Cíl práce: Posoudit vliv jednorázové hemodialýzy a dlouhodobé pravidelné hemodialyzační léčby (1 rok) na hladinu C-reaktivního proteinu (CRP) u pacientů s chronickým renálním selháním. Název a sídlo pracoviště: Oddělení klinické biochemie, FN u sv. Anny v Brně. Materiál a metody: Do sledování bylo zavzato celkem 27 nemocných podstupujících pravidelnou hemodialýzu (bikarbonátová hemodialýza, membrána hemophan). Dialýzy probíhaly po dobu 3–4 hodin 3krát týdně. Plazmatická koncentrace CRP, albuminu a diferenciální rozpočet leukocytů byly stanoveny běžnými rutinními metodami. Krev na vyšetření byla odebrána před hemodialýzou a po hemodialýze na počátku sledování a znovu po 12 měsících pravidelné hemodialyzační léčby. K vyhodnocení byly použity párové přístupy statistické analýzy: dvoucestná analýza rozptylu (ANOVA) u parametricky rozložených dat a Wilcoxonův párový test pro neparametrická data. Výsledky: Průměrná koncentrace CRP byla po jednorázové hemodialýze signifi kantně vyšší, než před hemodialýzou (12,3 ± 2,22 a 9,9 ± 2,12 mg/l, p < 0,01). Po 12 měsících pravidelné hemodialýzy nebyl nalezen signifi kantní rozdíl v hladině CRP ve srovnání s hodnotou na počátku sledování (8,6 ± 2,83 a 9,9 ± 2,12 mg/l, p = 0,191). Závěr: Výsledky podporují hypotézu, že aktivaci mediátorů zánětu (CRP) může ovlivnit jednorázová hemodialyzační procedura, hladina CRP však nezávisí na délce trvání chronické hemodialyzační léčby., Objective: To identify if a single hemodialysis session or long-term (one year) hemodialysis treatment infl uences serum C-reactive protein (CRP) level in patients with chronic renal failure. Settings: Department of Clinical Biochemistry, St. Anna’s Faculty Hospital, Brno, Czech Republic. Methods: A total of 27 patients on maintenance hemodialysis (bicarbonate hemodialysis with hemophan membrane) were included in the study. Their chronic dialysis protocol consisted of 3-4 hours sessions three times a week. Plasma CRP concentration, blood leukocyte differential counts and albumin were determined by routine methods. Blood samples were taken before and after a single hemodialysis sessions at the start of the study, and after 12 months of regular hemodialysis treatment. Two-factor analysis of variance in parametrically ordered data and the Wilcoxon paired test for non-parametrically ordered data were used. Results: The mean CRP level after a 4-hour hemodialysis session was signifi cantly higher than that before hemodialysis (12.3 ± 2.22 and 9.9 ± 2.12 mg/l, p < 0.01). No signifi cant changes in mean CRP levels were found after 12 months of regular hemodialysis treatment in comparison with CRP levels at the start of the study (8.6 ± 2.83 and 9.9 ± 2.12 mg/l, p = 0,191). Conclusion: Our study corroborates the hypothesis that the hemodialysis procedure itself can affect infl ammation markers (CRP), but CRP level does not depend on the length of time of regular hemodialysis treatment., Soška Vladimír, Sobotová D., and Lit.: 23
Dotazníkové šetření MPSV "Názory laické veřejnosti na práci lékařské posudkové služby" potvrdilo předpoklad potřeby zvýšení informovanost veřejnosti o obsahu činnosti lékařské posudkové služby Téměř všichni dotázaní se domnívají, že posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem je nezbytné a tři čtvrtiny lidí souhlasí s názorem, že by se mělo zamezit plýtvání peněz daňových poplatníků. Se závěry posouzení souhlasí však většinou jen ti, kterým bylo "posudkově" vyhověno a následně přiznána požadovaná dávka.V podstatě všichni oslovení se shodují, že je zapotřebí zvýšit povědomí veřejnosti o činnosti lékařské posudkové služby. Zde nastává významná úloha posudkového lékaře, který by se měl stát case managerem svého klienta/pacienta, poskytnout mu požadované informace v potřebné kvalitě a kvantitě a tak jej provést labyrintem systému sociálního zabezpečení. Navíc zůstává nedoceněna role referentek ČSSZ a úřadů práce či tajemnic posudkových komisí MPSV, které je třeba zahrnout do široké definice činnosti case managementu v lékařské posudkové službě., Ministry of Labour and Social Affairs (MoLSA) survey on Public opinion about Assessment Service has proved the necessity to increase informing wide public about activity of the Assessment Service. Almost all who we were asked think that assessment of health state by an assessment doctor is necessary and three quarters of them agree with the fact that waste of tax payers' money should be decreased. But mostly only those who have been positively assessed and have received the assigned compensation or allowance agree with that conclusion. Almost all of the asked persons agree that it is necessary to increase the public knowledge about Assessment Service activity. It is an important task for an assessment doctor who should become a case manager of his/her client/patient and provide him/her with all necessary information in a good quality and quantity and thus lead him/her through the maze of social insurance system. Besides, a role of CSSZ- (Czech Social Security Administration) and work office- clerks and secretaries of assessment committees of MoLSA is underestimated. It is necessary to get these professionals involved in the process of case management in the assessment service., Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, and Lit.: 5
