Projekt Otevřená věda chce otevřít přímou cestu od středoškolských studentů a učitelů ke špičkovým vědeckým pracovištím, ať již na vysokých školách nebo v Akademii věd ČR. Rád by také otevřel srozumitelnou formou cestu k vědě všem, kteří o to mají zájem., Andrea Nová., and Charakteristika projektu je spojena s rozhovorem se studentem a jeho školitelkou.
Pierre-Daniel Huet, významný učenec, který se zabýval filosofií, teologií, historií i literaturou, zemřel právě před 300 lety. Své současníky Huet nejvíce zaujal ostrou kritikou kartezianismu. Ze stanoviska empirismu a skepticismu odmítl pozici arogance rozumu v epistemologii a důvěryhodnost racionálních důkazů Boha v teologii. Největší vliv na vývoj novověké filosofie měl však jeho skepticismus, ve kterém Huet rozvíjel myšlenky antických skeptiků především s důrazem na nemohoucnost lidské mysli dospět k pravdivému či jistému poznání. V článku rozvíjím analýzu Huetova skepticismu v širším kontextu znovuoživení antické skeptické tradice v západní Evropě v 16. a 17. století a propaguji relativně novou interpretaci formování novověké filosofie, v níž hraje tato tradice klíčovou roli., Pierre-Daniel Huet (Huetius, 1630–1721), a scholar of immense erudition, died 300 years ago. Huet wrote many works on philosophy, theology, history and literature. At his time Huet was best known for his fierce criticism of Cartesianism. From an empiricist and sceptical standpoints, he attacked the position of the arrogance of reason in epistemology and the credibility of rational proofs of God in theology. But it was Huet’s scepticism, developing the arguments of the ancient sceptics and insisting on the principal weakness of human mind to achieve true and certain knowledge, that had the biggest impact on the development of early-modern philosophy. I analyze Huet’s scepticism in the context of the revival of the ancient sceptical tradition in Western Europe in the 16th and 17th centuries and promote a relatively new interpretation of the formation of early-modern philosophy, in which scepticism is supposed to play a constitutive role., and Pierre-Daniel Huet (Huetius, 1630–1721), éminent savant, théologien, historien, littéraire, mort il y a 300 ans. Huet passionna ses contemporains par sa critique lancinante du cartésianisme. Il refusa, en s’appuyant sur l’empirisme et le scepticisme, l’arrogance de la raison dans l’épistémologie ainsi qu’il refusa dans la théologie la confiance dans les preuves rationnelles de Dieu. Huet influença significativement l’essor de la philosophie moderne par son scepticisme en développant les pensées des vieux sceptiques tout en accentuant l’impuissance de l’esprit humain d’arriver à la connaissance vraie ou certaine. Je développe dans mon article l’analyse du scepticisme par Huet dans le contexte plus large de la renaissance de l’antique tradition sceptique vivante en Europe occidentale aux XVIIe et XVIIIe siècles tout en diffusant une interprétation relativement neuve de la formation de la philosophie moderne dans laquelle cette tradition joue le rôle clé.
Podpoříme rodiny s dětmi a zvýšíme daňové zvýhodnění rodičů! Oblíbené sliby politiků slýcáme před každými volbami. Přesto porodnost nestoupá a podíl nezaměstnaných matek do šesti let věku dítěte u nás zůstavá druhý nejvyšší v celé EU. Jak je to možné? a jak tato situace poškozuje naší ekonomiku? and Luděk Svoboda.
Článek seznamuje čtenáře s pohledem středoškolačky účastnící se 20. ročníku Týdne vědy na Jaderce, který proběhl 17. až 22. června 2018 na půdě FJFI ČVUT v Praze i na dalších vysokých školách a výzkumných pracovištích. Týden uvádí zájemce do vysokoškolského a výzkumného prostředí tím, že si sami vyzkouší práci na vědeckém tématu. and Kristýna Pechová.
Aktualita prezentuje výsek informací, s nimiž přichází druhá Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě. Cílem zprávy stejně jako tohoto sdělení je informovat o součaném postavení vědkyň a upozornit je na některé z jeho aspektů i na důležitost řešení problému genderové rovnosti ve vědě obecně. Jakkoli mají statistiky, kterým se článek věnuje, vypovídající hodnotu, ukazují na jeden z mnoha projevů genderové nerovnosti v české vědě., Hana Tenglerová., and Obsahuje bibliografii