« Previous |
1 - 10 of 11
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Další novotvary u přežívajících do 49 let s gynekologickými nádory
- Creator:
- Geryk, Edvard, Štampach, Radim, Bajčiová, Viera, and Horváth, Teodor
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- retrospektivní studie, nádory ženských pohlavních orgánů--diagnóza--etiologie--komplikace--terapie, nádory dělohy--epidemiologie--etiologie, nádory děložního čípku--epidemiologie--etiologie, nádory vaječníků--epidemiologie--etiologie, mnohočetné primární nádory--epidemiologie--etiologie, sekundární malignity--epidemiologie--etiologie--klasifikace, prevalence, incidence, mortalita, věkové rozložení, statistika jako téma, hlášení nemocí--statistika a číselné údaje, ženské pohlaví, lidé, lidé středního věku, dospělí, nádor děložního hrdla, děložního těla a vaječníků, primární a následné novotvary, and klinická stadia
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Retrospektivní studie u žen do 49 let analyzovala novotvary následující po primárních nádorech cervixu (CC), dělohy (CU), vaječníků (CO) a primární novotvary před těmito gynekologickými nádory (GC), hlášené v Národním onkologickém registru ČR v letech 1976–2010. Celkem 3 727 pacientek těchto tří diagnóz představovalo 12,1 % z 30 794 nově evidovaných GC, spojených s 4 160 dalšími novotvary. Jejich vývoj se týkal a) 1 339 žen s primárním CC, 715 s CU, 664 s CO (s následnými 1 509 a 831, respektive 758 dalšími novotvary), b) 263 žen s následným CC, 212 s CU, 534 s CO (s předcházejícími 274 a 223, respektive 565 primárními novotvary). Průměrný interval vzniku následných novotvarů byl 14,2 roku po CC, 13,6 roku po CU a 10,2 roku po CO. Nejvíce z 3 098 následných nádorů bylo 21 % trávicího traktu, 16 % prsů, 13 % kůže, 11,7 % rodidel, 9,7 % dýchacích a 7,8 % močových cest; z nich během prvního roku po primárním GC bylo nejvíce nádorů vaječníků, endometria, cervixu a kolorekta. Nejvíce z 1 063 primárních novotvarů před GC bylo 26,7 % rodidel, 24,3 % prsů a 14,8 % trávicího traktu. Během 35 let počet žen s primárními GC klesal, zejména v zastoupení jejich časných klinických stadií, žen s následnými GC rostl, zejména jejich pokročilých stadií. Časná stadia byla evidována u 70,4 % žen s primárními GC a 54 % s následnými GC, pokročilá stadia u 29,5 % žen s následnými GC a 13,3 % s primárními GC, neznámá stadia zahrnovala asi 16,5 %. Ze studie se odhaduje asi 1100 případů pokročilých stadií u žen do 49 let přežívajících s GC v letech 1976–2010. Většina z hodnocených kritérií byla nepříznivá u žen s karcinomy ovarií. Zejména těmto případům v pokročilých stadiích by měly zabránit dispenzární opatření a preventivní intervence. Omezené finanční zdroje a přetrvávající rizika životního stylu neumožňují zpomalit v blízké budoucnosti nárůst primárních a následných novotvarů u onkologicky přežívajících žen nejen v gynekologii., The neoplasms following primary cancers of cervix (CC), uterus (CU), ovary (CO), and primary neoplasms before these gynaecological cancers (GC), were analyzed in a retrospective study in survived females aged 0–49 years, notified in the National Czech Cancer Registry between 1976 and 2010. A total 3,727 patients of these three diagnoses, presented 12.1 % of 30,794 newly registered GC, were associated with 4,160 other neoplasms. Their development was concerned with a) 1,339 females with primary CC, 715 with CU and 664 with CO (followed by 1,509 and 831, respectively 758 other neoplasms) and b) subsequent 263 CC, 212 CU and 534 CO (preceded by 274 and 223, respectively 565 primary neoplasms). The average interval of occurrence of subsequent neoplasms was 14.2 years after CC, 13.6 years after CU and 10.2 years after CO. The most frequent of 3.098 subsequent neoplasms were 21 % of digestive tract, 16 % breast, 