Díl 10, Sepsal Václav Vladivoj Tomek., and Pražské dějiny všeobecně. Pražská historická chronologie. Pražské historické sborníky. Pražské dějepisectví.
Desátý, jedenáctý a závěrečný dvanáctý díl nedokončeného životního díla českého historika a politika popisují pražské události let 1478-1608 (od uzavření Olomouckého míru do stavovské bouře r. 1547 a od její porážky do Matyášova povstání r. 1608). X. díl souboru zahrnuje třetí oddíl čtvrté knihy pražských dějin a věnuje se historickým událostem od uzavření Olomouckého míru mezi Vladislavem II. Jagellonským a Matyášem Korvínem do smrti krále Ludvíka Jagellonského (1478-1526). XI. dílem souboru se uzavírá čtvrtá kniha - její čtvrtý oddíl mapuje události od bitvy u Moháče do stavovské bouře r. 1547. Součástí je též popis úředníků a důstojníků světských i duchovních a jmenný a místní rejstřík. XII. díl souboru zahajuje prvním oddílem věnovaným událostem od porážky stavovské bouře r. 1547 do Libeňského míru mezi císařem Rudolfem a jeho bratrem Matyášem (1547-1608) pátou knihu, jež měla být dovedena až do Westfálského míru r. 1648.
Musik von Giacomo Meyerbeer, grosse Oper in fünf Aufzügen von E. Scribe, deutsch von L. Rellstab, neue Ausgabe von Gustav F. Kogel, and Textové podložení německy
Činnost gotických sochařů a kameníků ze staroměstských rodů Junker, Junkherr, Panic a Pánek ve 14.-16. stol. v Praze, Chebu a Štrasburku. Výklad slova "junker" či "juncherre" v pražských pramenech 14.-16. století jako nejen mladý šlechtic, ale i malířský či sochařský učeň. Z původních mladých šlechticů (německy: "junker" či "junkherre"; česky: "panicz", "panycz" či "pánek"), kteří pobývali na dvoře Karla IV., se stalo rodové příjmení staroměstských měšťanů. Pokud se usadili v Chebu či některém městě Svaté říše římské, byli pak nazývání "Junker von Prag". Někteří byli v uvedených městech činní jako malíři, sochaři či stavitelé kostelů, jiní, kteří zůstali v Praze, byli například pražskými řezníky či jen majiteli domů. Studie (zvláštní otisk z Mitheilungen der Vereins der Deutschen in Böhmen) je doplněna regesty listin a z městských knih z pražského a chebského archivu, v nichž jsou uváděny rody Junker, Junkherr, Panic a Pánek jako kupující či prodávající staroměstských domů. Studie je provázena fotografiemi fresek i soch v Německu, které znázorňují "Junkery z Prahy".
Do přísně střeženého penzionátu pronikne ctitel krásné Heleny, Karel. Za všeobecného zmatku se pohotový mladík s úspěchem dvoří různým chovankám i představené Britě, která mu ze studu nakonec musí nabídnout místo správce a on tak získá ruku Heleny. Světová premiéra 24.11.1860 položila základ vídeňské operetě. Česká premiéra se konala 4.11.1865 v Prozatímním divadle.
ausgewählte Klavierstücke von Alfred Grünfeld, Skladby pro klavír na jednu a na dvě ruce, and Obsahuje skladby:
Sérénade orientale, op. 44, č. 1
Petite valse, op. 44, č. 3
Mazurka a la Viennois, op. 51, č. 3
Romance, op. 45, No. 1
Sérénade napolitaine, op. 47, č. 2
Chanson sans paroles, op. 50, č. 1
Valse mignonne, op. 51, č. 4
Konzert-Paraphrase, op. 52
Kritika politickoprávních poměrů v českých zemích 90. let 19. stol. a činnosti vládních orgánů na konkrétním příkladu působení místodržitele hraběte Františka Thun-Hohensteina. Druhá část spisu se po úvahách o svobodě slova a tisku věnuje v obecnější rovině kritice Thun-Hohensteinova působení v místrodržitelském úřadu, zvláště jeho účasti na zasedáních sněmu království českého v letech 1889-1890 a 1890-1891.