Od 1. ledna 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny tzv. regulační poplatky. Článek obsahuje ekonomickou analýzu těchto poplatků a za použití induktivních a deduktivních postupů ukazuje, že regulační poplatky mají celou řadu ekonomických a národohospodářských souvislostí, které v současných emotivních debatách zanikají a které jsou podle názoru autora z hlediska zdravotní politiky neméně významné než sociální a medicínské souvislosti regulačních poplatků. Diskutuje otázky ochranného limitu (stropu), ekonomických charakteristik jednotlivých zavedených poplatků a různých forem financování zdravotní péče a ukazuje místo, které mezi nimi poplatky mají. Závěrem vymezuje dvojí druh motivací pro zavádění poplatků ve zdravotnictví., Since January 2008 regulative out-ofpocket payments have been introduced in the Czech health care system. The article tries to show, using inductive and deductive thinking approach, that those payments have vast economic consequences, which are overshadowed by current emotional debate and have in author’s opinion the same importance as their social and medicinal relationships. It discusses the question of limit, economic characteristics of shown payments and different forms of financing heath care and the position which the payments occupy. In the end, it specifies two different motivations for introducing payments., Jan Mertl, and Lit.: 7
Počet seniorů absolvujících i delší a náročnější cesty i ve vyšším věku stoupá. Chronické choroby společně s fyzickými i psychickými nároky cesty činí seniora vulnerabilním. Geriatr i praktický lékař by měli být schopni vyhodnotit rizika, která mohou vést k dekompenzaci stavu v průběhu vlastní cesty, a v součinnosti s cestovatelem samotným je minimalizovat. Jsou rozebírána rizika kardiovaskulární vzhledem k dlouhým letům a pobytu v horkém prostředí - komplikace ischemické choroby srdeční, zvláště některé souvislosti výskytu infarktu myokardu během cesty, pro který byly vypozorovány tyto rizikové faktory: krátkodobé plánování cesty, neobvyklá destinace, nižší úroveň vzdělání, život v partnerském svazku, cestování autem oproti ostatním dopravním prostředkům, bydlení ve stanu nebo přívěsu/ campingovém voze oproti bydlení v hotelu. Z hlediska časového se akutní komplikace objevovaly nejčastěji v prvních dvou dnech cesty. Tromboembolické komplikace jsou diskutovány s ohledem na nové aspekty economy class syndromu. Pozornost je věnována arytmiím, komplikací hypertenze, oběhovému selhání, průjmovým onemocněním a jejich možným důsledkům. Na závěr jsou uvedeny dvě kazuistiky a tabulka s doporučeními pro minimalizaci rizik cesty., The number of seniors undertaking longer and more demanding journeys at an advanced age is increasing. Chronic illnesses together with the physical and mental demands of travelling make seniors vulnerable. Geriatricians and general practitioners should be able to assess risks that could lead to the deterioration of a condition during travel and co operate with travellers to minimise such risks. The article analyses the cardi ovascular risks associ ated with a long flight and a stay in a hot climate - complications in ischemic heart disease, especially certain correlates of myocardial infarcti on during travel, for which the identified risk factors were short-term planning of the journey, unusual destinations, a low level of education, life in a couple, travel by car in comparison with other forms of transport, accommodation in a tent or trailer/ camper van compared to accommodation in a hotel. In terms of time, acute complicati ons occurred most frequently in the first two days of travel. Thromboembolic complications are discussed with regard to the new aspects of economy class syndrome. Attention is also given to arrhythmia, complications of hypertension, circulation failures, diarrhoe a and their possible consequences. The article concludes with two case histories and a table of recommendati ons for the minimisati on travel-related risks., Hana Kubešová, and Lit.: 32