13 % skin, 11.7 % female genital, 9.7 % respiratory and 7.8 % urinary organs; the most frequent during the first year after primary GC were those of the ovarial, endometrial, cervical and colorectal cancers. The most frequent of 1,062 primary neoplasms before GC were 26.7 % cancers of female genital organs, 24.3 % breast and 14.8 % digestive tract. During 35 years the number of females with primary GC has decreased, especially of their representation at the early clinical stages, the females with subsequent GC has increased, especially at the advanced stages. There were recorded early stages in 70.4 % females with primary GC and 54 % with subsequent GC, advanced stages in 29.5 % females with subsequent GC and 13.3 % with primary GC, the unknown stages included about 16.5 %. In our study are estimated about 1100 cases of advanced stages in females aged 49 years survived with GC in 1976–2010. Most of the evaluated criteria were unfavorable among females with ovarian cancers. Mainly the cases at advanced stages must be prevented by the dispensary guidelines and preventive interventions. Limited financial resources and persistent risks of lifestyle do not allow to slow down the increase of primary and subsequent neoplasms in the near future among cancer survivors not only in gynaecology., Edvard Geryk, Radim Štampach, Viera Bajčiová, Teodor Horváth, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Další novotvary u přežívajících s bronchogenním karcinomem v ČR
- Creator:
- Geryk, Edvard, Horváth, Teodor, Štampach, Radim, and Kubíček, Petr
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- bronchogenní karcinom--diagnóza--etiologie--terapie, metastázy nádorů--diagnóza--prevence a kontrola--terapie, sekundární malignity--diagnóza--etiologie--terapie, staging nádorů--metody--využití, věkové faktory, statistika jako téma, registrace, retrospektivní studie, lidé, primární a následné novotvary, and geografické faktory
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Retrospektivní studie analyzovala novotvary následující po primárních bronchogenních karcinomech (BCA) a primární novotvary před BCA u přežívajících, hlášených v Národním onkologickém registru ČR v letech 1976–2010. Z 166 239 hlášených BCA u mužů se vyskytlo s jiným novotvarem 16 622 BCA, tj. 10 %, z toho 4 395 (2,6 %) primárních a 12 227 (7,4 %) následných BCA; podobně z 37 619 hlášených BCA u žen bylo s jiným novotvarem 5 322 BCA tj. 14,1%, z toho 1 022 (2,7 %) primárních a 4 300 (11,4 %) následných BCA. Průměrná doba vzniku následného novotvaru byla 4,1 roku u mužů a 3,9 roku u žen. Z následných novotvarů (po BCA) bylo asi 23 % trávicích a 14 % močových cest, dále u mužů 14 % dýchacích cest, 14 % kůže a 11 % prostaty, u žen 11 % rodidel, 11 % kůže a 11 % prsů. Z primárních novotvarů (před BCA) bylo u mužů asi 38 % kůže, 13 % močových, 13 % trávicích a 10 % dýchacích cest, u žen 27 % kůže, 21 % rodidel, 17 % prsů a 9 % trávicích a 5 % močových cest. Mezi roky 1976 a 2010 roční počet primárních BCA vzrostl z 65 na 119, podíl jejich stádií (ST) I, II klesl v pětiletých intervalech z 53 % na 22 %, podíl ST III, IV vzrostl z 20 % na 64 %; počet následných BCA vzrostl z 23 na 1 089, jejich ST I, II klesla z 33 % na 20 % a ST III, IV vzrostla z 29 % na 63 %. Podrobnější rozbor omezilo vyšší zastoupení neznámých stádií. Z údajů lze odhadovat asi 1 155 novotvarů ve ST III, IV (19 % u mužů, 22 % u žen ze všech následných ZN) zjištěných po primárních BCA, s měsíčním průměrem tří nemocných v průběhu 34 let. Četnější ST III, IV z 4 966 vybraných následných nádorů byla u ZN vaječníků (47 %), dalších ZN plic (muži 45 %, ženy 52 %), hrtanu (muži 45 %, ženy 52 %), dutiny ústní (muži 41%, ženy 39 %), žaludku (muži 28 %, ženy 42 %), kolorekta (muži 33 %, ženy 37 %), děložního hrdla (28 %), prsů (25 %) a pankreatu (muži 23 %, ženy 26 %). Zejména následným pokročilým stádiím by měla předcházet dispenzární doporučení a časná intervence. Omezené zdroje a přetrvávající rizika životního stylu neumožňují zpomalit v blízké budoucnosti nárůst primárních a následných novotvarů u onkologicky přežívajících nejen v pneumologii., The neoplasms following primary lung cancer (LC) and primary neoplasms before LC analyzed a retrospective study in survivors, notified in the National Czech Cancer Registry between 1976 and 2010. A total 16 622 LC in males associated with other neoplasms, presented 10 % of 166 239 newly registered LC in males, of which were 4,395 (2.6 %) primary and 12,227 (7.4 %) subsequent LC; a total 5,322 LC in females, presented 14.1 % of 37,619 newly registered LC in females, of which were 1,022 (2.7 %) primary and 4,300 (11.4 %) subsequent LC. The average interval of occurrence of subsequent neoplasms was 4.1 years in males and 3.9 years in females. Among subsequent neoplasms (after LC) were about 23 % cancers of digestive and 14% urinary tract, in males 14% cancers of respiratory tract, 14 % skin and 11 % prostate, in females 11% cancers of female genital organs, 11 % skin and 11% breast. Among primary neoplasms (before LC) were about 38 % cancers of skin, 13 % urinary, 13 % digestive and 10 % respiratory tract in males; 27 % cancers of skin, 21 % female genital organs, 17% breast, 9 % digestive and 5 % urinary tract in females. The yearly number of primary LC has increased since 1976 to 2010 from 65 to 119 cases, their representation at the early clinical stages decreased in 5-year periods from 53% to 22 %, at the advanced stages increased from 20 % to 64 %; the number of subsequent LC increased from 23 to 1089 cases, their early clinical stages decreased from 33 % to 20 %, the advanced stages increased from 29 % to 63 %. The higher proportion of LC at the unknown stages limited detailed analysis. In our study were estimated about 1,155 neoplasms at the advanced stages (19 % in males and 22 % in females of all subsequent neoplasms) diagnosed after primary LC, which presented a monthly average of three cancers during 34 years. The most frequented advanced stages of 4,966 selected subsequent cancers were cancers of ovary (47 %), other lung (males 45 %, females 52 %), larynx (males 45 %, females 52 %), oral cavity (males 41 %, females 39 %), stomach (males 28 %, females 42%), colorectum (males 33%, females 37 %), cervix uteri (28 %), breast (25 %) and pancreas (males 23 %, females 26 %). Mainly subsequent advanced stages must be prevented by the follow-up guidelines and early interventions. Limited resources and continuing risks of lifestyle including smoking do not allow to slow down the increase of primary and subsequent neoplasms in the near future among cancer survivors not in pneumology., Edvard Geryk, Teodor Horváth, Radim Štampach, Petr Kubíček, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. eGFR a problémy interpretace rovnic CKD-EPI
- Creator:
- Jabor, Antonín, Franeková, J., Kubíček, Zdeněk, and Šálek, Tomáš
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- diabetes mellitus--patofyziologie, chronické selhání ledvin--diagnóza--epidemiologie--klasifikace, vyšetření funkce ledvin, glomerulární filtrace - hodnota, kreatinin--analýza, cystatin C--analýza, klinické laboratorní techniky--metody--přístrojové vybavení, interpretace statistických dat, numerická analýza pomocí počítače, průřezové studie, retrospektivní studie, věkové faktory, ženské pohlaví, mužské pohlaví, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Jabor A., Franeková J., Kubíček Z., Šálek T. and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Estimated glomerular filtration rate in diabetic patients
- Creator:
- Šálek, Tomáš and Ponížil, P.
