv na pohyb hvězd v gravitačním poli supermasivních černých děr, na pohyb trpasličích galaxií na periferii obřích galaxií, na tvar a vlastnosti toroidálních konfigurací hmoty obíhajících supermasivní černé díry nebo sférických polytropických konfigurací modelujících hala temné hmoty., A wide range of cosmological tests indicates that various properties of the Universe can be well explained by the presence of a uniformly dispersed dominant part of the current energetic content, i.e. so-called dark energy. Its basic feature is expressed by cosmic repulsion, causing an accelerated expansion of space, whereas the density of dark energy remains unchanged; in Einstein field equations, dark energy is well described by the cosmological constant (Λ). Clearly Λ must be defined not only in Universe evolution, but also in astrophysical processes. Here we introduce some of the astrophysical phenomena of Λ studied by the relativistic group in Opava, e.g. its influence on the motion of stars in the gravitational field of supermassive black holes, on the motion of dwarf galaxies at the peripheries of giant galaxies, on the form and properties of toroidal configurations of fluid circling around supermassive black holes, or on polytrophic configurations modelling dark matter halos., Zdeněk Stuchlík, Petr Slaný, Jiří Kovář., and Obsahuje bibliografické odkazy
Studie se zaměřuje na proměnu epistemických předpokladů v průběhu 20. a začátku 21. století a jejich vlivu na charakter vědecké práce a vědeckého myšlení. Analyzuje tři styly myšlení a jednání, které mají vliv na klíčové aspekty vědecké tvorby, struktury vědních disciplín nebo odborné vzdělávání. Největší prostor je věnován třetímu stylu myšlení a jednání, který je označen jako onlife a je charakteristický tím, že do procesu tvůrčí vědecké činnosti vpouští umělou inteligenci nikoli jako prostý nástroj, ale jako aktivního aktéra., This article is focused on the transformation of epistemic assumptions during the 20th and early 21st centuries and their influence on the nature of scientific work and scientific thinking. In particular, it analyses three styles of thinking and action, that affect crucial aspects of scientific creation, the structure of scientific disciplines or vocational education. The highest space is considered to be the third style of thinking and action, referred to as onlife. It is characterized by the fact that the process of creative scientific activity allows artists to be intelligent, not as a simple tool but as an active actor., Michal Černý., and Obsahuje bibliografické odkazy
Aart W. Kleyn ; přeložila Anna Hejlová. Přeloženo z Let´s talk about it, Europhysics News, květen/červen 2003. and Součástí diskuse je odpověď autora článku Vliv fyziky na společnost Etienne de Wolfa.