Analyzovali jsme stanoviště a rozšíření houby šupinovky Henningsovy (Pholiota henningsii) v Evropě, kde je známa z Holandska, Akvitánie, Pařížské pánve, Massiv Central, úpatí Pyrenejí a Alp ve Francii a Švýcarsku, třetihorních pánví v Rakousku a jižních Čechách, z Mazurských jezer v Polsku, ostrova Sjaelland v Dánsku a ostrovů poblíž Stockholmu ve Švédsku. Všude je velmi vzácná a v mnoha zemích je zařazena na červených seznamech ohrožených druhů hub. Roste na slatinách, přechodových rašeliništích i vrchovištích, jak živinami bohatých, tak chudých. Váže se na lokality a oblasti s dlouhodobou (tisíciletou) historií otevřených rašelinišť ležících v blízkosti vodních nádrží. V ČR byly tři historické lokality doplněny v roce 2012 o dvě nové. Dlouhodobá mozaika lesa a bezlesí se zdá být hlavní podmínkou pro přežívání tohoto druhu reliktních stanovišť., The occurrence of the rare fungus Pholiota henningsii has been analysed in Europe. It is known from the Netherlands, the Parisian and Aquitanian basins, the Massif Central, and the foothils of the Pyrenées and Alps in France, Switzerland and Austrian Terciary basins, with numerous mires, in southern Bohemia, the Mazury lakes in Poland, Sjaelland island in Denmark and the island region near Stockholm in Sweden. In many countries it is included in Red Lists of endangered species. The fungus occurs in spring fens, transitional mires and raised bogs, both nutrient rich and oligotrophic. It is confined to localities with long term (i.e. millennia-long) mire non-forest continuity, in the vicinity of open water bodies up to the present. In the Czech Republic three historical sites were completed by two new localities in 2012. A temperate and forest - treeless mire mosaic seems to be the conditional factor for the long-term persistence of this relict species., and Jan Holec, Tomáš Kučera.
Drobnoústky obývají v Amazonii převážně různé potůčky obklopené bohatou pobřežní vegetací. V oblastech, kde se vyskytují, jsou především vody černé, ale i smíšené, tedy černé a čiré. Při chovu v lidské péči jsou vděčnými chovanci malých a středně velkých dobře udržovaných akvárií prostých nadměrného výskytu zbytkových organických látek. Jsou to mírumilovné rybky, které nebývají v souladu s agresivními sousedy. Prostý chov je snadný, ale rozmnožování zvládnou spíše zkušení chovatelé., Pencil fish inhabit Amazonia, particularly various streams surrounded by rich riparian vegetation. Areas where they occur are primarily blackwater, but also mixed, i.e. black and clear water. When bred in human care it is rewarding to see them in simple and well-maintained small and medium-sized aquaria with above-average occurrence of residual organic matter. They are peace-loving fish that do not mix well with aggressive neighbours. Simple maintenance is easy, but only experienced breeders will normally manage to breed them., and Jaroslav Eliáš.
Na základě analýzy kreseb mloků skvrnitých (Salamandra salamandra) v Českém Švýcarsku a přilehlých oblastech byly rozlišeny 3 skupiny kreseb. První skupina odpovídá svou kresbou poddruhu S. s. terrestris (48%), druhá skupina odpovídá poddruhu S. s. salamandra (30%) a třetí skupina vykazuje přechodný charakter (22%). Výskyt poddruhu S.s.t. nebyl dosud v České republice uváděn a proto by bylo vhodné se touto problematikou blíže zaobírat., Three groups were distinguished based on the analysis of colour pattern of European fire salamander (Salamandra salamandra) in Bohemian Switzerland and neighboring areas. The first group corresponds to the subspecies S. s. terrestris (48%), the second group to the subspecies S. s. salamandra (30%), and the third group showed temporary form (22%). Occurrence of the subspecies S. s. terrestris has not yet been recorded in the Czech Republic; therefore it would be appropriate to study this matter further., and Pavel Benda.
Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia., Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia., and Jiří Malíček, Lada Syrovátková.
Máloštětinatí opaskovci (Annelida: Clitellata) jsou jakožto významná složka permanentní fauny silně závislí na charakteru prostředí, v němž žijí. Proto výskyt určitých druhů může indikovat míru ovlivnění jejich habitatů. Článek se zabývá historií výzkumu máloštětinatých opaskovců a příklady studií této skupiny z různého prostředí, od toků téměř neovlivněných až po silně antropogenně znečištěné., Aquatic oligochaetes (Annelida: Clitellata) as an important group of permanent bottom fauna are strongly dependent on environmental characteristics of their habitats. Consequently, the occurrence of a particular species can indicate the level of environmental quality. The article describes the history of oligochaete research and presents case studies from different environments from almost natural to sites with high anthropogenic impact., and Jana Schenková.
Vybrat vhodnou metodu sběru hmyzu tak, aby byla efektivní a přitom poskytovala relevantní data, není vůbec snadné. Na základě rozsáhlého datového souboru se ukázalo, že zemní pasti, standardně používaná metoda při ekologickém výzkumu epigeických členovců, zaznamenaly jen polovinu druhů střevlíků ve srovnání s metodou individuálního sběru. Výrazně se lišily i vlastnosti zaznamenaných druhů, v pastech převládaly druhy velké, kdežto ve vzorcích z individuálního sběru druhy drobné. Ale i metoda individuálního sběru má své mouchy, protože její účinnost do značné míry závisela na terénních zkušenostech sběratele. Ideálním řešením zajišťujícím co nejkompletnější záznam společenstev střevlíků se zdá být kombinace obou metod sběru dat., The selection of a proper sampling technique for ecological research into insect assemblages is a tough nut to crack. Based on extensive field study, I have shown that the commonly employed "pitfall trapping" technique recorded just half the number of carabid species compared to the individual collection technique. There were also differences in species trait representation in samples originating from each particular technique. Pitfall traps efficiently recorded large species but missed smaller ones, which were frequently recorded by individual collection. The main shortcoming of the individual collection technique is the dependence of its efficiency on the field experiences of each particular researcher. A combination of both investigated sampling techniques seems to be the best way to gain as complete records of carabid assemblages as possible., and Michal Knapp.