Důkladná studie o životě a díle významného německého dramatického básníka přelomu 18. a 19. století., napsal Otokar Fischer, Obsahuje rejstřík, and Německá literatura. Rakouská literatura. Literatura v němčině.
Podrobný rozbor všech zásadních děl významného německého dramatika, básníka a publicisty konce 18. a počátku 19. stol., doplněný o jeho životopis., Otokar Fischer, Obsahuje rejstřík, and Obsahuje poznámky s bibliografickými citacemi
I, Život, První část rozsáhlé monografie významného literárního historika Otokara Fischera, zabývající se životem německého básníka Heinricha Heina., Fischerova monografie představovala ve své době zcela vyčerpávající práci, která se pokusila detailně analyzovat biografická data velké osobnosti německého písemnictví Heinricha Heina. V úvodu Fischer navíc i konstatuje, že význam tohoto autora daleko překračuje hranice své země a svou tvorbou výrazně ovlivňuje kulturní dění na celém evropském kontinentu. Samotný Heinův život pak Fischer popisuje ve dvou základních kapitolách: první zobrazuje jeho existenci v původní domovské vlasti, druhá se pak týká Heinova pobytu ve Francii, kde zůstal až do své smrti., and Německá literatura. Rakouská literatura. Literatura v němčině.
Šestá sbírka veršů významného literárního historika, divadelního teoretika, překladatele, germanisty a básníka je především svědectvím o hledání jeho identity, prokládaném osobními prožitky i názory na tehdejší společnost., Sbírkou "Hlasy" uzavírá Otokar Fischer své první básnické období a poté se jako autor poezie na dlouhých osm let odmlčuje. Fischer často v tomto cyklu zdůrazňuje motiv samoty, která se však pro něho zároveň stává prostorem pro úvahy a přemítání. Jejich hlavním obsahem je pak ujasnění básníkova vztahu ke společnosti i snaha definitivně v ní zaktovit. Současně ale s touto problematijkou si básník klade řadu otázek, z nichž nejpalčivější je patrně uvědomění si vlastní totožnosti. Tato identifikace je patrná nejvíce v básní "Ke kořenům", kde autor s pronikavou naléhavostí odhaluje nelehkou a bolestnou historii židovského národa, k němuž se i on sám hlásí: "...mnou vrstvy věků, strmé propasti, / svou křičí touhu, touhu po slasti; // mnou, jenž jsem krůpěj, šumí moře běd; / mnou, jenž jich neznal, úpí hoře ghett;..."., Obsahuje básně:
Křídla
Ostrov
Písek
Bezvětří
Prstýnek
Troilus
Letní noc
Stvořitel
Svatokrádce
Ke kořenům
Orestes
Západ a Východ
Norderney
Mystika krve
Píseň aristokratická
Hlubiny
Poselství, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti
První česky vydaný překlad libreta ke slavné Offenbachově opeře, poprvé provedená v Paříži 10.2.1881. Spisovatel E. T. A. Hoffmann vystoupí v prologu a epilogu jako skutečná postava, v dalších dějstvích se na jevišti odehrají tři jeho snové příběhy. and Jules Barbier / hudbu složil Jacques Offenbach ; přel. Václav Juda Novotný
Sbírka básní z konce 19. století inspirovaných zákoutími Hradčan a osiřelého Pražského hradu., Ve sbírce Hradčanské písničky básník vyjadřuje smutek nad Hradem bez krále (Sirý trůn, s. 18-19, Lví sluj, s. 33-35, Žluté kvítí, s. 36-37, Rajská zahrada, s. 49-50), nad Královskou hrobkou (s. 12-13), Královským letohrádkem (Belveder, s. 46-47), Zlatou uličkou (s. 75-76) a Zpívající fontánou (Plačící fontána, s. 82-83) a přidává několik výpravných balad (Bezhlavý jezdec, s. 65-69; o ulici Úvoz), (Milost Jeho Milosti, s. 60-62; o r. 1621). Sbírka Písničky kovářova syna obsahuje přírodní lyriku z Moravského krasu, básníkovo smuteční rozloučení se Svatoplukam Čechem (s. 121-123) a báseň o soše na nádvoří v Klementinu (Píseň o klementinském studentu, s. 234-239)., and Beletrie o Praze.
Dvojjazyčná česko-německá zpráva o výstabě, zařízení a chodu šesti okresních chcorboinců na dnešním území Prahy a Středočeského kraje, podporovaných Zemským výborem království Českého r. 1897., Chorobince, podle statutu na s.38, byly koncem 19. stol. jistým přechodem mezi dnešním domovem důchodců a léčebnou dlouhodobě nemocných a byly zřizovány pro chudé občany. Zpráva popisuje okresní chorobimce v Českém Brodě (s. 4-7), v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod; s. 9), v Říčanech u Prahy (s. 9-14), ve Sleném (s. 14-20), na Smíchově u Prahy (čp. 720, nyní budova základní školy v Praze 5; s. 20-28), v Novém Straěecí (s. 28-30). Kniha je doplněna statistickou tabulkou k r. 1897 (s. 36), stanovami chorobinců (s. 38-40) a fotografiemi jmenovaných chorobinců v příloze., Pražské zdravotnictví., Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze., and Pražské nemocnice.
Rady pro výchovu dětí v rodině ze 20. let 20. století., Eleonora Paulová-Růžičková, Výchova v rodině., Výchova zdravotně postižených dětí v rodině., Náhradní rodinná péče., and Příručky pro rodiče i děti.
Text přednášky, která byla proslovena známým literárním historikem v pražském lingvistickém kroužku 4. ledna 1932. and Otokar Fischer se ve své přednášce zabýval především tím, jakým způsobem dokázal František Ladislav Čelakovský zpracovat původní předlohu, jak přistupoval k danému materiálu a jak jej přebásnil. Uvažoval i o tom, co při této práci českého básníka nejvíce povzbuzovalo, co mu dávalo "vzor, pobídku a posilu obrazivosti". Zároveň však Fischer v tomto textu naznačuje, že jeho zkoumání uvedených otázek nedospělo ještě do definitivní podoby, proto se domnívá, že jeho proslov je možné chápat jako platformu k další diskusi o této literární problematice.