mit teilweiser Benützung einer Erzählung E. T. A. Hoffmanns von Karl Georg Zwerenz, Musik von Jacques Offenbach, and musikalische Bearbeitung Julius Stern, Alfred Zamara
[Musik] von Heinrich Marschner / Dichtung nach Walter Scotts "Ivanhoe" von Wilhelm August Wohlbrück and durchgearbeitet und herausgegeben von Carl Friedrich Wittmann
Román německy píšícího židovského spisovatele a žurnalisty evropského formátu, narozeného v jihomoravském Šafově, se zabývá podobně jako jeho celé dílo problematikou židovství., Román, napsaný již v průběhu dvacátých let minulého století, je považován za jeden z nejznámnějších Winderových příspěvků k otázce židovství. Vypráví příběh Alberta Wolfa, syna až dogmatického vyznavače talmudu, který se vzbouří proti komunitě, v níž žije a prchá z ní do víru velkoměsta. Ani tady však nenachází štěstí, vrací se proto zpět do původní pospolitosti, aby znovu zjistil, že v ní nedokáže existovat. Rozporuplné vazby k dodržovaní a lpění na židovských zvycích, tradicích a konvencích jsou pak připomenuty v samotném titulu, který přibližuje konkrétní nedorozumění v židovské obci, jehož předmětem se staly právě varhany. O možné využití tohoto hudebního nástroje v synagogách mezi sebou totiž kdysi vedly spor ortodoxní i přizpůsobiví členové židovského společenství., Beletrie v němčině, and Tištěno švabachem
I, Život, První část rozsáhlé monografie významného literárního historika Otokara Fischera, zabývající se životem německého básníka Heinricha Heina., Fischerova monografie představovala ve své době zcela vyčerpávající práci, která se pokusila detailně analyzovat biografická data velké osobnosti německého písemnictví Heinricha Heina. V úvodu Fischer navíc i konstatuje, že význam tohoto autora daleko překračuje hranice své země a svou tvorbou výrazně ovlivňuje kulturní dění na celém evropském kontinentu. Samotný Heinův život pak Fischer popisuje ve dvou základních kapitolách: první zobrazuje jeho existenci v původní domovské vlasti, druhá se pak týká Heinova pobytu ve Francii, kde zůstal až do své smrti., and Německá literatura. Rakouská literatura. Literatura v němčině.
Šestá sbírka veršů významného literárního historika, divadelního teoretika, překladatele, germanisty a básníka je především svědectvím o hledání jeho identity, prokládaném osobními prožitky i názory na tehdejší společnost., Sbírkou "Hlasy" uzavírá Otokar Fischer své první básnické období a poté se jako autor poezie na dlouhých osm let odmlčuje. Fischer často v tomto cyklu zdůrazňuje motiv samoty, která se však pro něho zároveň stává prostorem pro úvahy a přemítání. Jejich hlavním obsahem je pak ujasnění básníkova vztahu ke společnosti i snaha definitivně v ní zaktovit. Současně ale s touto problematijkou si básník klade řadu otázek, z nichž nejpalčivější je patrně uvědomění si vlastní totožnosti. Tato identifikace je patrná nejvíce v básní "Ke kořenům", kde autor s pronikavou naléhavostí odhaluje nelehkou a bolestnou historii židovského národa, k němuž se i on sám hlásí: "...mnou vrstvy věků, strmé propasti, / svou křičí touhu, touhu po slasti; // mnou, jenž jsem krůpěj, šumí moře běd; / mnou, jenž jich neznal, úpí hoře ghett;..."., Obsahuje básně:
Křídla
Ostrov
Písek
Bezvětří
Prstýnek
Troilus
Letní noc
Stvořitel
Svatokrádce
Ke kořenům
Orestes
Západ a Východ
Norderney
Mystika krve
Píseň aristokratická
Hlubiny
Poselství, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti
Sbírka básní z konce 19. století inspirovaných zákoutími Hradčan a osiřelého Pražského hradu., Ve sbírce Hradčanské písničky básník vyjadřuje smutek nad Hradem bez krále (Sirý trůn, s. 18-19, Lví sluj, s. 33-35, Žluté kvítí, s. 36-37, Rajská zahrada, s. 49-50), nad Královskou hrobkou (s. 12-13), Královským letohrádkem (Belveder, s. 46-47), Zlatou uličkou (s. 75-76) a Zpívající fontánou (Plačící fontána, s. 82-83) a přidává několik výpravných balad (Bezhlavý jezdec, s. 65-69; o ulici Úvoz), (Milost Jeho Milosti, s. 60-62; o r. 1621). Sbírka Písničky kovářova syna obsahuje přírodní lyriku z Moravského krasu, básníkovo smuteční rozloučení se Svatoplukam Čechem (s. 121-123) a báseň o soše na nádvoří v Klementinu (Píseň o klementinském studentu, s. 234-239)., and Beletrie o Praze.
Rady pro výchovu dětí v rodině ze 20. let 20. století., Eleonora Paulová-Růžičková, Výchova v rodině., Výchova zdravotně postižených dětí v rodině., Náhradní rodinná péče., and Příručky pro rodiče i děti.
Obsahem hry je přeměna člověka narozeného v podobě zrůdného polozvířete v bytost, která proměňuje jednotlivé duše. Postupně se pro ně stává bohem vedoucím je do vzpoury proti vládnoucí třídě., pro česká jeviště přeložil Arnošt Dvořák, Dramatická literatura v češtině., Rozhlasové hry., Filmové scénáře., and Televizní scénáře.
Abecední seznam ulic a náměstí Velké Prahy (ve stavu k 1. 1. 1922) s uvedením odkud - tedy, od které ulice, potažmo náměstí - kam dotyčná ulice vede. U každé lokality uvedena římskou čísliscí čtvrť., U přejmenovaných lokalit uveden odkaz na nové pojmenování, např. "Ferdinandova tř. nyní Národní" (s. 13). Je zajímavé, že dnešní Vinohradská uvedena ještě pod názvem "Jungmannova", a nikoliv tř. gen. Foche., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., and Pražské adresáře a ukazatele.