Průměrná dávka z lékařského ozáření má v populaci výrazně stoupající trend. Ve vyspělých zemích za posledních 30 let vzrostla o stovky procent a je již srovnatelná s dávkou z přírodního ozáření. Výpočetní tomografie přispívá ke kolektivní dávce z lékařského ozáření plnými dvěma třetinami. K nápravě tohoto nepříznivého vývoje způsobeného především trvale vzrůstajícím počtem CT vyšetření je nezbytné přijmout účinná opatření. Tím nejperspektivnějším se v současné době jeví technika tzv. iterativní rekonstrukce CT obrazu, která významně redukuje obrazový šum, a umožňuje tak vyšetření s dávkou záření redukovanou o desítky procent. Článek rozebírá základní principy a typy iterativní rekonstrukce, které jsou již komerčně dostupné na nejmodernějších CT tomografech včetně jejich kladů a záporů. Jsou vysvětleny rozdíly mezi iterativní rekonstrukcí a běžně používanou filtrovanou zpětnou projekcí, která je více než tři desetiletí považovaná za "zlatý standard" při rekonstrukci obrazu na všech CT přístrojích., The average radiation dose resulting from medical exposure continuously rises in the population. It has increased several times within the last three decades and reached the level of natural radiation background in some developed countries. Computed tomography is the major contributor, comprising two thirds of the entire cumulative medical exposure. To reverse this unfavourable trend attributed mainly to continuously increasing number of CT procedures, it is necessary to adopt adequate precautions. Among these, the most promising seems to be the technique of iterative reconstruction of CT image which significantly reduces image noise and therefore allows radiation exposure reduction by tens of percent. The article deals with basic principles and types of iterative reconstruction which are already available on recent CT scanners, commenting on their advantages and disadvantages. Differences between iterative reconstruction and filtered back projection considered as "gold standard" on all CT scanners for more than three decades are also discussed., Jan Žižka, and Lit.: 26
Víno pijeme nejméně 10 000 let nebo déle, v našem regionu již od doby keltské a germánské. Pokus používat víno k léčbě začíná v dávnověku, avšak teprve v současné době byl prokázán jeho příznivý účinek v prevenci infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, diabetes mellitus a hypertenze. Pití velmi dobře působí také v pokročilém věku. Nejlepší účinky má každodenní pití při večeři, u mužů 20–40 g alkoholu, u žen polovina této dávky., We have been drinking wine at least for 10 000 years or longer, in our region already from Celtic and Germanic times. Favorable effects on prevention of myocardial infarction, stroke, diabetes and hypertension were demonstrated recently, following attempts to use alcohol for treatment in ancient times. Favorable effects of wine drinking could be seen also in aging population. The best results for men are reached by daily drinking of 20–40 g alcohol at dinner. A moderate dose for women represents half of the dose for men., Milan Šamánek, Zuzana Urbanová, and Literatura 2
Článek se zabývá právními aspekty informování onkologicky nemocných pacientů. Pozornost je věnována nejen obsahu informační povinnosti, ale i tomu, kdo má být informován a v jakém rozsahu. Současně je podána informace o budoucí možné právní úpravě, která rozšíří informační povinnost zdravotnických pracovníků a zařízení., The article deals with the legal aspects of informing oncological patients. Attention is paid not only to the content of the duty to inform, but also to the fact of who should be informed and to what extent. The article also mentions the possibility for a legal regulation in the future that will extend the duty to inform of health care professionals and facilities., and Lukáš Prudil