The Velvet Revolution was a non-violent uprising in Czechoslovakia that saw the overthrow of the Communist government. On November 17, 1989, police suppressed a peaceful student demonstration in Prague. Among the protesters were many young employees of Czechoslovak Academy of Sciences. Based on the November events, civil forums were created at worksplaces. In consequences of the political evolvement, some of the compromised directors from institutes left their positions and during the following six months all directors had to be evaluated. Scientific committies began to form. On November 6, 1989, the entire presidium of ČSAV resigned and December 12, the Chamber of elected representatives of ČSAV was established. This organ became a carrier of fundamental changes, for example the first Czech science foundation was set up and proposals for evaluation of the institutes formed. The new organization structures of Academy were created. and Antonín Kostlán.
Recenzent komplexně pojaté monografie o způsobech trávení volného času v české poststalinské společnosti, jež navazuje na dvoudílného Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 svých autorů (Praha, Academia 2011), představuje a diskutuje některé obecné závěry této publikace. Rozšíření prostoru volného času v české společnosti druhé poloviny padesátých let minulého století Knapík s Francem pojímají jako výsledek dvou procesů, totiž modernizačního úsilí komunistického vedení a celoevropského modernizačního trendu. Jejich tvrzení, že tento obecnější civilizační trend přispíval k odcizování občanů od politického vedení země, je však dle recenzenta v rozporu s bohatým empirickým materiálem předloženým autory, který ukazuje spíš na to, že na ideologizaci volného času se podílely mnohé společenské organizace a kulturní či osvětové instituce. Také navazující tezi o dohlížitelském a výchovném charakteru poststalinského socialismu autoři podle něj svými konkrétními rozbory částečně zpochybňují. Nejednoznačných odpovědí se pak autoři dobírají na svou ústřední otázku, jakou účinnost měly snahy vládnoucí moci ovlivňovat privátní život občanů. Recenzent se také domnívá, že autoři měli zdůvodnit neobvyklé časové vymezení práce a geografické omezení na prostor českých zemí, respektive jeho odlišnost od Slovenska., The reviewer presents this complexly conceived monograph about the ways of spending one’s free time in post-Stalinist Czech society, which follows on from the same authors’ two-volume Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (A guide to cultural events and lifestyle in the Bohemian Lands, 1948-67; Prague: Academia, 2011), and he discusses some of the general conclusions of the publication. The growth of leisure possibilities in Czech society in the second half of the 1950s is explained by the authors, Knapík and Franc, as the result of the modernization efforts of the Communist leadership and also of the modernizing trend in Europe. According to the reviewer, however, their claim that this more or less general trend of civilization helped to alienate the public from the political leadership of the country is contradicted by the abundant empirical material they themselves present. That material, instead, provides evidence that many social organizations and institutions of the arts and education participated in the ideologization of leisure. With their analyses, the authors, according to the reviewer, also partly cast into doubt their own subsequent argument about the supervisory and educational nature of post-Stalinist Socialism. The authors then come up with ambiguous answers to their central question of the effectiveness of the rulers’ efforts to influence private life in Czechoslovakia. The reviewer also thinks that the authors should have explained the unusual time span of their work and why they have restricted themselves geographically to the Bohemian Lands; he claims that they should have stated how the Bohemian Lands were in this respect different from Slovakia., [autor recenze] Zdeněk Nebřenský., and Obsahuje bibliografii
Článek pojednává o českých kandidátech na vědecké Nobelovy ceny do roku 1959. Celkem bylo na tyto ceny nominováno šest českých vědců. Je obecně známo, že jedinou získal za chemii Jaroslav Heyrovský za objev a vývoj polarografie., The article discusses the Czech candidates for the scientific Nobel Prizes till 1959. In the period 1901-1959 six Czech candidates were proposed: E. Votoček and J. Heyrovský for chemistry, J. Heyrovský for physics, and J. Horbaczewski, F. K. Studnička, J. Wolf, K. Šulc and J. Heyrovský for physiology and medicine. Only J. Heyrovský received the Nobel Prize for chemistry (for discovery and development polarographic analytical method) in 1959, 25 years after the first nomination., Jiří Jindra., and Obsahuje bibliografii