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- diabetes mellitus--patofyziologie, chronická renální insuficience--epidemiologie, chronické selhání ledvin--diagnóza--epidemiologie--klasifikace, glomerulární filtrace - hodnota, kreatinin--analýza, cystatin C--analýza, vyšetření funkce ledvin--metody--využití, referenční standardy, chemické techniky analytické--metody--přístrojové vybavení--využití, interpretace statistických dat, retrospektivní studie, průřezové studie, mladiství, dospělí, staří, staří nad 80 let, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Šálek T., Ponížil P. and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Hodnocení plicní hypertenze na skiagramu hrudníku a HRCT plic u nemocných s chronickým plicním onemocněním
- Creator:
- Brožík, Jan, Bartoš, Vladimír, Kočová, Eva, Steinhart, Leo, Slanina, Martin, and Eliáš, Pavel
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- plicní hypertenze--patofyziologie--radioizotopová diagnostika, statistika jako téma, chronická nemoc, rentgendiagnostika hrudníku--využití, tomografie rentgenová počítačová--využití, retrospektivní studie, hrudník--radioizotopová diagnostika, srdeční katetrizace--využití, ROC křivka, krevní tlak--fyziologie, radiologie--pracovní síly, dospělí, staří, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Určení vztahu vybraných ukazatelů ke střednímu tlaku v plicnici (mPAP). Posouzení přítomnosti plicní hypertenze (PH) na základě RTG a HRCT obrazů. Metodika: 53 nemocných s chronickým plicním onemocněním podstoupilo pravostrannou srdeční katetrizaci, RTG hrudníku a HRCT plic. U 30 nemocných byla PH potvrzena. Skiagramy i HRCT byly hodnoceny třemi radiology, kteří se kromě jednotlivých nálezů vyjadřovali k přítomnosti PH. Byl vyhodnocen vztah relevantních parametrů k mPAP a shoda radiologů s objektivní přítomností PH. Výsledky: Nejsilnější vazba k mPAP byla na RTG hrudníku nalezena u poměru TI/ LHB (r = 0,256650, p = 0,02048) a šíře truncus intermedius (r = 0,188897, p = 0,023362). U HRCT vyšetření jsme nalezli významnou vazbu mezi hodnotou mPAP a průměrem kmene plicnice (r = 0,396894, p = 0,000001) a indexem PA/AA (r = 0, 382652, p = 0,000002). Hodnota rozhodovací meze pro PH u průměru kmene plicnice byla 31,2 mm se specificitou 80,769 % a senzitivitou 68,182 %. Shoda radiologů s mPAP při hodnocení RTG byla 58,49 %, 54,72 % a 64,15 %, při hodnocení HRCT byla 70,83 %, 60,42 % a 62,50 %. Závěr: Existuje vztah mezi šíří centrálních úseků plicních tepen a mPAP. Při pozitivitě několika specifických nálezů lze vyjádřit podezření na PH, při jejich absenci lze PH vyloučit s velkou pravděpodobností., Aim: To evaluate relationship between selected parameters and mean pulmonary artery pressure (mPAP). To assess prediction of pulmonary hypertension (PH) on chest radiographs (CXR) and High-resolution CT (HRCT) of lungs. Methods: 53 individuals with chronic lung disease underwent right heart cathetrisation, CXR and HRCT. 30 patients had PH confirmed. CXRs and HRCTs were reviewed by three radiologist who besides evaluation of findings stated whether PH is present. Relation between relevant parameters and mPAP and agreement between radiologists and real presence of PH were assessed. Results: The strongest correlation on CXR was found between mPAP and ratio of right descending pulmonary artery width and the left main bronchus (r = 0.256650, p = 0.02048) and right descending branch of pulmonary artery width (r = 0.188897, p = 0.023362). The strongest correlation on CXR was found