Autoři poukazují na problémy vzájemné komunikace při poskytování zdravotní péče z pohledu poskytovatelů této péče, a na konkrétních případech z praxe svoje stanoviska dokládají. Uvažují o příčinách poruch vzájemné komunikace a doporučují postup ke zlepšení stavu., Authors refer to problems with mutual communication in the course of health services. They describe the whole problem from the health care staff position and support their standpoints with concrete examples. They ponder the roots of disturbances in the communication and recommend how to improve this stage., and Lubomír Vondráček, Martin Holcát
Během loňského roku proběhl mezinárodní výzkum komunikace mezi urologem a jeho pacientem. Do tohoto projektu byla ve spolupráci s fi rmou IPSEN zařazena i Česká republika. Výsledky poukazují na skutečnost, že komunikaci mezi lékařem a pacientem se stále v České republice nevěnuje dostatek pozornosti, která ji náleží. Většina problémů pramení z odlišných očekávání pacienta a lékaře. Nenaplněná očekávání bývají zdrojem mnoha vzájemných komunikačních a postojových nedorozumění. Článek se zabývá strategií komunikace mezi urologem a jeho pacientem a defi nuje přímá doporučení komunikace s cílem zlepšit spolupráci a ovlivnit psychický stav pacienta včetně jeho spokojenosti s lékařskou konzultací., This research, focusing on communication between urologist and patient, has been conducted during last year. Czech Republic has been a part of this project in cooperation with IPSEN company. The results highlight, that in Czech Republic insuffi - cient attention is given to communication between doctor and patient. Most signifi cant problems stem from the discrepancy in expectations between two partners. Unfulfi lled expectations can be a source of mutual communication or attitudinal misunderstanding. This article deals with communication strategies between the urologist and his or hers patients. It formulates concrete recommandations for doctor–patient communication with goal of improving cooperation and patient experience including psychological status and satisfaction with medical consultation., Laura Janáčková, and Literatura
Publikace je metodickým doporučením pro snižování rizik v prostředí hudební zábavy(diskotéky, kluby, festivaly a taneční párty), zejména s ohledem na rizika spojená s užíváním drog včetně alkoholu mezi návštěvníky. Je určena poskytovatelům preventivních a harm reduction drogových služeb, pořadatelům hudebních akcí, provozovatelům klubů a diskoték, zástupcům samospráv a voleným zástupcům. Text byl, Michal Kandler, and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Strategiím prevence problémového hráčství se v posledních letech věnovala značná pozornost i úsilí. Rozvoj, realizace a hodnocení většiny těchto iniciativ však probíhaly živelně a nepříliš koordinovaně. Spíše než na základě prokázané vědecké účinnosti byla většina z nich zavedena, protože „se zdály jako dobrý nápad“ a/nebo se používaly jinde. Primárním smyslem zprávy s názvem „Prevence problémovéh, (The Ontario Problem Gambling Research Centre, OPGRC...) ; [překlad Jiří Bareš], and Obsahuje bibliografii
Podávání imatinib mesylátu (tyrozinkinázový inhibitor – TKI – 1. generace) se stalo standardní léčbou pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML), prokazatelně navozuje dlouhodobé odpovědi a prodlužuje čas do progrese onemocnění. European LeukemiaNet (ELN) v současnosti pro běžnou praxi doporučuje trvalou léčbu pro pacienty, kteří odpovídají optimálně na léčbu TKI standardní dávkou. Trvalé užívání TKI však může přinášet různé problémy. Zvyšující se počet pacientů odpovídá velmi rychle na cytogenetické úrovni a poté dále dosahuje redukce hladiny BCR-ABL1 transkriptu pod detekční možnosti i vysoce senzitivních molekulárně genetických metod. Sledování takto dlouhodobě stabilizovaných pacientů navodilo myšlenku, že někteří pacienti by mohli být považováni za „funkčně vyléčené” a mít prospěch z eventuálního cíleného přerušení léčby TKI. Tato myšlenka je v současné době intenzivně studována na úrovni klinických