Zévy (Tridacnidae) jsou mezi mořskými mlži výjimečné velikostí i způsobem získávání potravy. V jejich plášti se vyskytují mikroskopické řasy zooxantely, které fotosyntézou produkují sacharidy, o něž se dělí s hostitelem. Za nápadné zbarvení pláště vděčí zévy zooxantelám a specializovaným buňkám iridocytům., Giant clams (Tridacnidae) are exceptional among sea clams for their size and the way they acquire food. On their shells microscopic zooxanthella algae occur, producing saccharides through photosynthesis, which they share with the host. The conspicuous coloring of the shells is due to the clams’ zooxanthellae and specialized iridocyte cells., and Nicole Černohorská.
Adaptace dědičného základu organismů na změny probíhající v prostředí je základním principem života. Bakterie mění svou genetickou výbavu mutacemi nebo horizontálním přenosem genů. Někdy před miliardou let vznikly jejich symbiotickým skládáním organismy s buněčným jádrem - Eukaryota. Vznik jaderných organismů byl následován vznikem sexuální reprodukce. Při zrání pohlavních buněk došlo k vytváření nové DNA umožňující proměnu genomu. Existují však živočichové, kteří si zajistili tuto proměnu horizontálním přenosem genů. and Ilja Trebichavský ; ilustroval Vladimír Renčín ; foto D. Vondrák.
Co je dobré umět, chcete-li obstát v polárních krajích? Půdní vířníky nic nepřekvapí. Odpovědí na extrémní podmínky jsou anhydrobióza či partenogeneze., What is good to know if you want to survive in a polar region? Anhydrobiosis and/or parthenogenesis improve the ability of hydrobionts to adapt to extremes., and Miloslav Devetter.
Šídlatky (rod Isoëtes) jsou prastaré plavuně s pozoruhodnými adaptacemi na nedostatek živinových zdrojů ve vlastním prostředí. Jejich unikátní životní strategie je dodnes úspěšná, ne však bezmezně odolná vůči globálním změnám prostředí. Šídlatky tvoří významnou složku vyhraněných vodních i suchozemských ekosystémů a citlivě indikují jejich stav. Detailní znalost anatomie, fyziologie a ekologie těchto živoucích fosilií je klíčem k pochopení fungování a zranitelnosti jejich často rozsáhlých biotopů a zajištění jejich ochrany, případně obnovy., Quillworts (genus Isoëtes) are ancient lycophytes with remarkable adaptations to the sparse nutrient sources in their environment. Their unique life strategy has been successful to these days, but not entirely resistant to the global environmental changes. Quillworts make up an important component in well-defined aquatic and dry-land ecosystems and sensitively indicate their state. A detailed knowledge of the anatomy, physiology and ecology of these living fossils is the key to understanding the operation and vulnerability of their often extensive biotopes and to ensuring their protection or recovery., and Martina Čtvrtlíková.
Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.
Petr Petřík ; zpracováno z podkladů Josefa Fanty. and Sborník příspěvků ze seminářů Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR konaných ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014
Středoevropská lesní měkkýší fauna je přirozeně velmi bohatá díky poloze na zoogeografické křižovatce Evropy. Dnes ale padá za oběť nevhodnému lesnímu hospodářství. První velkoplošná devastace přirozených lesních společenstev byla způsobena výsadou borových a především smrkových plantáží během konce 19. století. V takových plantážích dnes žije 3-5 druhů plžů. Tuto devastaci měkkýší i další bezobratlé fauny pak dovršily výsadby akátů na špatně dostupných místech zarostlých bohatou stepní vegetací, především v kaňonech velkých řek. Rekonstrukce složení původní lesní fauny na většině území České republiky je proto dnes velmi komplikovaná a jsme tak závislí na svědectví fosilních měkkýších sukcesí., Regional woodland mollusc fauna is falling victim to unsuitable forest management. The first important large-area devastation of natural forests was caused by pine and mainly spruce plantations (from the end of the 19th century), with 3-5 mollusc species. Locust tree planting in reserved sites with rich steppe vegetation subsequently finished the devastation of invertebrate fauna especially in canyon areas of large rivers. The reconstruction of the composition of native mollusc forest fauna in the majority of areas of the Czech Republic is complicated and depends on the evidence of fossil mollusc successions., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.