Nedílnou součást meteorologického a klimatologického výzkumu představují pozorování a měření stavu atmosféry. Příroda je jedna velká laboratoř, v níž se neustále dějí experimenty - ale zatímco lze ve standardních laboratořích experimenty připravovat a opakovat, příroda nic neopakuje a nezměřená data již nelze znovu získat. and Zbyněk Sokol.
This chapter is aimed at describing the relationship between individual rights and climate change agenda in the Czech Republic. Firstly, the authors provide a brief description of the Czech framework policy for climate change adaptation and specific acts dealing with the climate change. After that, the means of judicial protection in climate change disputes are analysed, with a particular emphasis on the role of administraitve courts. For better understanding, the authors present the most significant decisions of the Czech courts. They conclude that the courts may provide relatively effective protection against both public and private actors. however, climate change is still a new topic with which the applicants have not yet learned to work. In some cases, which are primarily concerned with other issues such as air pollution, climate change serves more as a supporting than a stand-alone argument. This is not likely to change any time soon, because the country is not affected by climate change to the degree it would be forced to act and immediate action would be deemed necessary. Moreover, the judicial review of the state policies is not allowed, even though at the governmental level, short-term economic goals are clearly preferred to the environmental agenda., Vojtěch Vomáčka, Ilona Jančářová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Pokles kyselé atmosférické depozice od 90. let minulého století a rovněž postupné oteplování klimatu bylo prokazatelně doloženo i pro horské ekosystémy v nejvyšších slovenských pohořích. Výzkumy epigeické aktivity mnohonožek (Diplopoda) v letech 1992-1993, 1997-1998, 2007-2008 a pokračující sledování v současnosti svědčí o rozmanitosti společenstev těchto půdních bezobratlých včetně přítomnosti řady karpatských endemitů v závislosti na odlišném geologickém podloží (žula a vápenec) a typu vegetace. Pozorovaný ústup chladnomilných endemitů i nárůst podílu eurytopních adaptabilních druhů lze dávat do souvislosti s probíhajícími změnami v chemismu půd i změnami klimatu., The decline of acid deposition since the 1990s, together with subsequent climate warming, was confirmed also for mountain ecosystems in the highest Slovak mountains. The study of epigeic activity of millipedes (Diplopoda) in the periods 1992-93, 1997-98 and 2007-08, and continuing recent research refer to the high diversity of their communities including the presence of Carpathian endemic species on different geological bedrocks (granite and limestone) as well as different vegetation covers. The observed decline of cold tolerant endemics and the increasing portion of eurytopic species may be connected with changes in soil chemistry as well as with climate changes., and Karel Tajovský.
Současné klimatické změny jsou charakterizovány především růstem průměrné roční teploty vzduchu. Teplota půdy, i když není shodná s teplotou vzduchu, odráží dlouhodobý vývoj teploty vzduchu, teplotní změny na povrchu Země pak pronikají do hloubky. Vzhledem k malé teplotní vodivosti hornin je podzemní odezva na tyto změny pomalá a teplotní pole si uchovává jistou "vzpomínku" na to, co se odehrálo na povrchu v minulosti. Současná přesná měření teploty ve vrtech tak umožňují rekonstruovat klimatické změny a geotermická inverze teplotních profilů se stala novou metodou paleoklimatického modelování., Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Milan Krešl, Petr Dědeček., and Obsahuje seznam literatury
Earth’s climate has experienced notable changes during the past 50-70 years when global surface temperature has risen by 0.8°C during the 20th century. This was a consequence of the rise in the concentration of biogenic gases (carbon dioxide, methane, nitrous oxide, chlorofluorocarbons, and ozone) in the atmosphere that contribute, along with water vapor, to the so-called ‘greenhouse effect’. Most of the emissions of greenhouse gases have been, and still are, the product of human activities, namely, the excessive use of fossil energy, deforestations in the humid tropics with associated poor land use-management, and wide-scale degradation of soils under crop cultivation and animal/pasture ecosystems. General Circulation Models predict that atmospheric CO2 concentration will probably reach 700 μmol(CO2) mol-1. This can result in rise of Earth’s temperature from 1.5 to over 5°C by the end of this century. This may instigate 0.60-1.0 m rise in sea level, with impacts on coastal lowlands across continents. Crop modeling predicts significant changes in agricultural ecosystems. The mid- and
high-latitude regions might reap the benefits of warming and CO2 fertilization effects via increasing total production and yield of C3 plants coupled with greater water-use efficiencies. The tropical/subtropical regions will probably suffer the worst impacts of global climate changes. These impacts include wide-scale socioeconomic changes, such as degradation and losses of natural resources, low agricultural production, and lower crop yields, increased risks of hunger, and above all waves of human migration and dislocation. Due to inherent cassava tolerance to heat, water stress, and poor soils, this crop is highly adaptable to warming climate. Such a trait should enhance its role in food security in the tropics and subtropics., M. A. El-Sharkawy., and Obsahuje bibliografii
Although plant performance under elevated CO2 (EC) and drought has been extensively studied, little is known about the leaf traits and photosynthetic performance of Stipa bungeana under EC and a water deficiency gradient. In order to investigate the effects of EC, watering, and their combination, S. bungeana seedlings were exposed to two CO2 regimes (ambient, CA: 390 ppm; elevated, EC: 550 ppm) and five levels of watering (-30%, -15%, control, +15%, +30%) from 1 June to 31 August in 2011, where the control water level was 240 mm. Gas exchange and leaf traits were measured after 90-d treatments. Gas-exchange characteristics, measured at the growth CA, indicated that EC significantly decreased the net photosynthetic rate (PN), water-use efficiency, nitrogen concentration based on mass, chlorophyll and malondialdehyde (MDA) content, while increased stomatal conductance (gs), intercellular CO2 concentration (Ci), dark respiration, photorespiration, carbon concentration based on mass, C/N ratio, and leaf water potential. Compared to the effect of EC, watering showed an opposite trend only in case of PN. The combination of both factors showed little influence on these physiological indicators, except for gs, Ci, and MDA content. Photosynthetic acclimation to EC was attributed to the N limitation, C sink/source imbalance, and the decline of photosynthetic activity. The watering regulated photosynthesis through both stomatal and nonstomatal mechanisms. Our study also revealed that the effects of EC on photosynthesis were larger than those on respiration and did not compensate for the adverse effects of drought, suggesting that a future warm and dry climate might be unfavorable to S. bungeana. However, the depression of the growth of S. bungeana caused by EC was time-dependent at a smaller temporal scale., H. Wang, G. S. Zhou, Y. L. Jiang, Y. H. Shi, Z. Z. Xu., and Obsahuje bibliografii
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Director of Potsdam Institute for Climate Impact Research and world leading climatologist Prof. Hans Joachim Schellnhuber was invited for a lecture in the framework of the conference Where is the energy sector heading to in the context of the climate change that took place at the headquarters of the Czech Academy of Science on September 29, 2015. and Bedřich Moldan.