Osud Miroslavu Brdičkovi nedopřál, aby v roce 2013 oslavil 100. narozeniny. Ale i tak se dožil úctyhodného věku 94 let, během kterého se stal svědkem řady historických převratů ve společnosti ve fyzice. Profesora M. Brdičku jsem měla možnost poznat osobně a nejednou jsem využila příležitosti naslouchat jeho vzpomínkám. Ráda bych proto přispěla k připomenutí jeho osoby na stránkách Čs. časopisu pro fyziku. Ve svém ohlédnutí se budu opírat především o dokumenty nalezené v archivech,.které mohou doplnit či z jiného úhlu pohlédnout na Brdičkovy biografické vzpomínky vtělené do několika článků uveřejněných ještě za jeho života. Hlavní pozonost přitom zaměřím na studijní pobyt M. Brdičky na Škole teoretické fyziky při Dublinském ústavu pro pokročilá studia v Irsku a na okolnosti s ním spojené., Emilie Těšínská., and Obsahuje bibliografii
Bibliografický soupis prací z oboru hudební vědy, publikovaných na území České republiky v průběhu roku 2010., Pavel Kordík., Rubrika: Bibliografie, and Cizojazyčné resumé není.
Bibliografický soupis prací z oboru hudební vědy, publikovaných na území České republiky v průběhu roku 2011., Pavel Kordík., Rubrika: Bibliografie, and Cizojazyčné resumé není.
Bibliografický soupis prací v oboru hudební vědy, publikovaných na území České republiky v průběhu roku 2012., zpracoval Pavel Kordík., Rubrika: Bibliografie, and Cizojazyčné resumé není.
Bibliografický soupis hudebněvědných prací, publikovaných na našem území v roce 2014, doplněný o některé nově zjištěné tituly z předchozích let., Zpracoval Pavel Kordík., Rubrika: Bibliografie, and Cizojazyčné resumé není.
Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe „tradiční“ politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči „jiným“ jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku., Levels of trust in political institutions and political actors are constantly low in the Czech Republic. This paper deals with the perspective of professional politicians, which is an unexplored topic in the Czech context. At the same time, we supplement the traditional view of political culture with an approach based on interpretive and constructivist sociology. We focus on the construction of symbolic boundaries by Czech politicians. We pursue a combination of narrative (Ricoeur) and critical discourse analysis (Wodak) based on 21 thematically oriented biographical interviews with politicians from three traditional political parties (ODS, ČSSD, KSČM) who have been actively involved in politics since the early 90´s. The findings suggest that the politicians use symbolic boundaries as a cultural instrument for legitimizing their identity, status and practice of „traditional“ politics. By defining „others“, the politicians are able to construct a reality in which they are on the same boat with citizens while standing on the command bridge., Tomáš Samec, Lucie Černá., and Obsahuje bibliografii