studií po celém světě. V této oblasti však před námi stále stojí mnoho nevyřešených otázek. Především jsou to otázky týkající se definice „fukčního vyléčení” CML, výběru vhodných pacientů pro přerušení léčby, managenentu dispenzarizace pacienta po vysazení TKI a znovuzahájení léčby, dojde-li k relapsu onemocnění., Imatinib mesylate, the first tyrosine kinase inhibitor (TKI) approved for the treatment of chronic myeloid leukemia (CML), became the standard of care, induces durable responses and prolongs event-free survival and progression-free survival. However, if TKI therapy is required indefinitely, then this ongoing drug exposure raises its own problems. Long-term follow-up indicates that an increasing proportion of patients treated with TKI have prompt cytogenetic response and achieve reductions in BCR-ABL1 transcripts to a level that is undetectable by very sensitive molecular genetic methods. Observation of the stability of such responses over long follow-up suggests that such patients may be “functionally cured“ of CML and thus potentially eligible for TKI therapy discontinuation. At present, therapy discontinuation in CML is not recommended in routine practice and is under active investigation in several clinical studies worldwide. Many questions remain regarding definition of “functional cure“ in CML, which patients are most eligible for safe therapy discontinuation, and what management strategies are recommended post discontinuation, especially regarding subsequent molecular relapse., Pavel Dvořák, Daniel Lysák, Samuel Vokurka, Věra Vozobulová, and Literatura
Východiska: Konformita se obecně definuje jako individuální způsob přizpůsobení se nátlaku referenční skupiny. Širší pojetí konformity zahrnuje shodný proces, kdy se však jedinec přizpůsobuje institucím nebo širším, méně strukturovaným seskupením lidí. Společnou charakteristikou různých pojetí konformity je, že tomuto procesu předchází konflikt mezi niterními silami osobnosti, které navádějí jedince, aby jednal podle vlastního přesvědčení a vnějšími silami skupiny, které dotyčnou osobu nutí, aby jednala dle očekávání skupiny. Cíl: Ústředním cílem předkládané výzkumné studie byla analýza míry konformity u dvou skupin adolescentů. Na podkladě teoretické analýzy fenoménu konformity se výzkum konkrétně zaměřoval na zjištění vzájemných souvislostí mezi obecnou konformitou, vrstevnickou konformitou, vrstevnickým nátlakem a oblíbeností spolu s rizikovým chováním adolescentů. Účastníky výzkumu byli čeští a američtí studenti ve věku 18–21 let. Metody: Pro zjištění plánovaných empirických údajů byly u obou souborů použity následující výzkumné metody: škála vrstevnického nátlaku, vrstevnické konformity, oblíbenosti a obecné konformity Santora, Messerveye a Kusumakara; a škála rizikového chování adolescentů, která byla vytvořena souhlasně s americkým Youth Risk Behavior Surveillence System. Výsledky: Statistická analýza výsledků neprokázala existenci statisticky významného rozdílu v těchto skupinách ve vnímání skupinového nátlaku. Nicméně muži z obou skupin adolescentů vnímají skupinový nátlak více než ženy. Výsledky šetření poukázaly mimo jiné na to, že pro amerického adolescenta je typická vyšší submisivita vůči dospělým autoritám a jejich požadavkům, na druhé straně čeští adolescenti inklinují více k vrstevnické konformitě. U českých studentů byla prokázána nižší touha být oblíbený mezi vrstevníky, než u jejich amerických protějšků. Závěry: Zjistili jsme, že existují shody i rozdíly mezi českými a americkými adolescenty v různých aspektech skupinové interakce. Zejména pak ve vnímání skupinového nátlaku, oblíbenosti, vrstevnické a obecné konformitě a rizikovém chování. Mezi českými a americkými adolescenty neexistuje statistický významný rozdíl v percepci vrstevnického nátlaku, nicméně co se týká pohlavních rozdílů, tak muži, jak čeští, tak američtí, vnímají vrstevnický nátlak více než ženy z obou zemí., Background: Conformity is generally defined as an individual way to adapt to the pressure of the referent group. The common characteristic of