Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
Studie Jiřího Sehnala se zabývá hudebním životem v augustiniánském klášteře u Všech svatých v Olomouci v době baroka a osvícenství., Jiří Sehnal., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 271, anglický abstrakt na s. 245.
Studie Michaely Freemanové se zabývá působením pražské varhanické školy, která patřila k významným vzdělávacím institucím v čechách v 19. století., In the early decades of the 19th century, three important music institutions were founded in Prague – the Tonkünstler Wittwen-und-Waisen Societät, the Conservatoire and the Organists College, opened in 1830 by the Verein der Kunstfreunde für Kirchenmusik in Böhmen (the Society for Sacred Music in Bohemia, founded in 1826). The aim of the Society was to awaken an interest among the wider public in sacred music which, at that time, was neglected and in decline. The Organists College offered tuition to members of the Christian churches as well as to Jewish communities. During the one-year course, later extended to two, and subsequently to three years, the organists, and later also choirmasters, acquired a knowledge of harmony, counterpoint, figured bass, improvisation and composition, and also learnt how to perform sacred music. The school was attended by numerous outstanding musicians, from home and abroad, among them Antonín Dvořák and Leoš Janáček; in 1890, it merged with the Prague Conservatoire., Michaela Freenamová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 392, anglický abstrakt na s. 369.
Studie Markéty Hallové se zabývá historií vzniku kantáty "Slavnostní zpěv", op. 113, hudebního skladatele Antonína Dvořáka na text Jaroslava Vrchlického, která vznikla k oslavám sedmdesátých narozenin Josefa Tragyho, dlouholetého jednatele Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách., Markéta Hallová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 364, anglický abstrakt na s. 343.
Recenzent nejprve nastiňuje odbornou produkci věnovanou hudbě (především vážné) a hudební kultuře ve vztahu k politice a jejím institucím v Československu v období komunistického režimu. V recenzované monografii si autorka podle něj jako jedna z prvních v českém prostředí klade otázku, jak a díky čemu je možné fungování špičkového hudebního tělesa v totalitním prostředí, a vlastně jemu navzdory. Jádro její práce tvoří líčení působení České filharmonie v ovzduší prvního desetiletí po únoru 1948, v konfrontaci s neustálou snahou komunistického režimu kontrolovat jeho činnost prostřednictvím stranických, a především bezpečnostních orgánů. Vypomáhá si exkurzy do reality šedesátých let až osmdesátých let a uvádí, že snahy o zneužití hudebníků České filharmonie k agenturní spolupráci se za celou dobu prakticky nezměnily. Autorka sleduje i program a dramaturgii filharmonie, v nichž museli hudebníci přistupovat na kompromisy s požadavky na uvádění ideologicky angažovaných děl. Přes dílčí kritické připomínky se práci dostává pozitivního hodnocení, zejména z faktografického hlediska., The reviewer first offers an overview of scholarly research on music (primarily serious music) and music culture in relation to politics and institutions in Czechoslovakia under the Communist régime. The author of the book under review, he claims, is one of the first Czechs to ask how and why a leading music ensemble could operate in totalitarianism and even in opposition to it. The core of book comprises the author´s discussion of the Czech Philharmonic durign the first decade after the Communist takeover in late February 1948, in the face of continuous efforts by the régime to keep an eye on the orchestra by means of Party institution and, particularly, the secret police. The author uses excursions into Czechoslovak life from the 1960s to the 1980s, and writers that the offorts to enlist Czech Philharmonic musicians to collaborate with the secret police were practically continuous throughout the period. She discusses the programme and production plans of the orchestra, in which the musicians had to accept comprises with the demands to perform ideologically engagé works. Despite some minor criticisms, the reviewer, on the whole, judges the book positively, particularly concerning the factual information it presents., [autor recenze] Václav Nájemník., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Zpráva Kateřiny Nové je věnována mezinárodní muzikologické konferenci, která se uskutečnila ve dnech 30. března až 1. dubna v anglickém Manchesteru., Kateřina Nová., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.