Demence se objevuje až u 78 % pacientů v pozdním stádiu Parkinsonovy nemoci (PN), významně snižuje kvalitu života a zkracuje dobu přežití pacientů. Neuropsychologický profil demence u PN (PND) je charakterizován progresivním "dysexekutivním" syndromem s paměťovým deficitem a poruchou abstraktního myšlení. Nacházíme významné snížení kortikální cholinergní aktivity a deficit kortikální acetylcholintransferázy koreluje s tíží kognitivního deficitu a vizuálních halucinací. Proto zjistíme-li kognitivní deficit u pacienta s PN, musíme v prvé řadě postupně vysadit léky s anticholinergním účinkem. Na základě prokázané účinnosti rivastigminu na kognitivní funkce, aktivity denního života a behaviorální projevy byl tento přípravek v ČR registrován pro léčbu demence při PN., Dementia occurs in as much as 78% of advanced stage Parkinson's disease (PD) patients; it importantly affects the patients quality of life and decre ases patient survival. Neuropsychological profile of dementia in PD (PDD) is characterised by progressive "dysexecutive" syndrome with memory deficit and abstract reasoning impairment. Significant decrease in cortical cholinergic activity is found in these patients and the deficit in cortical acetylcholinetranferase correlates with the seriousness of cognitive impairment and visual hallucinations. Therefore, drugs with anticholinergic activity should be gradually withdrawn when cognitive deficit is diagnosed in patients with PD. Based on proven efficacy on cognitive functions, activities of daily living and behaviour, rivastigmine have been licensed for treatment of dementia in PD in the Czech Republic., Irena Rektorová, and Lit.: 59
V celosvětovém měřítku zaujímá bronchogenní karcinom mezi diagnostikovanými onkologickými chorobami druhé místo. V České republice je pak na prvním místě ve výskytu zhoubných nádorů u mužů a na třetím až čtvrtém místě mezi zhoubnými nádory u žen. Nejčastější je výskyt karcinomu plic mezi 55. až 80. rokem života. Ve věku od 70 do 75 let se nachází více než 17 % nemocných, ve věku od 75 do 79 let více než 12 % a ve věku nad 80 let 10 % nemocných s karcinomem plic. Ještě před indikováním rozsáhlých vyšetření ke stanovení morfologické diagnózy a klinického stadia musíme stanovit, zda máme před sebou pacienta, který je opravdu kandidátem onkologické léčby. Pokud víme, že nemocný není této léčby (chemoterapie, radioterapie, chirurgická léčba) schopen, nemá smysl, aby podstupoval vyšetření k definitivnímu stanovení diagnózy. Tato vyšetření musíme indikovat s rozvahou, a pokud léčit nebudeme nebo pokud není nemocný schopen při vyšetřeních spolupracovat, ztrácejí smysl. Věk není při rozhodování o léčbě rozhodující. Pokud jsou u nemocného přítomny potíže, je vždy indikováno nastavení odpovídající paliativní léčby., Jana Skřičková, Marcela Tomíšková, Lenka Babičková, Jana Kaplanová, and Lit.: 30
Revmatická polymyalgie (polymyalgi a rheumatica ? PMR) a temporální arteriitida jsou dvě příbuzná onemocnění, která jsou významnými onemocněními seniorského věku a svým charakterem patří do péče gerontorevmatologa. U PMR jde primárně o svalové onemocnění. Etiologie vzniku onemocnění je předmětem výzkumu. Hlavními symptomy jsou bolest a ztuhlost, nejčastěji svalů pletence ramenního a pánevního bez přítomnosti svalové atrofie či slabosti. V některých případech mohou v klinickém obraze dominovat nespecifické příznaky, jako je únava či nechutenství, provázené váhovým úbytkem. Pak mohou být obě onemocnění mylně považována za jiné somatické nemoci, například za dosud neprokázaný nádor nebo počínající hypotyreózu, a zůstávají nediagnostikována a neadekvátně léčena. Je uvedena kazuistika pacientky s PMR a jsou diskutována úskalí diferenciální diagnostiky., Polymyalgia rheumatica (PMR) and temporal arteritis are two mutually related conditions which predominantly affect senior patients and which for their nature fall within the competence of a gerontorhe umatologist. PMR primarily involves muscles. The aetiology of the disease is unknown and is a subject of research. The main clinical symptoms and signs are pain accompanied by stiffness of shoulder and pelvic girdle muscles, no muscle atrophy or a decrease in the muscle strength being present. In some cases non-specific symptoms predominate in clinical presentation, accompanied by loss of appetite and weight loss. In such case, both the conditions may be wrongly diagnosed as another somatic disease, such as an undetected malignancy or beginning hypothyroidism, and remain undiagnosed and untreated. A case history of a patient with PMR is described and the pitfalls of differenti al diagnosis are discussed., Martina Malcová, Ivana Doleželová, Eva Topinková, and Lit.: 42