Here we report the case of a 31-year-old man admitted to our hospital with echocardiografic and Cardiac Magnetic Resonance signs of myocarditis complicated by ventricular tachycardia, initially resolved with direct current shock. After the recurrence of ventricular tachycardia the patient was submitted to electrophysiological study revealing a re-entrant circuit at the level of the medium segment of interventricular septum, successfully treated with transcatheter ablation. This case highlights how the presence of recurrent ventricular arrhythmias at the onset of acute myocarditis, suspected or proven, could be associated with a pre-existing arrhythmogenic substrate, therefore these patients should be submitted to electrophysiological study in order to rule out the presence of arrhythmogenic focuses that can be treated with transcatheter ablation., Emanuele Cecchi, Serena Fatucchi, Elena Crudeli, Cristina Giglioli, and Literatura 15
Postavení plátce ve zdravotnictví je zajímavou a často diskutovanou problematikou v mnoha zdravotních systémech. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Již od roku 1993 se zde, méně či více bouřlivě, vedou debaty o tom, zda je, po vzoru národních služeb, lépe mít zdravotní systém s jedním plátcem či zda dát prostor vícero plátcům. Záměrem autorky je přispět do této polemiky a na základě poznatků literatury se zamyslet nad tím, jakou roli by vlastně plátci ve zdravotnictví měli plnit. Následně k tomu vymezit a diskutovat, jaké podmínky musí být splněny, aby tyto role plátci plnit skutečně mohli. Jinými slovy, cílem článku je specifikovat role plátců ve zdravotních systémech a vymezit a diskutovat podmínky vedoucí k tomu, aby tyto role plnit mohli., The role of payers in the healthcare systems is an interesting and often discussed issue in many countries. The Czech Republic is not an exception. Since 1993, there has been a debate, more or less heated, of whether it is better to have a single payer system (like NHS) or whether the pluralistic system should take place. The purpose of the author is to contribute to this polemics and based on the literature review, to think about what is/should be the role of the payer in the healthcare systems and, in accordance to this, to specify and to discuss the conditions that must be fulfilled to accomplish those roles. In other words, the aim of the contribution is to specify roles/objectives of payers in healthcare systems in general and to define and discuss conditions that must be fulfilled to attain those objectives., Zuzana Darmopilová, and Literatura
Cíle studie: Cílem této studie je sledování vzájemného vztahu plasmatických hladin imatinibu s jeho denní dávkou a časovým intervalem od poslední užité dávky u pacientů s chronickou myeloidní leukemií na terapii imatinibem. Chronická myeloidní leukemie (CML) je myeloproliferativní onemocnění charakteristické přítomností chromozomu Philadelphia a leukemického fúzního genu BCR-ABL vedoucího k expresi konstitutivně aktivní tyrosinkinázy zodpovědné za maligní transformaci. Největší úspěšnost v léčbě byla zaznamenána prostřednictvím cílených inhibitorů vzniklého onkoproteinu, proto je dnes imatinib používán jako lék první linie. Terapeutické monitorování plasmatických hladin imatinibu u pacientů s CML je důležitým nástrojem k optimalizaci a individualizaci léčby. Typ studie: Klinická Materiál a metody: V naší studii jsme analyzovali soubor 1790 vzorků od 168 pacientů s CML na terapii imatinibem. Veškerá měření byla provedena metodou kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií v rámci rutinního vyšetřování plasmatických hladin tyrosinkinázových inhibitorů. Denní dávka imatinibu s pohybovala v rozmezí 100 až 800 mg; vzorky byly odebrány 1–120 hodin od poslední užité dávky. Výsledky a závěr: Analýza výsledků odhalila významnou korelaci plasmatické hladiny imatinibu s jeho denní dávkou (R2 = 0,075) a časovým intervalem od poslední užité dávky (R2 = 0,177). Z celého souboru bylo vybráno 616 vzorků odebraných 24±4 hodiny od poslední dávky od 111 pacientů s denní dávkou 400 mg imatinibu a byla stanovena inter- (48 %) a intraindividuální (36 %) variabilita., Objective: The aim of the study is monitoring of correlation of imatinib plasma levels with daily dose and sampling time in patients with chronic myeloid leukemia on imatinib therapy. Chronic myeloid leukemia (CML) is myeloproliferative disorder characterized by the presence of chromozome Philadelphia and leukemic fusion gene BCR-ABL leading expression of constitutively active tyrosin kinase responsible for malignant transformation. The most successful treatment was recorded via targeted inhibitors of generated oncoprotein and therefore imatinib is used as a first-line treatment, today. Therapeutic monitoring of imatinib plasma levels in patients with chronic myeloid leukemia is important tool for treatment individualization. Design: Clinical Materials and methods: In our study we have analyzed a group of 1790 samples from 168 patients with CML on imatinib therapy. All measurements were performed by the liquid chromatography coupled with tandem mass spectrometry method within routine monitoring of plasmatic levels of tyrosin kinase inhibitors. Imatinib daily dose vary from 100 to 800 mg and samples were obtained 1 - 120 hours after last drug administration. Results and conclusion: Analysis of the results revealed correlation between imatinib plasma level and daily dose (R2 = 0.075) or with sampling time (R2 = 0.177). From whole data file 616 samples taken 24±4 hours after last drug administration from 111 patients with imatinib daily dose 400 mg were chosen and inter- (48 %) and intraindividual (36 %) variability were determined., and Mičová K., Friedecký D., Faber E., Adam T.