between mPAP and pulmonary artery diameter (r = 0.396894, p = 0.000001) and PA/AA ratio (r = 0.382652, p = 0.000002. The cut-off value for PH for PA width was 31,2 mm with specificity 80.769% and sensitivity 68,182%. Agreement between radiologists and value of mPAP was in CXRS 58.49%, 54.72% and 64.15%, in HRCT of the lungs 70.83%, 60.42% and 62.50%. Conclusion: Width of pulmonary arteries and mPAP are related. If specific imaging findings are present, PH can be suspected, if absent the PH can be ruled out with high likelihood., Jan Brožík, Vladimír Bartoš, Eva Kočová, Leo Steinhart, Martin Slanina, Pavel Eliáš, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Lymfomy mozku, zobrazovací charakteristiky
- Creator:
- Tupý, Radek, Ferda, Jiří, Kastner, Jan, Mírka, Hynek, and Vokurka, Samuel
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- nádory mozku--diagnóza--patologie, lymfom--diagnóza--patologie, tomografie rentgenová počítačová--metody, magnetická rezonanční tomografie--metody, senzitivita a specificita, retrospektivní studie, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Charakterizovat zobrazovací vlastnosti lymfomů mozku s ohledem na klinický význam tohoto méně častého nádorového onemocnění mozku. Metodika: Retrospektivní analýza výsledků CT a MR zobrazovacích vyšetření u pacientů s ložiskovým lymfomovým postižením mozku diagnostikovaným v naší fakultní nemocnici v letech 2001-2013. Výsledky: Hodnoceno bylo 30 pacientů, medián věku 60 (24-82) let. CT vyšetření provedeno u 25/30 a dostupné k revizi bylo u 20 z nich, MR provedeno u 24/30 a dostupné k revizi bylo u 21 pacientů. Primární a izolované postižení mozku lymfomem (histologicky non-hodgkinský difuzní velkobuněčný lymfom) bylo u 22/30 (73 %), u ostatních se jednalo o non-hodgkinský lymfom se systémovým postižením (4/30) nebo recidivu izolovaně v mozku (4/30). Medián počtu ložisek byl jeden (1-8) a v jednom případě šlo o diseminované postižení s desítky ložisek. Medián velikosti ložisek 28 x 30 x 29 (11 x 16 x 20 až 85 x 76 x 65) mm. Zásadní vlastností lymfomů mozku při MR vyšetření byl nález ložiskového procesu s výrazným, převážně homogenním kontrastním sycením, restrikcí difúze a rozsáhlým kolaterálním edémem s malým expanzivním chováním. Pouze u 2/16 pacientů s provedenou lumbální punkcí byla zastižena přítomnost NHL v likvoru. Závěr: Při specifikaci ložiskového postižení mozku pomocí MR je nutné vždy myslet i na možnost postižení lymfomem a zvolit protokol vyšetření s kontrastní látkou a difuzně váženými sekvencemi. Zobrazovací metody a biopsie by měla být provedena před zahájením kortikoterapie, která modifikuje obraz postižení., Aim: To revise and verify imaging methods characteristics of clinically significant and relatively rare brain lymphomas. Methods: Retrospective analysis of CT and MR imaging methods results in patients with brain lymphoma diagnosed in 2001-2013 at our university hospital. Results: 30 patients with median age of 60 (24-82) years were analysed. CT were performed in 25/30, MR in 24/30 patients, and 20 CT and 21 MR were available for retrospective revision. The primary and isolated brain lymphoma (histologically non-hodgkin Difuse Large B-cell Lymphoma) was defined in 22/30 (73%) patients, in the others the systemic Non-Hodgkin lymphoma (4/30) or isolated relapse (4/30) were present. Median number of NHL lesions was one (1-8), in one case there were tens of lesions present. Median diameter of the lesions was 28 x 30 x 29 (11 x 16 x 20 to 85 x 76 x 65) mm. The fundamental