Po zahájení činnosti v roce 1953 v Československé akademii věd v rámci její IV. biologicko-lékařské sekce fungovalo pouze pět samostatných pracovišť. Vedle mohutného Biologického ústavu šlo o Laboratoř pro výzkum vyšší nervové činnosti, Laboratoř pro elektronovou mikroskopii v biologii, Sbírka autotrofních rostlin a na Slovensku sídlící Virologický ústav. Článek sleduje postupný rozrod pracovišť, zejména ve dvou etapách - první zvýšení počtu akademických institucí zabývajících se živou přírodou přišlo již na počátku roku 1954, i když se jednalo spíše o laboratoře představující pouhé zárodky pozdějších ústavů. Důležitou roli v celém procesu sehrávala i Geobotanická laboratoř navazující na Geobotanickou komisi fungující již od roku 1952. K dalšímu "velkému třesku" a zvýšení počtu pracovišť ČSAV bádajících v oblasti živé přírody došlo v roce 1962. Jeho základem se stalo rozčlenění Biologického ústavu na několik samostatných institucí. Z dosavadních oddělení a dalších útvarů v rámci Biologického ústavu vznikly např. Parazitologický ústav, Entomologický ústav nebo Ústav experimentální botaniky. V roce 1962 se také definitivně zformoval samostatný Botanický ústav navazující na Geobotanickou laboratoř. Do 60. let tak již Československá akademie věd vstoupila s široce vybudovanou badatelskou strukturou pro vědy o živé přírodě, v níž působila celá řada špičkových vědců pracujících na nejvyšší mezinárodní úrovni. Přispěl k tomu jistě i rozvoj zahraničních kontaktů spojených i s velkými mezinárodními programy, jako byl např. IBP (Mezinárodní biologický program)., A key role was played in the Czechoslovak Academy by the system of research institutes. This part of the series deals primarily with the structure of these institutes and the changes they underwent, while focusing on the issues surrounding the integration of botanical research. After the launch of activities in 1953 at the Czechoslovak Academy of Sciences, only five independent departments operated at the Fourth Biological and Medical Section. This article follows the gradual development of these departments. The first increase in the number of academic institutions dealing with life sciences came in 1954. The next "big bang" and increase in the number of CSAS departments researching life sciences took place in 1962. Hence the Czechoslovak Academy of Sciences entered the 1960s with a broadly based research structure for life sciences, in which numerous top scientists operating at the highest international standard were working. This was also surely facilitated by the development of foreign contacts associated with large international projects, such as IBP (International Biological Programme)., and Martin Franc.
Zoo Brno chová kočky pouštní (Felis margarita) od roku 1998. Celkem bylo dovezeno 6 zvířat (3, 3). První úspěšný odchov dvou samců a dvou samic za trvalé přítomnosti kocoura se podařil v roce 2000. Další odchovy následovaly až v letech 2009 - 14, kdy se v 6 vrzích narodilo celkem 17 mláďat (10, 3, 4), z nichž bylo odchováno 10 (8, 2). Úspěšnost z těchto zaznamenaných vrhů tak dosahuje 59 %., Brno Zoo has been breeding the Sand Cat (Felis margarita) since 1998. A total of 6 individuals (3 males, 3 females) have been imported. The first successful breeding involved two males and two females with the constant presence of a male cat in 2000. Other breeding followed so that in 2009-14 there were 6 litters with a total of 17 young (10, 3, and four of unknown gender), of which 10 were raised (8, 2). Hence the success rate of these litters reaches 59 %., Michal Balcar., and Fotografie M. Balcar
Co víme o květeně Brna? S jakými údaji můžeme pracovat a jaká je metodika sběru floristických údajů? Těmito tématy se zabývá článek shrnující dosavadní poznání květeny města Brna., What do we know about flora in the city of Brno? Which data are available and which methods were used for floristic data sampling? These are the topicscovered in the summary of recent findings on the flora in the city of Brno., and Zdeňka Lososová, Kateřina Šumberová, Lubomír Tichý, Jiří Danihelka, Marie Vymazalová.
Lakušníky (Batrachium) patří k nejpozoruhodnějším rostlinám naší vodní flóry. Vyznačují se svéráznými adaptacemi na rozmanité vodní biotopy po morfologické i reprodukční stránce. Patří k taxonomicky nejkomplikovanějším skupinám vodních rostlin, s oblibou navzájem hybridizují a jejich evoluční historie je neobyčejně spletitá. Reprodukční systém jednotlivých druhů i charakter mezidruhové hybridizace je silně ovlivněn rozdílnou velikostí květů u jednotlivých druhů. Některé morfologicky definované druhy ve skutečnosti zahrnují několik kryptických taxonů, které se mohou lišit svým rozšířením. and In Europe, water-crowfoots (Ranunculus subg. Batrachium) are among the most taxonomically challenging plant groups. They are characterized by peculiar morphological and reproductive adaptations to the water environment. Because of frequent hybridization, their evolutionary history is extremely complicated. The species differ in flower size and the mode of reproduction. Several morphologically defined species include cryptic taxa, which may also differ in their geographic distribution.
Charakter krajiny je v oblasti centrálních Apenin již na první pohled výrazně různorodý. Dynamicky formovaný reliéf pokrývá pestrá mozaika vegetačních typů. Zdejší lesy jsou od dávných dob obhospodařované pařezinovým způsobem, což je typ managementu, který byl na území bývalého Československa běžný až do minulého století. Typicky šlo o dubové a dubohabrové lesy, jejichž biodiverzita dlouhodbě klesá. Návštěva a studium lesů centrálních Apenin poskytuje hodnotné souvislosti pro řešení problému klesající druhové diverzity v někdejších pařezinách střední Evropy., The landscape of the central Apennines is markedly diverse. Dynamically formed relief is covered by a mosaic of different vegetation types. For centuries, local forests are managed as coppices - type of management common in former Czechoslovakia up to last century. Biodiversity of these oak and oak-hornbeam forests gradually declines due to the abandonment of coppicing. Thus, a visit to the central Apennines and study of their forests provide a valuable insight into the problem of species diversity decline in the former coppices of Central Europe., and František Máliš, Roberto Canullo, Radim Hédl.
Schisandra čínská neboli klanopraška čínská (Schisandra chinensis) se využívá v tradiční čínské medicíně pro své antimikrobiální, antivirové, antimykotické a antioxidační účinky. Hlavní účinnou složkou této rostliny jsou dibenzocyklooktadienové lignany. Bylo zjištěno, že tyto lignany blokují membránové ABC-transportéry, které jsou zodpovědné za mnohočetnou lékovou rezistenci při léčbě nádorů cytostatiky., Schisandra chinensis has been used in traditional Chinese medicine for its antimicrobial, antiviral, antimycotic and antioxidative effects. The main active compounds are dibenzocyclooctadiene lignans, which inhibit membrane ABC-transporters, responsible for the multi-drug resistance of cancer cells during their treatment by cytostatics., Ondřej Vymazal, Iva Slaninová., and Práce vznikla v rámci projektu AV ČR Otevřená věda