Adaptavní optické systémy se vyznačují schopností měnit své optické vlastnosti na požádání a v reálném čase. V tomto příspěvku jsou diskutovány základní prvky adaptivních optických systémů využívaných v astronomii ke kompenzaci vlivu atmosféry na zobrazení velkých pozemských teleskopů., Adaptive optical systems are those whose optical responses can be adjusted on demand, in real time. Here we discuss the basics of adaptive optical systems utilised in astronomy for compensation of aberrations due to atmospheric turbulence, which seriously impairs the performance of uncorrected large ground-based telescopes., Jaroslav Řeháček, Bohumil Stoklasa., and Obsahuje seznam literatury
Astronom a pedagog prof. PhDr. Jindřich Svoboda (1884-1941) patří k významným osobnostem našeho vědeckého a akademického života. Dlouhá léta působil jako profesor na ČVUT, třikrát byl děkanem Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT a v akademickém roce 1935/36 stanul jako rektor v čele techniky. Jeho působení především na ČVUT v Praze je spojeno s budováním a rozvojem samostatného vysokého školství nově vzniklého československého státu. V oblasti vědecké je prof. J. Svoboda zakladatelem naší moderní meteoritické astronomie. Do tohoto oboru zavedl vlastní matematické metody zpracování napozorovaných dat a vyvinul řadu pozorovacích metod s využitím jím navržených přístrojů. Přispěl k trvalému rozvoji astronomie malých těles, v níž naše země i dnes zcela vyniká. Prof. J. Svoboda byl uznávanou osobností také v zahraničí. Patřil k nositelům vysokého francouzského vyznamenání Řádu důstojníka Čestné legie., František Jáchim., Součástí článku jsou Svobodovy publikované práce, and Obsahuje seznam literatury
Kdyby nebylo popularizátorů, pak bychom kromě úzké vědecké komunity věděli o vědě, vědcích a smyslu jejich práce velmi málo. Pokud sem tam uniknou mimo jejich společnost nějaké informace o výzkumech a pokusech zdařených i nezdařených, bývají strohé a laikům nesrozumitelné. Tudíž nevědcům je třeba je ozřejmit, jaksi polidštit. A zde nastupují populátoři vědy, lidé vládnoucí mistrnou schopností přenést do veřejnosti - ne úplně laické - to, nač vědci myslí, co tvoří a vůbec, čím se zabývají a jací jsou. Pokud nahlédneme do dějin přírodních věd, zjistíme, že jako první byla popularizována astronomie. Stalo se tak především zásluhou francouzského astronoma Nicolase Camille Flammariona., This contribution describes the life and the work of French astronomer and writer Camille Flammarion. He is well known as a pioneer in science (esp. astronomy) popularization. The introductory part of this article sheds light on Flammarion‘s professional career in the Paris Observatory and in the Bureau of Measures. The central part of the article overviews Flammarion‘s popularization work, including writing books, giving public lectures, editing several journals, and so on. Flammarion‘s views on a calendar reformation are also discussed. The article ends with a list of Flammarion‘s publications, including their Czech editions., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Česká astrofografie měsíce je český projekt, u jehož zrodu stál právě před 15 lety spolu se svými kolegy její zakladatel - foto ambasador ESO a zároveň předseda astrofotograf Zdeněk Bardon. Soutěž zaštiťuje Česká astronomická společnost. Skupina porotců, složená jak z amatérských astronomů, tak z profesionálů, vybírá v elektronickém hlasování každý měsíc vítězný snímek. Na konci kalendářního roku je volen laureát ceny Jiřího Zemana, tedy nejvyššího ocenění pro nejlepšího astrofotografa., Zdeněk Bardon, Jana Žďárská., and Součástí článku jsou komentáře odborníků Miloslava Druckmüllera, Jiřího Grygara, Evy Markové, Jana Vondráka, Petra Heinzela, Mariána Vidovence
25. listopadu 2017 se konal již 15. přednáškový den s časopisem Astropis. Na akci pro širokou veřejnost vystoupilo v průběhu dne pět přednášejících z oborů blízkých astronomii či astrofyzice a Česká astronomická společnost zde tradičně udělila svoji cenu - Kopalovu přednášku., Vladimír Kopecký Jr., and Obsahuje bibliografii