Článek přibližuje významnou osobnost světové vědy Marii Curie-Skłodowskou, dvojnásobnou nositelku Nobelovy ceny, objevitelku prvků polonium a radium, první ženu profesorku na pařížské Sorbonně a nepřehlédnutelnou postavu v historii vědy a techniky 20. století., The paper portrays famous physicist and chemist Maria Curie-Skłodowska - a distinguished personality of the world science, double Nobel Prize winner, discoverer of polonium and radium, the first female professor at the Sorbonne, personage who cannot be overlooked in the history of the science and technology in the 20th century., Ivana Lorencová., and Obsahuje bibliografii
John Bellamy Foster is editor of the Monthly Review and professor of sociology at the University of Oregon. Since the publication of his book Marx’s Ecology in 2000 he has become one of the most significant voices in uncovering Marx’s ecological thinking and developing ecological Marxism. In this interview we discuss his most recent work, the legacy of Soviet environmentalism, the long-running debate over “the dialectics of nature”, and the idea of production according to need.
John Bellamy Foster is editor of the Monthly Review and professor of sociology at the University of Oregon. Since the publication of his book Marx’s Ecology in 2000 he has become one of the most significant voices in uncovering Marx’s ecological thinking and developing ecological Marxism. In this interview we discuss his most recent work, the legacy of Soviet environmentalism, the long-running debate over “the dialectics of nature”, and the idea of production according to need.
Po staletí byl vztah vědy a morálky předmětem hlubokých úvah, podrobných zkoumání a často i vzrušených debat. V současnosti se sofistikovanost vyšetřování tohoto vztahu vytrácí. Nahrazuje ji důraz na dvě krajnosti, Jedna sází na absenci morálky, jakékoli morální aspekty či ohledy ve vědě a její organizaci chápe jako nepatřičné. Druhá spočívá v účelovém využívání "morálních argumentů", v diskusi o vědeckých tématech (jako jsou např. změny klimatu, pokusy na zvířatech, rozvoj jaderné energetiky a mnohé jiné). Pokládáme za vhodné seznámit čtenáře s textem napsaným o vztahu morálky a vědy Henrim Poincarém před více než sto lety. Český překlad tohoto článku vyšel roku 1927 v časopise Ruch filosofický. and Henri Poincaré.
Teploty vzduchu okolo 100 °C, erupce sopek, blesky, dopady masivních asteroidů, silné ultrafialové zářeni. Jak v takovém pekle na Zemi před čtyřmi miliardam ilet mohl vzniknou život? Otazek je více než odpovědí a pátrání po původu živoat zůstává dobrodružnou disciplínou, v níž spolu soupeří zastánci různých teorii. and Luděk Svoboda, Stanislava Kyselová.