Soubor drobných črt, studií i povídek, v nichž autor zobrazil prostý, všední den městských lidí s jejich strastmi a radostmi. Líčí české maloměšťáctvo, počínaje od třídně vyhraněné buržoasie přes nejpočetnější vrstvu malovýrobů až opět k dělné chudině, v níž bezděky začínají probleskovat rysy nové třídy. Je tu i několik povídek ze života Hradce Králové, kde Herrmann strávil své dětství.
Soubor statí, v nichž reaguje režisér K. H. Hilar na vžité představy o divadle a dramatu. Zabývá se evropskými dramaty minulosti i současnosti, kupříkladu dramatiky ticha - Duhamelem, Vildracem aj. DIFI-DIGI-04
Sbírka povídek inspirovaných pražskými i mimopražskými památkami, obyvateli Prahy a Podblanicka i blíže místně neurčenou přírodou. Povídky milovníka Prahy i jejího okolí někdy přináší i historické údaje, i když někdy chybné (srov. např. s. 17 o autorství sochy Terezky). Povídky jsou inspirovány reliéfem Bradáče na Juditině mostu (s. 5-7), Staroměstským orlojem (s. 7-10), náhrobkem Tychona Brahe v Týnském chrámu (s. 11-13), sousouším sv. Jana z Mathy a Turka na Karlově mostu (s. 14-16), sochou Terezka na Mariánském nám. (s. 16-17), karmelitánskou hrobkou pod kostelem P. Marie Vítězné v Karmelitánské ul. (s. 19-20), Hladovou zdí (s. 19-21), Vyšehradem (s. 21-23 a 25-27), potokem Botič (s. 33-36), údolím Vltavy u Zbraslavi (36-39), Starým židovským hřbitovem (s. 39-41), Zlatou uličkou (s. 49-53), dostavbou kostela sv. Víta (s. 53-56), Dientzenhoferovým domem (s. 56-60), Malostranským hřbitovem (s. 60-62), Pražským Benátkami (s. 62-64), pražskými jezy (s. 66-67), zahradou kostela Nejsv. Trojice v Trojické u. (s. 68-69), hospůdkou Betáň u Kunratického lesa (s. 71-73), bitvou u Štěrbohol (s. 74-75), Podblanickem (s. 75-86) i lesy, poli a stráněmi daleko i blízko od Prahy.
Historie a význam nejstaršího mnišského řádu a jeho klášter v Břevnově ve stručném souhrnu sepsaném břevnovskými benediktiny. Dějiny a působení benediktinského řádu ve světě i na českém a moravském území od jeho založení sv. Benediktem z Nursie do vzniku samostatné Československé republiky. Stručný průvodce Břevnovským klášterem.
Replika na kritický referát historika Karla Stloukala týkající se autorovy knihy "Národní divadlo a jeho budovatelé", v němž Stloukal zpochybňuje vědeckou hodnotu Bartošovy práce. Bartoš hodnotí Stloukalův referát, otištěný v Českém časopise historickém v r. 1934, jako zaujatý a nevědeckou metodou napsaný, nevyhýbá se ani útokům na historikovu osobu. Na Bartošovy argumenty zareagoval Stloukal další publikací, nazvanou Legenda o budovatelích Národního divadla (Český časopis historický XLI, 1935, sign. zvláštního otisku ve fondu MKP GC 6854).