Článek přináší zprávu o pozorování nového invazivního druhu motýla - zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na zimostrázu vždyzeleném (Buxus sempervirens) v Břeclavi v létě 2015. Druh se rozšířil z východní Asie, první výskyt v Evropě je doložen r. 2006 z Německa, v ČR byl první nález publikován r. 2011 z Hnanic na Znojemsku (v r. 2015 je potvrzen výskyt i z Prahy). Housenky jsou schopné způsobit značné škody zvláště vzhledem k tomu, že poškození zpočátku spíše působí jako přirozeně proschlé větvičky. Až při bližší prohlídce je vidět často velké množství housenek hlouběji v keřích. Zavíječ zimostrázový nemá v Evropě přirozené nepřátele. Jako ochranu lze použít kontaktní insekticidy, které však likvidují i jiné, užitečné druhy hmyzu, nebo ekologicky šetrnější preparáty s toxinem bakterie Bacillus thuringiensis. V malých výsadbách lze housenky likvidovat také ručně., In the summer of 2015, a new invasive species - Box Tree Moth (Cydalima perspectalis) - was observed in Břeclav on Common Box (Buxus sempervirens). The moth spread from East Asia, the first presence in Europe was documented in Germany (2006), the first published occurrence in the Czech Republic is from the Znojmo region (2011; in 2015 confirmed in Prague). The caterpillars can cause considerable damage especially due to the fact that the damage initially tends to look like naturally dry twigs. Nevertheless, upon closer inspection, a large number of caterpillars are often seen deeper in the bushes. Box Tree Moth has no natural enemies in Europe. As a protection, contact insecticides may be used which, however, kill other useful insects too, or environmentally friendly formulations of Bacillus thuringiensis toxin. In small plantings caterpillars can also be disposed of by hand., and Zdeněk Hubálek, Jana Grulichová.
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.
Českou verzi knihy vyhlásil časopis „Dějiny a Současnost“ v roce 2013 jako nejlepší českojazyčnou historickou práci roku. Využití konceptů moderních západoevropských sociálních a kulturních dějin na české matérii se nakonec ukázalo i jako velmi atraktivní pro mezinárodní vědeckou obec, o čemž svědčí v dubnu 2016 publikovaný překlad rozšířeného a dopracovaného textu anglo-americkým nakladatelským domem Berghahn Books., The book by the historian Rudolf Kučera, a permanent researcher at the Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences, contributes to our understanding of the working-class life in central Europe during World War I. Far from the battlefront, hundreds of thousands of workers toiled in Bohemian factories over the course of World War I, and their lives were inescapably shaped by the conflict. In particular, they faced new and dramatic forms of material hardship that strained social ties and placed in sharp relief the most mundane aspects of daily life, such as when, what, and with whom to eat. This study reconstructs the experience of the Bohemian working class during the Great War through explorations of four basic spheres - food, labor, gender, and protest - that comprise a fascinating case study in early twentieth-century social history., and Rudolf Kučera.