Search

Start Over Subject lidé Data provider National Medical Library/Národní lékařská knihovna

1342. Kvalita života opatrovateľa v starostlivosti o zomierajúceho: psychometrické vlastnosti nástroja

Creator:
Šerfelová, Radka
Format:
416-423, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, and TEXT
Subject:
kvalita života, paliativní péče--psychologie, služby domácí péče, faktorová analýza statistická, osoby pečující o pacienty--psychologie, péče o umírající--psychologie, průzkumy a dotazníky, psychometrie, lidé, dospělí, lidé středního věku, staří, financování organizované, rodina--psychologie, domácí ošetřování, and Caregiver Quality of Life Index-Cancer
Language:
Czech, Slovak, and English
Description:
Cieľ: Príspevok má design prierezovej štúdie, s parciálnym cieľom testovať psychometrické vlastnosti nástroja kvality ţivota (Caregiver Quality of Life Index Cancer) opatrovateľov v starostlivosti o zomierajúcich z hľadiska formy poskytovanej starostlivosti. Metodika: Výskumný súbor tvorilo 263 neprofesionálnych opatrovateľov, poskytujúcich starostlivosť zomierajúcemu v podmienkach domácej, kombinovanej a paliatívnej/hospicovej starostlivosti v troch krajoch Slovenskej republiky (Prešovský, Ţilinský, Banskobystrický). Psychometrické vlastnosti nástroja pouţitého v našej štúdii boli testované na základe analýzy spoľahlivosti, korelačnej a faktorovej analýzy. Výsledky: Faktorovou analýzou sa v našom výskume podarilo potvrdiť 4-faktorovú štruktúru nástroja CQOLC (záťaţ/narušenie ţivotného štýlu; sociálna opora; pozitívna adaptácia; finančná situácia). Extrahované faktory na základe odpovedí respondentov v našom výskumnom súbore nie sú úplne identické s originálnou verziou škály CQOLC. Najlepšiu konštruktovú validitu a vnútornú konzistenciu škály CQOLC sme potvrdili u respondentov, ktorí poskytujú domácu starostlivosť zomierajúcemu príbuznému. Záver: Psychometrickou analýzou dotazníkov sme zistili, ţe reliabilita a konštruktová validita nami pouţitého nástroja je porovnateľná s originálnou verziou, napriek odchýlkam v lokalizácii niektorých poloţiek. Nástroj CQOLC je pouţiteľný na posúdenie kvality ţivota neprofesionálnych opatrovateľov v kontexte starostlivosti o zomierajúcich v domácom prostredí., Aim: The paper has the design of the cross-sectional study. The aim of the study was to test the psychometric properties of the quality of life (Caregiver Quality of Life Index of Cancer) the caregivers who provide care of the dying patients in terms of forms of care. Methods: The sample of our research consisted of 263 non-professional caregivers, providing home care of the dying, combined care and palliative care in three districts of the Slovak Republic (Prešovský, Ţilinský, Banskobystrický). Psychometric properties of the instrument used in our study were tested on the basis of the analysis of the reliability, of the correlation analysis and factor analysis. Results: Factor analysis of questionnaire CQOLC in our research confirmed the fourfactor structure of the instrument CQOLC (burden/lifestyle disruption; social support; a positive adaptation; the financial concerns). Extracted the factors on the basis of the answers of the respondents in our research are not completely identical with the original version CQOLC. The best construct validity and reliability of the CQOLC we have confirmed with the caregivers, who provide a home care of the dying patients. Conclusion: Psychometric analysis of the questionnaires we found that, the reliability and construct validity is comparable to the original version of CQOLC, despite variations in the location of some items. The CQOLC could thus form the basis for the implementation of the assessment of the quality of life of nonprofessional caregivers in the context of care for the dying at home., Radka Šerfelová, and Literatura 25
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1343. Kvalita života pacienta léčeného cabazitaxelem pro metastatický karcinom prostaty

Creator:
Katolická, Jana
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
Subject:
kvalita života, výsledek terapie, metastázy nádorů, nádory prostaty--farmakoterapie, klinické zkoušky jako téma, klinické zkoušky, fáze III - jako téma, taxoidy--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Léčba metastatického karcinomu prostaty má pouze paliativní charakter. Chemoterapie docetaxelem v I. linii a cabazitaxelem v II. linii léčby kastračně refrakterního karcinomu prostaty přináší prodloužení přežití. Onkologická léčba ovlivňuje výrazně také kvalitu života, která zahrnuje nejen pocit fyzického zdraví, stav tělesné výkonnosti, ale též psychickou kondici, společenské uplatnění a rodinné vztahy., The treatment for metastatic prostate cancer is only of palliative nature. Chemotherapy with docetaxel in the first line and with cabazitaxel in the second line of treatment for castration-resistant prostate cancer has a prolonged survival benefit. Oncological treatment also significantly affects the quality of life that includes not only the sense of physical health and physical performance status, but also mental well-being, social functioning, and family relationships., Jana Katolická, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1344. Kvalita života pacientů s demencí z pohledu rodinných příslušníků

