Cílem první části prezentované studie bylo zhodnocení vlivu dlouhodobých pohybových aktivit o relativně nízkém objemu a intenzitě na antropometrické, fyziologické a biochemické ukazatele cvičících seniorek. Sledovány byly dvě skupiny experimentální, provádějící desetiměsíční řízené skupinové, resp. individuální cvičení, a skupina kontrolní. Všechny skupiny absolvovaly přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Skupinové a individuální desetiměsíční pohybové programy byly sestaveny se shodnou frekvencí cvičebních lekcí, se shodným časovým objemem a se střední intenzitou zatížení. Anamnestické údaje a údaje o úrovni habituální a rekreační pohybové aktivity byly zjišťovány pomocí dotazníků. Hodnoty antropometrických a fyziologických ukazatelů byly měřeny v místě cvičení. Hodnoty biochemických ukazatelů byly zjišťovány při vyšetření u praktických lékařů. Cvičební program dokončilo 85 % seniorek. Sledované desetiměsíční pohybové programy zlepšily hladiny většiny sledovaných antropometrických, fyziologických a biochemických ukazatelů. Po absolvování desetiměsíčních pohybových programů jsme zjistili významné snížení tělesné hmotnosti u obou experimentálních skupin (p<0,05), významný pokles hodnoty celkového cholesterolu u kontrolní skupiny (p<0,05) a významný nárůst hodnoty HDL-cholesterolu u experimentální skupiny s řízeným skupinovým cvičením i u skupiny kontrolní. Pohybové programy přispěly ke zlepšení jejich zdravotního stavu., The first part of the present study was to evaluate the effect of long-term physical activity of relatively low volume and intensity on anthropometric, physiological and biochemical indicators of the exercising seniors. Two groups were observed – the experimental group (performing 10-month controlled group or individual exercise) and the control group (without exercise). All groups completed the lectures focused on physical activity, healthy nutrition and mental health. Group and individual 10-month exercise programs were compiled with the same frequency of exercise sessions, with the same amount of time and with moderate exercise intensity. Anamnestic data and data on the level of habitual and recreation physical activity have been identified through the questionnaires. The values of anthropometric and physiological parameters were measured at the place of exercise. Values of biochemical parameters were measured during the examination at general practitioners. 85% of the seniors completed the training program. The 10-month exercise programs improved the level of most of the anthropometric, physiological and biochemical indicators. After completion of the 10-month exercise programs, we found a significant reduction in body weight in both experimental groups (p<0.05), a significant decrease in total cholesterol in the control group (p<0.05) and significant increase in HDL-cholesterol levels in both the experimental group with controlled exercise group and the control group. Exercise programs have contributed to the health improvement of the participating seniors., and Dana Fialová, Věra Vlastníková, Zuzana Faktorová
Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura
Autoři popisují případ polékového halucinatorního syndromu u 42leté pacientky s karcinomem prsu po infuzi paklitaxelu v rámci adjuvantní chemoterapie dle protokolu AC-T. Kazuistika poukazuje na potencionální riziko paklitaxelu ve smyslu psychotropního nežádoucího účinku a nutnost mezioborové spolupráce, konkrétně pak s psychiatrem. Časná symptomatická psychofarmakologická léčba umožnila bezproblémové dokončení adjuvantní chemoterapie., The authors report on a case of drug-induced hallucinatory syndrome after paclitaxel infusion in a 42-year-old woman with breast carcinoma treated with adjuvant chemotherapy AC-T. This case report highlights the potential risk of paclitaxel causing hallucinatory syndrome. At the same time it indicates the need to cooperate with the psychiatrist. Early symptomatic psychopharmacological treatment enabled the smooth completion of chemotherapy., Ladislav Slováček, Birgita Slováčková, and Literatura 27
Úvod: Měření podílu tělesného tuku je důležitým ukazatelem výživového a zdravotního stavu člověka. Na zvýšeném obsahu tělesného tuku se podílejí vedle faktorů genetických a hormonálních především výživa a pohybová aktivita. Existují různé metody na stanovení množství tělesného tuku, jejichž výsledky se mohou navzájem výrazně lišit. Cíl práce: Cílem této studie bylo srovnání výsledků různých metod zaměřených na zjištění množství a distribuce tělesného tuku. Metodika: Zkoumaný soubor tvořilo 86 žen (21–67 let). Byly měřeny parametry: tělesná hmotnost, výška, obvod pasu v polovině vzdálenosti posledního žebra a crista illiaca, vypočítán body mass index (BMI). Tělesné složení bylo zjišťováno pomocí kaliperace kožních řas metodami podle Pařízkové a podle Matiegky, bioelektrické impedance (BIA), duální