the different conceptions of conformity is that to this process precedes a conflict among the inner strengths of the personality who induce the individual to act according his own opinion and the strengths of the group who force the person to act according to the expectation of the group. There are two main reasons which produce conform behaviour. Those are informative and normative influences. The informative influence indicates the people give in the group pressure because of the belief of the truth of the opinion which is urged by the members of the group. The normative influence is based on the emotional processes. The reason of the individual conformity is the fear of the consequences, which might arise from the situation when the authentic opinion of the individual is contrary to the view of the other members of the group. Aim: The essence of the research is a trans-cultural analysis of conformity among two groups of adolescents. The prominent goal of the research was to take a look to the phenomenon of general conformity, peer conformity, peer pressure and popularity as well finding how risk behaviour is related to the mentioned manifestations of group behaviour. Methods: To determine the empirical data we used the following research methods: peer pressure, peer conformity, popularity and general conformity scale by Santor, Messervey and Kusumakar and a scale of risk behaviours of adolescents, which was created in agreement with the US Youth Risk Behaviour Surveillance System. Results: According to the statistical analysis we found out that between the Czech and American adolescents there is no significant difference in perceiving the group pressure. Men from both groups perceive the group pressure more than the girls. The other results showed that the American adolescents have bigger interest to be popular among the peers. Talking about conformity, for the American adolescent is typical noticeable submisivity to the adult authorities and their demands. On the other hand the Czech adolescents incline to peer conformity and risk behaviour while their desire to be popular is lower. However the peer conformity refers more to the Czech girls because the comparison of the results among the men didn’t show any differences. Conclusion: The comparison of the result among the adolescents of a different sex has shown some interesting information. The statistical analysis showed that men perceive the peer pressure more than the girls. The young men are predisposed to the risk activities than the young girls. We understand that as a manifestation of identification of the young men with the adults while the often experiment with situations and activities marked as risk like alcohol, smoking etc. On the other hand the girls are more submissive than the men which can explain the presence and the domination of the both phenomenon of conformity, peer conformity and general conformity., Simona Dobešová Cakirpaloglu, Michaela Pečtová, Šárka Vévodová, and Literatura
Autori v retrospektívnej štúdii analyzovali 28 prenatálne diagnostikovaných prípadov CDH u plodov. Cieľom práce bola analýza 28 prenatálne diagnostikovaných prípadov CDH u plodov za uvedené obdobie k počtu terminácií a pôrodov. Poukazujú na vplyv lokalizácie, veľkosti defektu, stanovenia týždňa diagnózy, stupňa hypoplázie pľúcneho tkaniva, výsledku LHR (lung-to-head ratio) u plodov s CDH na prognózu a výsledné prežívanie takto postihnutých novorodencov, pričom LHR je pomer násobku dĺžky a šírky hypoplastických pľúc k obvodu hlavičky plodu. Autori sa pokúsili stanoviť zásady manažmentu gravidity a pôrodu u plodov s CDH, ktorý vychádza z analýzy nášho klinického materiálu z rokov 2004–2013. Najhoršiu prognózu mali plody, u ktorých bola diagnóza stanovená pred 25. týždňom gravidity, plody s herniáciou laloka pečene do dutiny hrudnej, plody s ťažkou hypopláziou pľúcneho parenchýmu, plody s veľkým diafragmatickým defektom a nízkym indexom LHR. Prognóza a prežívanie novorodencov v našom prípade priamoúmerne závisela od stupňa hypoplázie pľúc, stupňa