Creator:
Kršíková, Taťána and Bužgová, Radka
Format:
248-256, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, and TEXT
Subject:
lidé, kvalita života, demence--ošetřování--psychologie, rodina--psychologie, hodnotící studie jako téma, rozhovory jako téma, statistika jako téma, stupeň závažnosti nemoci, domácí ošetřování--pracovní síly--statistika a číselné údaje, hospitalizace--statistika a číselné údaje, mužské pohlaví, ženské pohlaví, lidé středního věku, dospělí, staří nad 80 let, kognitivně behaviorální terapie--metody--statistika a číselné údaje, agrese, péče o sebe--statistika a číselné údaje, halucinace, hygiena, preference v jídle, geriatrické ošetřovatelství--etika--metody--pracovní síly, práva pacientů, paměť, senior, institucionální péče, and rodinní pečovatelé
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí., Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment., Taťána Kršíková, Radka Buţgová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1346. Kvalita života seniorov z pohľadu miery nezávislosti

Creator:
Virgulová, Jana and Schedová, Darina
Format:
braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, srovnávací studie, and TEXT
Subject:
lidé, staří, staří nad 80 let, kvalita života, péče o sebe--psychologie--statistika a číselné údaje, nezávislý způsob života--psychologie--statistika a číselné údaje, průzkumy a dotazníky, statistika jako téma, and domovy pro seniory
Language:
Czech, Slovak, and English
Description:
Cieľ: Zámerom štúdie bolo zistiť ako seniori žijúci v domácom prostredí a seniori žijúci v sociálnom zariadení vnímajú kvalitu svojho života z pohľadu nezávislosti v aktivitách denného života. Metódy: Zvolili sme medzinárodný dotazník pre meranie kvality života WHOQOL-BREF a Barthelovej test ADL. Seniori z domáceho prostredia vypĺňali dotazník doručený prostredníctvom sestier ADOS a seniori v sociálnom zariadení vyplnili dotazník doručený prostredníctvom sestier pracujúcich v sociálnom zariadení. Vzorku tvorilo 140 seniorov. Výsledky: Štatistickou analýzou sa nepotvrdil štatisticky významný vzťah medzi seniormi z domáceho prostredia a seniormi zo sociálneho zariadenia v subjektívnom vnímaní kvality života, fyzickým stavom v závislosti na sebestačnosti v aktivitách denného života. Závery: Zistené výsledky môžu uplatniť zdravotnícki pracovníci v geriatrickom ošetrovateľstve., Aim: The aim of this study is to explore the attitude of the elderly receiving health care at home and those living in care homes towards their quality of life in activities of daily living. Methods: In our study we used the internationally-known WHOQOL-BREF Questionnaire and the Barthel index of activities of daily living (ADL). The elderly living at home received the questionnaire from visiting nurses, residents of care homes from the nurses working in the care home. The study sample consisted of 140 elderly people. Results: Statistical analysis did not confirm statistically significant difference in the attitude of the elderly living at home and those living in care homes towards their quality of life in daily activities. Conclusion: The results of our study may be useful for nurses with geriatric nursing career., Jana Virgulová, Darina Schedová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1347. Kvalita života žen s močovou inkontinencí

Creator:
Horčička, Lukáš
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
inkontinence moči--terapie, lidé, ženské pohlaví, kvalita života, hyperaktivní močový měchýř--terapie, suburetrální pásky--využití, and průzkumy a dotazníky
Language:
Czech and English
Description:
Úspěch léčby demonstrovaný klinickým vyšetřením může být odlišný od subjektivního vnímání samotnou pacientkou. Kvalita života je obvykle spojována s termínem zdraví podle Světové zdravotnické organizace. Článek shrnuje vliv močové inkontinence na kvalitu života postižených žen. Příkladem je konkrétní studie u žen operovaných pro stresovou inkontinenci moči. Nejvíce koreluje se zhoršeno u kvalitou života urodynamická diagnóza. Ženy, u kterých byla prokázána nestabilita detrusoru, snášejí inkontinenci hůře než ženy s genuinní stresovou inkontinencí., Treatment success demonstrated through clinical assessment may differ from the subjective perception of treatment success by the patient herself. Quality of life has frequently been associated with the term "health" as defined by the World Health Organization. The paper reviews the impact urinary incontinence may have on quality of life of women suffering from this condition. A specific study in women undergoing surgery for stress urinary incontinence serves as an example. The strongest correlation appears to be between quality of life and urodynamic diagnosis. Coping with urinary incontinence is worse in women with the diagnosis of detrusor instability than in women with genuine stress incontinence., Lukáš Horčička, and Lit.: 13
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1348. Kvalita života žen v období mateřství pomocí metody SEIQOL

