Stejnojmennou mezinárodní konferenci, jejímž záměrem bylo v širokém slavistickém kontextu prezentovat současné teoretické a praktické poznatky slovanské lexikografie, uspořádalo Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR. Sympozium se konalo ve dnech 20.-22. dubna 2016 v prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě. and David Blažek.
V rámci filosofie věd panuje široká shoda na tom, že druhá polovina 20. století složila „labutí píseň“ pozitivismu. Milton Friedman a Paul Samuelson, dva klíčoví autoři k metodologii ekonomie v daném časovém období, přitom tento vývoj ve filosoifi vědy prý nikdy nereflektovali. Pozitivistická východiska – v prvé řadě v podobě redukcionistického přístupu – jsou tudíž stále přítomna ve vlivných teoretických konceptech rozvinutých ekonomy hlavního proudu. Značný počet autorů však v současnosti sdílí náhled, že tyto koncepty v nezanedbatelné míře přispěly k vývoji, jenž ústil ve finanční krizi, vrcholící v letech 2008 a 2009. Předkládaný článek se proto táže, zda to byla právě krize – v níž mnozí spatřují empirické zamítnutí řady pozitivistických konceptů – která napsala „labutí píseň“ pozitivismu v ekonomii hlavního proudu., It has been widely accepted that philosophers of science wrote a “swansong” for positivism during the second half of the 20th century. Milton Friedman and Paul Samuelson, major contributors in the field of economic methodology at the time, the argument goes, did never reflect the demise. Therefore, positivist roots – primarily in the form of reductionist approach – are still to be found in influential theoretical concepts developed by mainstream economists. However, quite a large number of scholars currently share the view that these concepts contributed in a nonnegligible manner to the development leading to the financial crisis culminating in 2008 and 2009. the article thus asks if it is the crisis – seen by many as an empirical rejection of many positivistic concepts – that wrote a “swansong” for positivism in mainstream economics., and Lukáš Kovanda.
Přehledová studie sle duje a analyzuje proměny pojmu sociální inovace. Na základě silné společenské poptávky se z původně dílčí, teoreticky nediskutované a nefi xované kategorie stává kategorie obecná. Pokrývá širokou oblast nemateriálních inovací a zároveň se profiluje jako aktivita normativní a intencionální, zaměřená na obecně uznávané sociální cíle. Co do ideově-hodnotových orientací současných koncepcí sociálních inovací studie identifi kuje kromě mainstreamu, který zůstává u otevřených hodnotových charakteristik, ještě směr emancipačně-mobilizační a sociálně-tržně odpovědný. V epistemologické rovině se teoretici sociálních inovací hlásí především k praktickému experimentování, pragmatismu, teorii komplexnosti a principům transdisciplinarity., This essay reviews and analyzes the development of the concept of social innovation. In the wake of increasing societal demand, an initially partial and undertheorized category has developed into a general concept, which covers a broad field of immaterial innovation and presents itself as a normative and intentional practice. Among various ideological orientations, the study identifies a mainstream approach with its open attitude towards values, emancipatory-mobilizing stance and a socially- and market-responsible approach. At an epistemological level, theorists of social innovation typically embrace practical experiments, pragmatism, complexity theory and the principles of transdiciplinarity., and Jiří Loudín.