Podrobná historie veřejného vyučování na pražském Smíchově do r. 1929. Po úvodních textech věnovaných nejstarší historii smíchovského školství a osobnosti pedagoga F. J. Zoubka (od r. 1867 ředitele hlavní a průmyslové školy na Smíchově a od roku 1874 ředitele osmitřídní měsťanské školy dívčí) následují podrobné informace o průběhu školních let 1875 až 1929. Publikaci uzavírají výtahy z výročních zpráv Městského dívčího reformního reálného gymnázia na Smíchově a Městské odborné školy pro ženská povolání na Smíchově v r. 1928-29. Doslov obsahuje stručný životopis autorky, významné smíchovské učitelky.
Kniha obsahuje dostupné informace o kočovných společnostech, putujících v 19. stol. po Čechách a Moravě a je jedním ze základních pramenů k této problematice.
Počátky půjčování časopisů a knih v českých zemích od konce 18. století do roku 1848. Práce českého knihovníka J. Volfa se zabývá počátkem veřejného čtenářství u nás. Koncem 18. století docházelo k půjčování knih u knihkupců a k zřizování čítáren časopisů na veřejných místech. Vznikla také první půčovna knih na Starém Městě (W. a O. Gerle). Známé jsou též půjčovny v jiných městech, zvláště v Plzni. Na počátku 19. století vznikají první půjčovny českých knih a půjčovny hudebnin. Kniha zachycuje vývoj knihovnictví v Čechách do roku 1848.
95. svazek edice Pražský kabaret obsahuje Longenovu frašku o 1 dějství Delikátní záležitost, jejíž děj se odehrává u majitele kina ve venkovském městě.
Stručný průvodce po starém židovském hřbitově v pražském Josefově, vydaný po roce 1904. Knížečka seznamuje s nejvýznačnějšími náhrobními kameny na hřbitově, počínaje nejstarším r. Avigdora Karo (zemř. 1439) po osobnosti, zvláště rabíny, 16. století. Letopočty úmrtí jsou uváděny i v hebrejském písmu. V úvodu (na s. 3) se čtenář dozví málo známou okolnost z dějin hřbitova, totiž že roku 1903 z důvodu rozšíření komunikací vzniklých asanací Josefova byl hřbitov zmenšen o 1900 m2. Ostatky mrtvých byly vyzdviženy a pietně pohřbeny do hromadného hrobu, jenž prý byl označen hebrejským nápisem (s. 4; nápis nepřepsán, poloha hrobu blíže neurčena). Publikace je vybavena dvěma fotografiemi.
Přehled kulturní, přednáškové a vzdělávací činnosti osvětového spolku na Žižkově ve 20. letech 20. století. Osvětový sbor se zasadil o vybudování Masarykovy síně - kulturního sálu v budově Veřejné obchodní školy Grémia pražského obchodnictva v Žižkově ve Štítného ulici č. 5, kde je dnes Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. V Masarykově síni, přebudované z kaple zasvěcené Panně Marii, při níž měly kdysi boromejky dětskou opatrovnu, se konala řada kulturních akcí (přednášek, hudebních, recitačních a společenských besed), jež upoutávaly zájem nejenom žižkovských občanů, ale i mnoha návštěvníků z celé Prahy.