První epidemiologickou studii nevyšetřené dyspepsie v České republice provedla naše skupina v roce 2001. V roce 2011 jsme provedli novou prospektivní multicentrickou studii stejnou metodikou. V 22 centrech bylo zařazeno 1 836 osob (ve věku 5–98 let). Celková prevalence dlouhodobou dyspepsie byla 12 %, a to 3,5 % u lidí ve věku 5–24 let, 18 % mezi 25–64letými a 15 % u lidí ≥ 65 let. Přestože v posledních 10 letech došlo k významnému poklesu prevalence infekce Helicobacter pylori, prevalence a sociodemografické determinanty dyspepsie se signifikantně nezměnily., Epidemiology of uninvestigated dyspepsia was studied in the Czech Republic for the first time in 2001. The aim of our current multi-centre prospective study was to evaluate dyspepsia using the same methods in a representative sample of general unselected population from the same geographical areas 10 years later. A total of 22 centres entered the study. A total of 1,836 subjects (aged 5–98 years) were enrolled. The overall prevalence of dyspepsia was 12 %; namely 3.5 % in subjects aged 5–24 years, 18 % among 25–64-year-old persons and 15 % in subjects ≥ 65 years. Despite the substantial decrease of Helicobacter pylori infection in the Czech Republic over the past 10 years, the prevalence and basic socio-demographic determinants of uninvestigated dyspepsia did not change significantly., and Stanislav Rejchrt, Ilona Koupil, Marcela Kopáčová, Miluška Škodová Fendrichová, Bohumil Seifert, Viktor Voříšek, Jana Špirková, Tomáš Douda, Ilja Tachecí, Jan Bureš
Z 1,043 milionu nových nádorů děložního hrdla, těla a vaječníků ve světě v roce 2008 uvádí databáze Globocan 2008 (IARC) 31 % ve vyspělých a 69 % v méně vyspělých zemích; z 489 tisíc zemřelých uvádí 27 % ve vyspělých a 73 % v méně vyspělých zemích. Do roku 2030 mohou nová onemocnění ve světě vzrůst o 550 tisíc, tj. 53 %, a úmrtí o 303 tisíc, tj. 62 %. V méně vyspělých zemích může být nárůst o 65 % na 1,19 milionu nových případů, o 80 % na 639 tisíc úmrtí, ve vyspělých zemích o 19 % na 382 tisíc nových případů, o 29 % na 168 tisíc úmrtí. Z odhadu pětileté prevalence 3,203 milionu případů ve světě se v roce 2008 vyskytlo 67 % v méně vyspělých a 33 % ve vyspělých zemích včetně 677 tisíc v Evropě. Porovnáním hrubé incidence 40 zemí Evropy byly ženy ČR první u nádoru děložního těla, deváté u nádorů vaječníků a jedenácté u nádoru děložního hrdla. Výzva WHO „Společně je to možné” spojuje úsilí o snížení budoucí incidence a rozdílů v onkologické péči., Of a total of 1.043 million worldwide new cases of cervical, uterine and ovarian cancer in 2008 based in Globocan 2008 (IARC), 31 % were estimated in more developed and 69 % in less developed countries; of 489 thousand deaths from cancer, 27 % were in more developed and 73 % in less developed countries. By 2030 an estimated worldwide increase is by 550 thousand, i.e. 53 % for new cases and 303 thousand, i.e. 62 % for deaths. The expected increasing will be by 65 % up to 1.19 million new cases and 80 % up to 639 thousand deaths in less developed countries, and by 19 % (up to 382 thousand new cases) and 29 % (up to 168 thousand deaths) in more developed countries. Of the estimated five-year prevalence of 3.203 million cases worldwide there were 67 % in less, and 33 % in more developed countries which included Europe with 677 thousand cases in 2008. On comparison of crude incidence rates of 40 European countries, Czech females ranked alarming first in uterine, ninth in ovarian and eleventh in cervical cancer. The WHO appeal “Together It Is Possible” calls for a joint effort to reduce the future incidence and disparities in cancer care., Edvard Geryk, Bohuslav Svoboda, Martina Kubecová, Petr Kubíček, Pavla Líbalová, Dalibor Pacík, and Literatura 20
