Otevření expozice „Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit!“ v Národním technickém muzeu vernisáží 3. března 2015 zahájilo cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. Ředitel NTM Karel Ksandr při této příležitosti připomněl dlouhodobou spolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť například unikátní van de Graaffův generátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla výstava k 60 letům Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; za společnými aktivitami se ale lze ohlédnout i do starší doby, a to zejména za těmi, které se konaly v rámci „Týdne vědy a techniky“. Mimo jiné zde měla veřejnou premiéru také kniha „Sto českých vědců v exilu“ (viz AB 7-8/2011), uskutečnily se tady i akce k roku DNA (viz AB 5/2003). and Marina Hužvárová.
Akademický bulletin si letos připomíná čtvrtstoletí existence, která přímo souvisí s událostmí spjatými s demokratizačním procesem v Akademii věd. Redakce původního „oběžníku“ z předinternetové doby i jeho pozdější časopisecké podoby náležela po většinu času do tehdejšího Tiskového odboru ČSAV. A právě k tiskovému oddělení - ovšem v šedesátých letech minulého století - těsně spjatému s počátky popularizace vědy - se váží vzpomínky dr. Ivana Klimeše, jednoho ze zakladatelů popularizace vědy v bývalém Československu a po emigraci v roce 1969 úspěšného britského vydavatele, s nímž Akademie věd navázala kontakt hned, jak to uvolnění ostře střežené hranice mezi Východem a Západem před čtvrt stoletím umožnilo. and Marina Hužvárová.
Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd (více k 125. výročím Akademie věd ČR - Můj svět zázraků - na http://www.umenivedy.cz/) patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. and Marina Hužvárová.
Přibližně 520 dní trvá let na Mars a zpět - 520 dní trvala simulace takového letu a bezmála stejnou dobu i příprava a vydání publikace Psychologického ústavu AV ČR „Mars-500: Fakta a postřehy ze simulovaného letu na rudou planetu“, která se tímto ojedinělým experimentem zabývá. and Marina Hužvárová.
V tomto roce se uskuteční další komplexní evaluace pracovišť Akademie věd ČR, tentokrát za období 2010-2014. Některé jeho nové aspekty přiblížila prof. Eva Zažímalová, která v Akademické radě AV ČR odpovídá za přípravu hodnocení a je rovněž zastupující osobností při řešení koncepčních otázek podpory vědy z veřejných prostředků. and Marina Hužvárová.
Profesora Jiřího Neužila neulovíte v Praze pokaždé. Nádorové buňky totiž sice v posledních letech zkoumá v laboratořích krčského Biotechnologického ústavu AV ČR, ale od roku 1991 působí hlavně u protinožců, od roku 2002 na australské Griffith University, s intermezzem v Německu a Švédsku. Za svými týmy překračuje časová pásma několikrát do roka; v Praze je prý větší legrace, v Austrálii si zase brzy ráno zapádluje na moři, ovšem podmínky v laboratořích jsou téměř shodné. A tak týmy dospěly společnou prací k mimořádnému objevu o funkci nádorové buňky. and Marina Hužvárová.
Kardiovaskulární onemocnění jsou bezesporu jednou z největších civilizačních hrozeb a projevují se i v poměrně mladém věku. Je proto samozřejmé, že vědci hledají nejen ještě účinnější způsoby jejich léčby, ale zkoumají i rizikové faktory a způsoby, jak je nejlépe ovlivnit - ať už přímo léky nebo přírodními živinami a přírodními potravinovými doplňky. Grant N. Pierce, profesor fyziologie a farmakologie na University of Manitoba v kanadském Winnipegu a výkonný ředitel výzkumu fakultní nemocnice St. Boniface, se zabývá právě touto problematikou. Se svými poznatky se přijel podělit s odborníky ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde přednesl další z cyklu Burešových přednášek, a to na téma „Klinické testování vlivu přírodních potravních doplňků na kardiovaskulární onemocnění“. Prof. Pierce převzal zároveň ocenění České fyziologické společnosti: Laufbergerovu medaili za zásluhy ve fyziologických vědách. and Jana Olivová.
RNDr. Aleš Špičák, CSc. (*1955), vedoucí oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v r. 2014 získal cenu předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu (viz Živa 2014, 6: CL). Při této příležitosti bychom chtěli dát čtenářům Živy možnost nahlédnout i mimo obor biologie - formou rozhovoru a navazujícího článku přiblížit témata, kterými se zabývá. A. Špičák je naším předním odborníkem na zemětřesení v seismicky aktivních oblastech, zkoumá také souvislosti sopečné a zemětřesné činnosti. Vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, od r. 1986 je vědeckým pracovníkem GFÚ AV ČR, v letech 1998-2007 zde působil jako ředitel. Kromě organizování přednášek i dalších akcí pro veřejnost bývá hostem rozhlasových a televizních zpravodajství při výskytu zemětřesení a sopečných erupcí. and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.