finding in brain lymphoma MR imaging was lesion with marked contrast enhancement, predominantly homogenous, diffusion restriction and large collateral oedema with minimal expantion. Only in 2 out of 16 patients with lumbar puncture, lymphoma presence in fluid was detected. Conclusion: When specifying brain focal lesions on MR, it is necessary to consider lymphoma etiology and to elect imaging protocols with contrast agents and diffusion weighted sequence. Imaging methods and biopsy should be performed prior to start of corticosteroid therapy, as this modifies the characteristics of the lesions., Radek Tupý, Jiří Ferda, Jan Kastner, Hynek Mírka, Samuel Vokurka, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Stanovení cerebrovaskulární rezervy pomocí dipyridamolu a SPECT
- Creator:
- Píchová, Renata, Trojanová, Helena, and Peisker, Tomáš
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, hodnotící studie, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, ženské pohlaví, mozek--krevní zásobení--radioizotopová diagnostika, dipyridamol--aplikace a dávkování--diagnostické užití--škodlivé účinky, vasodilatancia--aplikace a dávkování--diagnostické užití--škodlivé účinky, inhibitory fosfodiesterázy--aplikace a dávkování--diagnostické užití--škodlivé účinky, stenóza arteria carotis--komplikace--radioizotopová diagnostika, retrospektivní studie, mozek - krevní oběh--fyziologie--účinky léků, cerebrovaskulární poruchy--komplikace--radioizotopová diagnostika, tranzitorní ischemická ataka, ischemie mozku, tomografie emisní počítačová jednofotonová, technecium 99mTc exametazim--diagnostické užití, stimulace chemická, statistika jako téma, zátěžová scintigrafie, and zátěžový vazodilatační test
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Cerebrovaskulární rezerva (CVR) je jedním z důležitých parametrů k realizaci a monitoraci úspěšnosti angiochirurgické intervence u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo k upřesnění typu demence. Cíl: Cílem této práce je seznámit s provedením vazodilatačního testu s dipyridamolem jako možné alternativy farmakologické zátěže, s výskytem vedlejších účinků, získanými výsledky, jeho přednostmi a nedostatky. Soubor a metody: Byla provedena retrospektivní analýza 20 pacientů (8 žen, 12 mužů ve věkovém rozmezí 37–78 let) – 6 po TIA, 14 po ischemické cévní mozkové příhodě vyšetřených v průběhu dvou let. Snímání proběhlo na gamakameře Infinia Hawkeye s kolimátory fan beam technikou SPECT standardním způsobem za bazálních podmínek a v odstupu 1–13 dnů po farmakologické zátěži dipyridamolem (v 4minutové i.v. infuzi v dávce 0,84 mg/kg do 50 ml F1/1) s následnou i.v. aplikací 99mTc-HMPAO v 10. minutě. K potlačení vedlejší účinků zaznamenaných po dipyridamolu byl jako antidotum použit Syntophyllin i.v. Rozdíly bazální a pozátěžové studie byly hodnoceny vizuálně i semikvantitativně pomocí programu NeuroGamTMSegami a statistického parametrického mapování. Výsledky: 9 (45 %) pacientů mělo normální CVR, redukovaná se vyskytla u 11 pacientů (55 %). 8 pacientů (6 mužů, 2 ženy) s jednostrannou těsnou stenózou nebo okluzí vnitřní krkavice (ACI) bylo následně léčeno neurochirurgicky (karotická endarterektomie nebo arterio-arteriální extra-intrakraniální bypass). 6 (75 %) z těchto pacientů bylo s redukovanou CVR, 2 (25 %) měli normální CVR. Zbývajících 12 pacientů bylo léčeno konzervativně, 5 (42 %) z nich mělo redukovanou CVR (mírná redukce CVR nebo pacient rizikový k chirurgickému výkonu) a 7 (58 %) pacientů mělo normální CVR. Vedlejší účinky dipyridamolu (hypotenze, kašel, tlak na hrudi, bolest hlavy) byly zaznamenány u 5 pacientů, k ústupu potíží došlo během 2–5 minut. Závěr: Zátěžová perfuzní scintigrafie mozku s podáním dipyridamolu je vhodným testem k posouzení vaskulární rezervy mozku. Je to metoda neinvazivní, dobře dostupná a přispívá k rozhodnutí o neurochirurgickém zákroku., x, Renata Píchová, Helena Trojanová, Tomáš Peiskar, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