Infekce střevního traktu vyvolané C. difficile (CDI) jsou jednou z nejčastějších nozokomiálních nákaz. Toto onemocnění nejčastěji postihuje starší, imunodeficitní a polymorbidní pacienty. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory vzniku onemocnění je řazeno užívání antibiotik, hospitalizace a anamnéza již proběhlé klostridiové enterokolitidy. I když se v evropských nemocnicích hypervirulentní typ Clostridium difficile vyskytuje, v České republice se jeho výskyt zatím nepotvrdil. Přestože v řadě evropských zemí již surveillance klostridiových kolitid funguje, tak v České republice souvislé sledování jednotlivých případů CDI chybí (hlášeny jsou pouze epidemie), což je spojeno s absencí validních informací o incidenci a struktuře ribotypů a následnou možností tlumení jejího výskytu. Záludnost Clostridium difficile spočívá jak v jeho sporulogenitě a dlouhodobém přežívání v prostředí, tak v jeho odolnosti vůči většině dezinfekčních prostředků a antimikrobiálních preparátů. V současné době máme metody k účinnému zabránění šíření onemocnění, ne však k jeho vzniku. V přehledové práci jsou obecně shrnuty dosavadní znalosti z oblasti epidemiologie, klinického obrazu, rizikových faktorů vzniku a rekurencí onemocnění a možnosti léčby., Intestinal infection caused by Clostridium difficile (CDI) is one of the most common nosocomial infections. The disease most often affects the eldery, immunodeficient and polymorbid patients. The most important risk factors for the disease are use of antibiotics, hospitalization and patients who have had CDI in the past. Although a number of European countries have surveillance programmes on clostridial colitis, in the Czech Republic continuous monitoring data of individual cases of CDI are missing (reported are only epidemics), which is associated with the absence of valid information on the incidence and patterns of ribotypes and the possibility to combat it. The guile of Clostridium difficile is spore formation and survival after a long time in the environtment. C. difficile is resistant to most disinfectants and antimicrobials. Currently, we know methods for the effective prevention of the sprad, but not to the disease. In this survey summarized is the existing informations on the epidemiology, clinical manifestation, risk factors of disease and recurrence and treatment options., Jana Štěpánová, Hana Tomášková, and Literatura
Kolorektální karcinom (KRK) je druhým nejčastějším maligním onemocněním v zemích Evropské Unie. Jde o genetické onemocnění, při kterém postupnou akumulací změn dochází k nekontrolovatelnému buněčnému růstu. V současné době jsou známy tři cesty kancerogeneze: chromozomální a mikrosatelitová nestabilita a metylace CpG ostrůvků. Většinu KRK (80–85 %) tvoří tzv. sporadická forma (jejímž nejvýznamnějším rizikovým faktorem je věk) a jen 14–19 % vzniká na základě vrozené predispozice. Vzhledem k relativně dlouhému času kancerogeneze KRK je zcela zásadní detekce premaligních lézí cestou screeningu. Mezi základní screeningové metody patří testy na okultní krvácení a kolonoskopie. Kolonoskopické vyšetření je dále využíváno také v dispenzarizaci nemocných s vysokým rizikem KRK a v terapii (odstranění adenomových polypů). Zásadní premisou je však přísná kontrola kvality a to jak na úrovni diagnostické (detekce adenomů, kompletnost vyšetření), tak i terapeutické (prevence komplikací – perforace, krvácení). Lze věřit, že i díky screeningovému programu, který probíhá od roku 2000, je v ČR mortalita na KRK dlouhodobě stabilizovaná. K jejímu snížení je však nutná vyšší účast cílové populace a tedy i intenzivnější zapojení odborné veřejnosti a exekutivy., The therapeutic procedures in colon and rectum Colorectal cancer (CRC) is the second most common malignant disease in the European Union countries. It is a genetic disorder which is characterized by gradual accumulation of changes which lead to uncontrolled cell growth. Currently there are three paths of cancerogenesis known: chromosomal and microsatellite instability and CpG islands methylation. Majority