Creator:
Vachková, Eva, Čermáková, Eva, and Mareš, Jiří
Format:
595-599, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, kvalita života--psychologie, ženské pohlaví, dospělí, matky--psychologie--statistika a číselné údaje, průzkumy a dotazníky, statistika jako téma, prospektivní studie, mladý dospělý, and těhotenství--psychologie
Language:
Czech and English
Description:
Studie se snaţí zodpovědět otázku, jak vnímají, proţívají a hodnotí svou kvalitu ţivota ţeny v období mateřství. Nepouţívá však běţný dotazník, jehoţ znění je stejné pro všechny ţeny a je tedy zaměřen na neexistující „průměrnou ţenu“. Naopak vyuţívá individualizovaného přístupu, kdy ţena můţe sama nadefinovat a poté zhodnotit ty oblasti ţivota a ţivotní cíle, na nichţ právě jí záleţí. Cíl: 1. vyzkoušet metodu SEIQoL (Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life) v mateřství, 2. identifikovat spektrum jejich ţivotních cílů a míru jejich naplňování, 3. stanovit kvalitu jejich ţivota, 4. zjistit vztah mezi uváděnou kvalitou ţivota a volbou ţivotních cílů. Metodika: Metoda SEIQoL v úpravě J. Křivohlavého (2001), statistická analýza dat pomocí programu NCSS 8. Výsledky: U souboru 43 ţen respondentky uvedly celkem 16 ţivotních cílů. Subjektivně udávaná celková kvalita ţivota je poněkud vyšší (81,4), neţ kvalita vypočítaná u dílčích cílů (76,2). Obě stupnice spolu středně korelují (r = 0,513), rozdíl je na hranici statistické významnosti (p = 0,0862). Dále se u obou porovnávaly roz díly mezi vzděláním ţen, počtem dětí a vedením porodu. Závěr: V našem zkoumaném souboru byly ţeny v období mateřství s kvalitou ţivota spokojené. Nejfrekventovanější ţivotní cíle pro ně byly rodina, zdraví, zaměstnání, přátelé a finanční zajištění. Zajímavé zjištění bylo, ţe nebyly shledány statisticky významné rozdíly v kvalitě ţivota dle počtu dětí, vzdělání ţen a vedením porodu., The study is trying to answer the question of how women in their motherhood perceive, experience and evaluate their quality of life. Unlike a standard questionnaire which is the same for all women, an individualized approach was used, with women identifying and then evaluating their own most important areas and goals of life. Aim: (1) to test the Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life (SEIQoL) instrument in motherhood, (2) to identify the spectrum of their life goals and degree of their realization, (3) to determine the quality of their life, and (4) to determine the relationship between the stated quality of life and choice of life goals. Methods: The SEIQoL instrument adapted by Křivohlavý (2001); statistical analysis of data using the NCSS 8 software. Results: A group of 43 respondents stated a total of 16 life goals. The overall subjective quality of life is slightly higher (81.4) than the quality calculated from sub-goals (76.2). Both scales are moderately correlated (r = 0.513), the difference is on the edge of statistical significance (p = 0.0862). Differences in women’s education, number of children and management of delivery were also compared. Conclusion: In our sample, women were satisfied with the quality of life in their motherhood. The most frequent life goals were family, health, job, friends and financial security. No statistically significant differences in the quality of life were found with respect to the women’s number of children, education and management of delivery., Eva Vachková, Eva Čermáková, Jiří Mareš, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1349. Kvalita života žen v těhotenství po spontánním a umělém oplodnění