9. Toxicita léčby docetaxelem u pacientek s karcinomem prsu
- Creator:
- Krošláková, Kateřina, Kohoutek, Milan, and Pospíšková, Markéta
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- nádory prsu--farmakoterapie--klasifikace--komplikace, chemoterapie adjuvantní, neoadjuvantní terapie, paliativní péče, taxoidy--farmakokinetika--škodlivé účinky--terapeutické užití, lymfatické metastázy, rekombinantní proteiny--terapeutické užití, retrospektivní studie, lidé, and ženské pohlaví
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Docetaxel je cytostatikum užívané v adjuvantní, neoadjuvatní i paliativní léčbě karcinomu prsu. Je podáván jako monoterapie či jako součást kombinovaných režimů. Taxany obecně spolu s antracykliny patří mezi nejefektivnější chemoterapeutika využívané v léčbě karcinomu prsu. Zařazení docetaxelu do léčebného schématu karcinomu prsu přineslo zlepšení celkového přežití a prodloužení období bez nemoci u pacientek léčených adjuvantně a větší procento léčebných odpovědí, prodloužení doby do progrese a celkového přežití při léčbě paliativní (1, 2, 3, 4, 5). Při využívání docetaxelu v léčbě je potřeba mít na paměti, že se jedná o chemoterapeutikum s nezanedbatelnými nežádoucími účinky. Cílem naší retrospektivní studie bylo vyhodnocení akutní toxicity při léčbě režimy s docetaxelem a zvážení možností léčby akutní toxicity., Docetaxel is a cytostatic drug used in adjuvant, neoadjuvant as well as palliative treatment of breast cancer. It is administered as monotherapy or as part of combination regimens. Taxanes along with anthracyclines are among the most efficacious chemotherapeutic drugs used in the treatment of breast cancer. Inclusion of docetaxel in the therapeutic regimen for breast cancer has resulted in improved overall survival and extended disease-free interval in patients treated with adjuvant therapy and in a greater proportion of therapeutic responses as well as extended time-to-progression and overall survival with palliative therapy (1, 2, 3, 4, 5). It must be kept in mind that, when used for treatment, docetaxel is a chemotherapeutic drug with non-negligible adverse effects. The aim of our retrospective study was to evaluate acute toxicity of therapeutic regimens with docetaxel and to consider the options for the treatment of acute toxicity., Kateřina Krošláková, Milan Kohoutek, Markéta Pospíšková, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
10. Vyhodnotenie počtu T2 lézií pri vstupnom MR vyšetrení mozgu ako prognostického ukazovateľa predikcie konverzie CIS do CDMS
- Creator:
- Daňová, Monika, Klímová, Eleonóra, and Gaško, Rudolf
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- roztroušená skleróza--diagnóza, magnetická rezonanční tomografie--metody, mozek--patologie--radiografie, progrese nemoci, retrospektivní studie, prognóza, regresní analýza, and lidé
- Language:
- Czech, Slovak, and English
- Description:
- Cieľ: Klinicky izolovaný syndróm (Clinically Isolated Syndrome, CIS) môže byť prvým prejavom sclerosis multiplex (SM). Za potenciálny prognostický marker na "vytipovanie" pacientov po prekonanom CIS s vysokým rizikom konverzie do klinicky potvrdenej SM (Clinically Definited Multiple Sclerosis, CDMS, Poser 1983) je považovaný aj počet mozgových T2 hypersignálnych lézií pri prvom MR vyšetrení pacienta v čase CIS. Cieľom štúdie bolo overiť význam počtu mozgových T2 hypersignálnych lézii pri prvom MR vyšetrení pacienta v čase CIS ako možného prognostického markera vývoja SM vo vlastnom súbore chorých. Metóda: retrospektívne zhodnotenie MR nálezov 76 pacientov v čase CIS za obdobie od 06/2005 do 12/2012. Všetci pacienti boli po prekonaní CIS klinicky i rádiologický sledovaní po dobu najmenej 2 rokov. Zisťované parametre: pohlavie a vek pacienta v čase CIS, klinický obraz CIS, počet T2 lézií pri prvotnom MR vyšetrení. Výsledky: Priemerný vek 76 pacientov súboru bol v čase CIS 34,12 ? 8,55 roka. Ženy v súbore dominovali (60). CDMS bola za sledované obdobie potvrdená u 31 pacientov (46,27 %). Logranktest (p = 0,0046) porovnaním kriviek prežívania, metóda Coxovho modelu proporcionálnych rizík, ale aj multivariantná regresná analýza (p = 0,0538) v našom súbore potvrdili, že vyšší počet T2 lézií pri vstupnom MR predstavuje vysoké riziko včasnej konverzie CIS do CDMS. Záver: Väčší počet T2 hypersignálnych lézii pri prvotnom MR vyšetrení pacienta po prejavoch CIS znamenal v našom súbore vyššie riziko konverzie CIS do CDMS. Ako ďalší možný prediktívny faktor rizika konverzie CIS do CDMS bol v súlade s poznatkami z literatúry multifokálny klinický charakter CIS. Bez štatistickej významnosti na sledované parametre bol vek a pohlavie pacientov v čase vzniku CIS., Aim: Clinically isolated syndrome (Clinically Isolated Syndrome, CIS) can be the first manifestation of multiple sclerosis (MS). As a potential prognostic marker for "Identify" CIS patients with high risk of conversion to clinically Definited MS (CDMS, Poser 1983) is considered the number of T2 hypersignal brain lesions in first MR examination of the CIS patient. The aim of the study was to verify the importance of T2 hypersignal brain lesions in the first MR examination of the patient at the time of the CIS as a potential prognostic marker for the development of SM in own group of patients. Method: retrospective evaluation of MR findings of 76 patients at the time of the CIS for the period from 06/2005 to 12/2012. All CIS patients had clinical and radiographic follow-up for at least two years. Determined parameters: gender, age of the patient at the time of the CIS, the CIS clinical picture, the number of T2 lesions on initial MRI examination. Results: The study comprised 76 patients with a mean age at the time of CIS 34.12 ? 8.55 years. Women dominated in the set (60). To CDMS passed 31 patients (46.27%). Logranktest (p = 0.0046) comparing survival curves, the method of Cox proportional hazards model, as well as multivariate regression analysis (p = 0.0538) confirmed in our study that a higher number of T2 lesions at baseline MRI, poses a high risk of early transition CIS to CDMS. Conclucion: Higher number of hyper-signal T2 lesions on initial MR examination after CIS in our group meant a higher risk of conversion CIS to CDMS. As another possible risk factor predictive of conversion of CIS to CDMS was in accordance with literature multifocal nature of the CIS. Without statistical significance at the endpoints was the age and gender of patients at the time of the CIS., Monika Daňová, Eleonóra Klímová, Rudolf Gaško, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public