of CRCs (80–85 %) are represented by the sporadic form with the age as the most important risk factor. Only 14–19 % of CRCs rise from inherited predisposition. Due to the relative long time of cancerogenesis, the detection of premalignant lesions by screening is crucial. The basic screening methods are fecal occult blood tests and colonoscopy. Colonoscopy examination is important in surveillance of CRC high risk patients and therapy (adenomatous polyps removal). The strict quality control recommended on diagnostic (adenoma detection rate, complete examinations) and therapeutic (prevention of complications such as perforation and bleeding) level is essential. It can be believed that due to the national CRC screening program (carried out since year 2000), the CRC mortality in the Czech Republic has been stabilized for long time. To its lowering, the highest participation of target population is necessary. It can be achieved by intensive participation of medical specialists and the executive., Štěpán Suchánek, Gabriela Vepřeková, Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Miroslav Zavoral, and Lit.: 26
Cigaretový kouř obsahuje unikátní množství humánních karcinogenů, včetně tabákově specifických nitrosaminů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Tyto dvě skupiny genotoxických karcinogenů hrají společně s nikotinem významnou úlohu v promočních a progresivních stadiích karcinogeneze prostřednictvím epigenetických (ne-genotoxických) mechanismů. Z nich je pravděpodobně nejvýznamnější aktivace některých nikotin-acetylcholinových receptorů (nAChR), β-adrenoreceptorů (β-AR) a aryl-uhlovodíkových receptorů (AhR). Aktivace uvedených receptorů indukuje expresi růstových faktorů a neurotransmiterů, které ovlivňují buněčnou proliferaci, syntézu proteinů a funkci mitochondrií, inhibují apoptózu a podporují angiogenezi, invazi tumoru a tvorbu metastáz., Cigarette smoke contains unique amounts of human carcinogens, including tobacco-specific nitrosamines and polycyclic aromatic hydrocarbons. These two families of genotoxic chemicals and nicotine also play an important role in stages of tumorigenesis promotion and progression through epigenetic (non-genotoxic) mechanisms. Probably the most important pathways are activation of certain nicotinic acetylcholine receptors (nAChR), β adrenoreceptors (β AR) and aryl hydrocarbone receptors (AhR) by these chemicals. The activation of these receptors results in the release of growth factors and neurotransmitters which influence cell proliferation and protein synthesis, inhibition of apoptosis, mitochondrial dysfunction, angiogenesis, tumor invasion and metastasis., Drahoslava Hrubá, and Literatura
Epilepsia je u žien pomerne často spojená s poruchami reprodukčných funkcií, ktoré zahŕňajú syndróm polycystických ovárií, hypotalamickú amenoreu a funkčnú hyperprolaktinémiu. Tieto poruchy významne participujú na vysokom výskyte infertility, predčasnej menopauzy, navyše syndróm polycystických ovárií, ktorý sa okrem iného prejavuje metabolickým syndrómom, ohrozuje pacientky aj neskorými následkami, ako sú diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia vrátane artériovej hypertenzie, gynekologické neoplázie (prsník a endometrium) a v prípade otehotnenia častejším výskytom graviditou indukovanej hypertenzie. Okrem samotnej epilepsie aj antiepileptická liečba môže mať u ženy negatívny vplyv na reprodukciu. V mnohých prípadoch nežiaduce účinky liečby komplikujú život chorého viac než samotné záchvaty. Prírastok telesnej hmotnosti indukovaný liekmi by mohol byť zodpovedný za rôzne endokrinné ochorenia (menštruačné poruchy, syndróm polycystických ovárií, hyperandrogenizmus). Práca rozoberá vplyv vedľajších účinkov jednotlivých antiepileptík na rozvoj metabolických a endokrinných abnormalít. Úloha užívania antiepileptík pri rozvoji reprodukčných a endokrinných porúch bola prvýkrát popísaná