Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
Studie Jana Kachlíka se zabývá dobovou recepcí kantáty Stabat Mater hudebního skladatele Antonína Dvořáka a také skladatelovou citací motivu z tohoto díla v komické opeře Šelma sedlák., Jan Kachlík., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 341, anglický abstrakt na s. 331.
Studie Jarmily Gabrielové se zabývá inspiračními předlohami libreta k opeře "Vanda" hudebního skladatele Antonína Dvořáka a zaměřuje se rovněž na dramaturgickou strukturu díla., The article deals with select adaptations of the Vanda-theme in the 19th century dramatic writing (Zacharias Werner, Tekla Łubieńska, Francyszek Więżyk, and Matija Ban). On the basis of these works, possible models for the libretto of Antonín Dvořák’s Vanda op. 25 are discussed., Jarmila Gabrielová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 245, anglický abstrakt na s. 233.
Studie Evy Velické se zabývá okolnostmi vzniku a rané recepci první opery hudebního skladatele Bohuslava Martinů "Voják a tanečnice"., The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H.162 was created in the initial years of Martinů’s stay in Paris (1926–1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in his compositions. Voják a tanečnice is an original example of absorbing such influences. Together with the librettist, Jan Löwenbach, they tried to create a “new opera buffa”, which was not understood by the contemporary reviewers. The opera was first performed in Brno in 1928. The frequency of the first performances of Martinů’s stage works in the National Theatre in Brno indicates that the first performance of his first opera was not a coincidence but a part of targeted dramaturgy at the Brno stage., Eva Velická., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 167, anglický abstrakt 139.
Studie Markéty Kratochvílové je věnována osobnosti hudebního skladatele a dirigenta Otakara Ostrčila, avšak zaměřuje se na jeho ediční činnost. Autorka se zde věnuje Ostrčilově participaci na kritickém vydávání děl Bedřicha Smetany, kterýžto projekt realizoval Zdeněk Nejedlý ve 20. a 30. letech 20. století. Prodanou nevěstou se Ostrčil zabýval od roku 1924 až do své smrti v roce 1935 a edicí se zabýval nejen jako standardní editor, ovšem velmi podrobně se vyjadřoval i k podobě hudební sazby a dalším parametrům edice., The present study familiarises the reader with the activity of the composer and conductor Otakar Ostrčil as a music editor and in particular his work on the critical edition of Bedřich Smetana’s opera Prodaná nevěsta (The Bartered Bride), which was realised as part of the first attempt at publishing a complete works edition of Smetana’s music between 1924 and 1936 under the leadership of Zdeněk Nejedlý. The study is based on correspondence exchanged between Ostrčil and Nejedlý and is placed in the context of efforts to publish Smetana’s works during the first decades of the twentieth century as well as the context of Ostrčil’s life and works., Markéta Kratochvílová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 179-180, anglický abstrakt na s. 169.