Creator:
Dušová, Bohdana and Tulisová, Markéta
Format:
264-271, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, and TEXT
Subject:
lidé, kvalita života, ženské pohlaví, dospělí, těhotenství, fertilizace, asistovaná reprodukce--psychologie--statistika a číselné údaje, průzkumy a dotazníky, statistika jako téma, zdraví--statistika a číselné údaje, and sociální prostředí
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a následně porovnat kvalitu života žen s přirozeným otěhotněním s kvalitou života žen po umělém oplodnění. Kvalita života byla u těchto dvou skupin žen hodnocena během těhotenství dvakrát, a to ve 20. – 28. týdnu těhotenství a před termínem porodu. Metodika: Ke sběru empirických dat byl použit standardizovaný dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF. Výzkumný vzorek tvořilo 160 těhotných žen, z nichž bylo 80 žen po spontánním otěhotnění a 80 žen po umělém oplodnění. Výzkum byl realizován ve Fakultní nemocnici v Ostravě, Gyncentru v Ostravě a Gyncentru v Opavě. Výsledky: Těhotné ženy po spontánním i po umělém oplodnění hodnotily kvalitu života v těhotenství jako dobrou při prvním (20. – 28. týden těhotenství) i při druhém hodnocení (před termínem porodu). Spokojenost se zdravím hodnotily oba soubory žen při prvním i druhém hodnocení v průměru jako dobrou. Největší rozdíl v hodnocení byl v první doméně posuzující fyzické zdraví. Ve 20. – 28. týdnu těhotenství hodnotily ženy po spontánním otěhotnění své fyzické zdraví lépe než před termínem porodu (p < 0,001). Naproti tomu u žen po umělém oplodnění nedošlo k tak významnému rozdílu mezi prvním a druhým hodnocením. Při hodnocení dalších tří domén těhotnými ženami ať už po spontánním nebo umělém oplodnění nedošlo k výrazným rozdílům v hodnocení. Závěr: Kvalita života přímo nezávisí na způsobu otěhotnění, ale je velmi individuální, stejně tak i výskyt nepříjemných pocitů provázejících těhotenství., Objective: The aim of the work was to find out and consequently compare the quality of life of women who got pregnant naturally with those who underwent artificial insemination. Quality of life was evaluated twice during the pregnancy, between the 20th and 28th week and just before actual childbirth. Methods: A standardized questionnaire WHOQOL – BREF was used for empirical data collection. The sample was made up of 160 pregnant women divided into two groups: 80 women who had got pregnant naturally and 80 women who underwent artificial insemination. The research was realized at the Faculty hospital Ostrava, Gyncentre Ostrava and Gyncentre Opava. Results: Both groups confirmed quality of life as good during the first and the second evaluation and satisfaction with one's health was on average good as well. The biggest difference was related to physical health. Between the 20th and 28th week of pregnancy women who got pregnant naturally determined their physical health as better than before actual childbirth (p < 0,001). However, not so for women who were artificially inseminated, where differences were not so significant. In the other areas of the study no significant differences were found between either groups. Conclusion: Quality of life does not directly depend on the means of getting pregnant but is very much individual, as well as the occurrence of any unpleasant feelings during the pregnancy., Bohdana Dušová, Markéta Tulisová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1350. Kvalita života žien s karcinómom maternice

Creator:
Palková, Ľubica and Dimunová, Lucia
Format:
348-352, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, and TEXT
Subject:
lidé, ženské pohlaví, kvalita života, nádory dělohy--komplikace--psychologie, průzkumy a dotazníky, statistika jako téma, dospělí, lidé středního věku, and hysterektomie--statistika a číselné údaje
Language:
Czech, Slovak, and English
Description:
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť, aká je kvalita života žien s karcinómom maternice vo vzťahu k veku a dosiahnutému vzdelaniu. Metodika: Súbor tvorilo 300 pacientiek, u ktorých bolo diagnostikované nádorové ochorenie maternice a bola u nich vykonaná hysterektómia. Výskum bol realizovaný prostredníctvom štandardizovaného dotazníka Quality of Life in Adult Cancer Survivors (QLASC). Výsledky: Ženy vo veku nad 50 rokov mali lepšie prežívanie kvality života ako ženy do 50 rokov. Priaznivejšie výsledky u pacientiek vo veku do 50 rokov sa preukázali len v doméne benefit z choroby. Vo vzťahu k vzdelaniu sme podľa priemerného skóre zistili v ôsmich doménach priaznivejšie výsledky u žien s vyšším vzdelaním. Zaujímavé bolo aj zistenie, že v doménach negatívne emócie a distres z opakovania mali ženy so stredoškolským vzdelaním bez maturity lepšie prežívanie faktorov kvality života než ženy so stredoškolským vzdelaním s maturitou. Záver: Na prežívanie kvality života žien s nádorovým ochorením maternice po hysterektómii vplýva biologický vek a stupeň dosiahnutého vzdelania., Aim: The aim of the paper was to ascertain the quality of life of women with uterine cancer in relation to their age and educational level. Methods: The sample consisted of 300 patients who were diagnosed with uterine cancer and underwent hysterectomy. The research was using a standardized questionnaire - Quality of Life in Adult Cancer Survivors (QLASC). Results: Women aged over 50 years reported better quality of life than women aged under 50 years. More favorable results recorded in patients under 50 years of age were only shown in the domain of Benefit of disease. In relation to educational attainment, more favorable results were recorded in women with higher education based on the average scores in eight domains. Interesting was the finding that in the domains Negative emotions and Distress of recurrence, women with lower education were experiencing better quality of life than women with higher education. Conclusion: The quality of life experienced by women with uterine cancer is influenced by their biological age and educational attainment., Ľuba Palková, Lucia Dimunová, and Literatura 15
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1882 to 2016

View larger »