Isojärvim v roku 1993. Bol zistený vysoký výskyt polycystických ovárií a/alebo hyperandrogenizmu (43 %) u žien užívajúcich valproát, ktorý bol jednoznačne vyšší než u žien užívajúcich iné antiepileptiká. Výsledky v literatúre sú dosť kontroverzné. Práca podáva prehľad súčasných poznatkov o vplyve epilepsie a antiepileptík na výskyt syndrómu polycytických ovárií, ktorý je u žien s epilepsiou podstatne vyšší (10?25 %) oproti bežnej populácii (4?7 %) a s ním súvisiaceho metabolického syndrómu. V závere sú uvedené odporúčania pre klinickú prax pri liečbe epilepsie žien vo fertilnom veku., Ingrid Dravecká, I. Lazúrová, and Lit. 26
Erektilná dysfunkcia, ktorú charakterizuje vysoká prevalencia a progresívny priebeh, znižuje kvalitu života muža a aj jeho sexuálnej partnerky. Jestvuje dostatok poznatkov na to, aby sme erektilnú dysfunkciu považovali u väčšiny pacientov za znak genitálnovaskulárnej choroby. Erektilná dysfunkcia môže byť považovaná za klinickú manifestáciu cievnej choroby penisu (genitálnovaskulárnu artériovú chorobu muža) podobne, ako je angína pektoris typickou manifestáciou cievnej choroby srdca (kardiovaskulárnej artériovej ischemickej choroby). Niekoľko štúdií potvrdilo predpoklad, že symptómy erektilnej dysfunkcie predchádzajú vznik stenokardií u 60–95 % pacientov s kardiovaskulárnou chorobou v intervale 2–3 rokov a obdobne u pacientov aj so všetkými ďalšími orgánovovaskulárnymi chorobami. Európska lieková agentúra (EMA) schválila 4 inhibítory fosfodiesterázy 5 (PDE5-I) pre liečbu erektilnej dysfunkcie. Lekári by sa vyhľadávaniu pacientov s erektilnou dysfunkciou mali systematicky venovať hlavne u pacientov s vaskulárnymi rizikovými faktormi., Erectile dysfunction is a highly prevalent and progressive condition affecting the quality of life of man and his sexual partner. Evidence is accumulating in favour of erectile dysfunction as a sign of a genitovascular disease (GVD) in the majority of patients. Erectile dysfunction may be considered as the clinical manifestation of a organovascular disease affecting penis (male genitovascular disease – MGVD) as well as angina pectoris is the typical manifestation of a vascular disease affecting coronary arteries of a heart (cardiovascular disease – CVD). Several studies confirm the assumption that erectile dysfunction symptoms were found to come prior to cardiovascular disease symptoms in 60–95 % of CVD patients with mean interval of 2–3 years and likewise of all organovascular diseases (OVD). Four potent selective PDE5Is have been approved by the EMA for the treatment of erectile dysfunction. Physicians should systematically look for erectile dysfunction in any male with vascular risk factors., and Peter Gavorník, Andrej Dukát, Ľudovít Gašpar, Denisa Medová, Xénia Faktorová, Eva Gavorníková
Moderní léčba erektilní dysfunkce, která spočívá v první linii v podávání inhibitorů fosfodiesterázy 5 (PDE5‑I), je bezpečná a dobře tolerovaná. Avanafil, nový PDE5‑I, je vysoce účinný a selektivní PDE5 inhibitor. Výsledky fáze III klinických studií ukázaly, že avanafil je efektivní a dobře tolerovaná léčba erektilní dysfunkce širokého spektra příčin a závažnosti. Zlepšení sexuální funkce a snášenlivost jsou spojeny s rychlým nástupem účinku a trváním efektu, které činí avanafil plně indikovaným pro on-demand léčbu erektilní dysfunkce., Modern ED therapy, which in the first line consists of PDE5 inhibitors (PDE5-I) application, is safe and effective and is well tolerated. Avanafil, a new agents, is a highly potent PDE5 inhibitor and highly selective for PDE5. Results of phase III clinical trials suggest that avanafil is an effective and well tolerated treatment for ED of broad-spectrum aetiology and severity. The improvement in sexual function and tolerability coupled with the rapid onset of action and durability of effect make avanafil a viable tool for on demand treatment of ED., and Šrámková T.