perzistujúcej pľúcnej hypertenzie, závažnosti pridružených vrodených vývojových chýb a úspešnosti neonatálnej intenzívnej starostlivosti v prevencii a liečbe pľúcnej hypertenzie. Prežívanie novorodencov v našom súbore bolo 21,43 %., The authors in a retrospective study analyzed 28 prenatal diagnosed cases of CDH fetuses. The aim of the study was to analyze the number of diagnosed cases of CDH fetuses for the given period compared to the number of births and terminations. They show how the location, defect size, the week of diagnosis, degree of hypoplasia of the pulmonary tissue, the result of the LHR (lung-to-head ratio) in fetuses with CDH influence the prognosis and survival rates of affected newborns. LHR is the ratio between the length and width of the hypoplastic lung to the periphery of the fetal head. They tried to establish the principles of management of pregnancy and the birth of fetuses with CDH, based on our analysis of clinical material collected between 2004 -2013. The worst prognosis fetuses were in diagnosed before 25th week of gestation, fetuses with liver lobe herniation into the thoracic cavity, fetuses with severe hypoplasia of the pulmonary parenchyma, fetuses with large diaphragmatic defects and low index LHR. The prognosis and survival of newborns in our study depended directly on the degree of pulmonary hypoplasia, the degree of persistent pulmonary hypertension, severity of associated birth defects and the success of neonatal intensive care in the prevention and treatment of pulmonary hypertension. Neonatal survival rate in our study was 21.43%., A. Gottschallová, I. Rusňák, A. Čunderlík, J. Hinšt, P. Kleskeň, and Literatura
Kongenitální centrální hypoventilační syndrom (CCHS) je vzácná celoživotní porucha dechového centra, s genetickým podkladem v mutaci genu PHOX2B. Onemocnění se obvykle manifestuje v novorozeneckém věku hypoventilací/apnoí ve spánku. Klinická tíže hypoventilace a riziko rozvoje přidružených onemocnění (Hirschsprungova choroba, nádory neurální lišty, poruchy autonomního nervového systému) se liší dle typu mutace PHOX2B genu. U 90 % pacientů se jedná o heterozygotní mutaci typu PARMs (Polyalanin Repeat Mutations), u zbylých 10 % pacientů nacházíme heterozygotní mutaci typu missence, nonsense nebo frameshift (NON‑PARMs). U prezentovaných novorozenců s geneticky potvrzeným CCHS byla v prvním týdnu po narození nápadná hypoventilace/apnoe vedoucí k významné hyperkapnii a hypoxémii. Po velmi krátké potřebě umělé plicní ventilace se fyziologické krevní plyny dařilo udržovat pomocí neinvazivní spánkové ventilace. S moderními technikami pro domácí ventilaci a sledováním ve specializovaných centrech mají děti s CCHS dlouhodobě dobrou prognózu s nízkou mortalitou., Congenital central hypoventilation syndrome (CCHS) is a rare, lifelong disorder of the breathing centre, resulting from a mutation of the PHOX2B gene. CCHS typically manifests in newborns with alveolar hypoventilation/apnea during sleep. Clinical severity of hypoventilation and a risk of associated conditions (Hirschsprung disease, tumors of neural crest and autonomic nervous system dysfunction) depend on the type of the PHOX2B gene mutation. Approximately 90% of individuals with the CCHS phenotype are heterozygous for the PARMs‑type mutation (Polyalanine Repeat Expansion Mutations), the remaining 10% of patients express heterozygous missense‑, nonsense‑ or frameshift‑type mutation (non‑PARMs). Significant hypoventilation leading to severe hypercapnia and hypoxemia was observed in two of our newborns with proved CCHS during the first week after birth. Following a very short period of mechanical ventilation, we succeeded in maintaining physiological blood gases with noninvasive ventilation during sleep. With modern techniques for home ventilation and follow up at specialized centres, children with CCHS have good long‑term prognosis and low mortality. Key words: central hypoventilation – Ondine‘s Curse The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and T. Matějek, M. Šenkeříková, E. Ruszová, J. Malý