rentgenové absorpciometrie (DXA). U 27 žen bylo provedeno stanovení abdominálního tuku pomocí CT ve výši L4–5. Výsledky: Jednotlivé námi použité metodiky navzájem velmi dobře korelují. Nejlepší korelace byla zjištěna mezi metodou DXA a BIA (r = 0,929) a metodou DXA a podle Pařízkové (r = 0,925), horší korelace byla mezi metodou DXA a podle Matiegky (r = 0,870), a to jak pro váhové, tak pro procentuální vyjádření množství tuku. V absolutním množství tuku se jednotlivé metody v rámci celého souboru navzájem výrazně liší (p < 0,001). Metody DXA a BIA dávaly srovnatelné výsledky ve skupině obézních žen (p = 0,684). BMI koreloval velmi dobře s metodami DXA, BIA, metodami podle Pařízkové, Matiegky a s CT břicha (r = 0,920–0,812). Obvod pasu dobře koreluje s množstvím intraabdominálního tuku stanoveným pomocí CT (r = 0,737)., Introduction: Body composition is an important indicator of male nutrition and health state and depends on a number of factors. Nutrition and physical activity are primary determinants of body composition aside from heredity and hormonal aspects. We can use different methods for assessment of body composition. If the various methods are used the results can differ widely. Objective: The aim of this study was to compare selected methods for measurement of body fat and its distribution. Methods: Body composition was assessed in a group of 57 overweight adults (21–67 years old). The following parameters were measured: body height, body weight, circumference of waist (between the 12th rib and crista illiaca), weight/height ratio (BMI). These methods were used for determination of body composition: skin fold thickness measurement by Parizkova, skin fold thickness measurement by Matiegka, bioelectrical impedance (BIA), dual-energy X-ray absorptiometry (DXA). Abdominal computer tomography (CT) at L4–L5 was used for total abdominal fat assessment in a group of 27 women. Results: The results of these methods correlate very well. The best correlation was found with DXA and BIA methods (r = 0.929) and DXA and Parizkova method (r = 0.925). Worse correlation was found with DXA and Matiegka method (r = 0.870) for the total amount of body fat and body fat percentage. There were significant differences in body fat amount assessed by DXA and other methods (p < 0.001). The results for DXA and BIA methods were similar in the group of obese women (p = 0.684). BMI correlated with DXA, BIA, Parizkova, Matiegka and abdominal CT very well (r = 0.920–0.812). Good correlation was found between waist circumference and abdominal fat estimated by CT (r = 0.737)., Marek Bužga, Vladislava Zavadilová, Jana Vlčková, Zuzana Oleksiaková, Vít Šmajstrla, Hana Tomášková, Zdeněk Jirák, Jindra Kavková, and Literatura 19
Denosumab je plně humánní monoklonální protilátka, která specificky atakuje ligand RANKL jako základní regulátor osteoklastů. Zatím bylo denosumabem léčeno kolem 19 000 nemocných v různých indikacích, přes 11 000 jich bylo léčeno v klinických studiích u onkologicky nemocných, kde byl testován u nemocných se ztrátou kostní hmoty na základě protinádorové léčby u nádorů prsu a prostaty, pro prevenci kostních příhod u generalizovaného mnohočetného myelomu a mnohých solidních nádorů., Denosumab is a fully human monoclonal antibody that specifically attacks the RANKL as the key osteoclast regulator. To date, denosumab has been used to treat around 19,000 patients in various indications, with more than 11,000 having been treated in clinical trials of oncological patients where it was tested in those with bone loss due to prostate and breast cancer therapies, for prevention of bone events in generalized multiple myeloma and many solid tumours., Jindřich Fínek, and Literatura
Prezentujeme kazuistiku nemocné s časnou protézovou infekční endokarditidou biologické aortální náhrady, při jejíž diagnostice a indikaci následné reoperace sehrála významnou roli pozitronová emisní tomografie (PET) s použitím 18F-fluorodeoxyglukózy., x, David Zogala, Zuzana Hlubocká, Jiří Beneš, Jaroslav Lindner, Jozef Kubinyi, and Literatura
V léčbě cervikálního karcinomu se používají tři standardní modality: chirurgie, radioterapie a chemoterapie. Jsou testovány nové léčebné modality formou klinických studií. Léčebná rozvaha musí být individualizována a vycházet z prognostických faktorů – stadia nemoci, věku, zdravotního stavu pacientky, histologického typu a diferenciace tumoru, stavu lymfatických uzlin a přítomnosti vzdálených metastáz., Three types of standard treatment of cervical cancer are used: surgery, radiation therapy, chemotherapy. New types of treatment are being tested in clinical trials.Treatment decisions should be individualized and based on prognostic factors including the stage of the disease, age, medical condition of the patient, histological type and grade of tumor and lymph nodes status., Josef Chovanec, Monika Náležinská, and Literatura