Eribulin je netaxanový inhibitor dynamiky mikrotubulů. Je syntetickým analogem halichondrinu B. Působením na mikrotubuly eribulin účinkuje antimitoticky v G2/M fázi buněčného cyklu, ničí mitotické vřeténko a způsobuje apoptózu. Specificky inhibuje růstovou fázi mikrotubulů a sekvestruje tubulin v neproduktivní agregáty. V poslední době byly publikovány výsledky preklinického výzkumu „nemitotického“ mechanizmu účinku eribulinu (zejm. vliv na vaskularizaci nádoru, epiteliálně mezenchymální přechod, invazivitu a schopnost migrace)., Eribulin is a non-taxane microtubule dynamics inhibitor. It is a synthetic analogue of halichondrin B. By acting on microtubules, eribulin has an antimitotic effect in the G2/M phase of cell cycle, disrupting the mitotic spindle and inducing apoptosis. It specifically inhibits the growth phase of microtubules and sequesters tubulin in non-productive aggregates. Recently, the results of preclinical research of “non-mitotic” mechanism of action of eribulin (particularly the effect on tumour vascularization, epithelial-mesenchymal transition, invasiveness, and migration ability) have been published., Jitka Abrahámová, Zuzana Donátová, and Literatura
Rakovina slinivky břišní patří mezi zhoubné nádory s nejhorším přežitím. Typický medián celkového přežití (OS) u resekovaného onemocnění je 12–22 měsíců, u lokálně pokročilého 9–14 měsíců a u metastatického onemocnění do 8 měsíců. Od roku 1997, kdy se gemcitabin stal standardem terapie u metastatického onemocnění, byla učiněna pouze nepatrná zlepšení. Velmi slibné byly kombinace gemcitabinu s cílenou terapií. Bohužel cílení jak na vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGFR), tak i na epidermální růstový faktor receptor I (EGFR/HER1) pomocí monoklonálních protilátek nepřineslo výsledky. Erlotinib (Tarceva®) je perorální selektivní inhibitor receptorové kinázy EGFR/HER1, který jako první prokázal zlepšení celkového přežití u pacientů s metastatickým karcinomem pankreatu. Naše vlastní zkušenosti s léčbou potvrdily velmi dobrou snášenlivost, bezpečnost podání a efektivitu., Pancreatic carcinoma has the poorest overall survival (OS) rate of any major cancer. The typical median OS for resectable disease is 12–22 months; for locally advanced 9–14 months; and for metastatic up to 8 months. Since 1997, when gemcitabin became the standard treatment in metastatic settings, only insignificant progress has been seen. The combination of gemcitabin with targeted therapy, a new modality in cancer treatment, has shown great potential.But the targeting of vascular endothelial growth factor (VEGFR) and epidermal growth factor receptor I (EGFR/HER1) with monoclonal antibodies has been a failure. Erlotinib (Tarceva®) is an orally active, potent, selective inhibitor of the EGFR/HER1 tyrosine kinase, which has been the first to show a survival benefit for patients with metastatic pancreatic carcinoma. Our single-center experience has confirmed its tolerability, safety, and efficacy., Martin Šafanda, Martin Oliverius, Kristina Krsková, and Lit.: 10