Melanocytární léze vykazují značnou morfologickou heterogenitu. Jejich diagnostika je náročná i přes současné využití moderních histopatologických a imunohistochemických metod. Významným přínosem v diagnostice melanocytárních lézí je zavedení molekulárně genetické metody fluorescenční in situ hybridizace s použitím čtyřbarevné sondy značící geny CCND1, RREB1, MYB a centromeru chromozomu 6. V letech 2008–2012 bylo v naší laboratoři úspěšně metodou fluorescenční in situ hybridizace vyšetřeno 160 vzorků různých typů melanocytárních lézí, 44 névů a 116 melanomů. Změny asociované s diagnózou melanomu byly prokázány u 116 vzorků (72,5 %), normální nález u 41 vzorků (25,6 %), ve dvou případech bylo rozhodnutí na hranici hodnotitelnosti metody (1,2 %) a v jednom případě se jednalo o vyšetření recidivy melanomu v jizvě, který byl svým nálezem atypický (monozomie chromozomu 6) (0,6 %). Na základě dosažených výsledků byla stanovena senzitivita metody 96,6 % a specifita metody 91%. Tyto výsledky ukazují, že fluorescenční in situ hybridizace je vhodnou metodou pro zajištění přesné a rychlé diagnostiky nejednoznačných melanocytárních lézí. Právě rychlost a správnost diagnózy je u vysoce maligních melanomů zásadní a má neoddiskutovatelný vliv na prognózu a úspěšnost léčby pacienta., Melanocytic lesions exhibit significant morphological heterogenity, making their diagnosis difficult, although both sophisticated histopathological and immunohistochemical methods are used. The introduction of molecular genetic method flourescence in situ hybridization (FISH) has contributed significantly to the diagnosing of melanocytic lesions. Between 2008 and 2012, we studied a total of 160 samples of different types of melanocytic lesions, including 44 nevi and 116 melanomas, using a four-color probe mix for CCND1, RREB1 and MYB genes and for the centromere of chromosome 6. A positive result was found in 116 melenoma samples (72.5 %) and a negative result in 41 samples (25.6 %). A borderline value was found in two samples (1.2 %), and an atypical finding (monosomy of chromosome 6) was seen in a melanoma recurrence in one case (0.6 %). Sensitivity and specificity were 96.6 % and 91 %, respectively. These results show that FISH is a suitable and relatively low-cost method for accurate, rapid diagnosis of ambiguous melanocytic lesions. The speed and accuracy of diagnosis of highly malignant melanomas are crucial and have great impact on the prognosis and success of a patient‘s treatment., Jana Dvořáčková, Jana Žmolíková, Jan Mužík, Magdalena Uvírová, and Literatura
Cíl: Cílem je zjistit, který hodnotící nástroj je v odborné literatuře doporučován jako nejvhodnější pro posouzení komplikací v dutině ústní dětí, ve věku 2-18 let léčených chemoterapií a/nebo radioterapií. Metodika: Analýza příspěvků vyhledávaných v licencovaných a volně přístupných databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health, Ebsco, Cochrane Collaboration) za období 1985-2012. Výsledky: K posouzení komplikací v dutině ústní dětí léčených chamoterapií bylo identifikováno šest vhodných hodnotících nástrojů - Oral Mucositis Daily Questionnaire, Oral Mucositis Assessment Scale, Western Consortium Cancer Nursing Research Staging System for Stomatitis, Oral Assessment Guide, Children's International Mucositis Evaluation Scale a Oral Mucositis Rating Scale. Většina z nich, je modifikací hodnotících nástrojů určených dospělé populaci. K nejnovějším nástrojům náleží Children's International Mucositis Evaluation Scale (ChIMES), která je od počátku vyvíjena pro dětské pacienty a je v současnosti ověřována v klinické praxi. Škála zahrnuje subjektivní hodnocení bolesti v ústech, potíže s polykáním, omezení při jídle, omezení při pití a objektivní hodnocení léze. Zahrnuto je dále užívání léků proti bolesti v ústech nebo krku, v hodnoceném dni. Nejčastěji užívaná byla ve studiích hodnocena Oral Assessment Guide (OAG), která byla všemi autory doporučována k užití. Závěr: OAG je vhodný hodnotící nástroj pro dětskou populaci. Jejím pozitivem jsou kromě možnosti stanovení stadia komplikací v dutině ústní také doporučené intervence pro jednotlivá stadia poškození dutiny ústní. Posouzení je vhodné k použití kvalifikovanou sestrou., Aim: The aim is to find out which assessment tool is recommended in the scientific literature as the most suitable for an assessment of complications in the oral cavity in children, from the age of 2 to 18, who undergo chemotherapy and/or radiotherapy. Methods: Analysis of papers searched in licenced and freely available databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health, Ebsco, Cochrane Collaboration) in the period of 1985-2012. Results: For an assessment of complications in the oral cavity in children undergoing chemotherapy, six suitable assessment tools were identified - Oral Mucositis Daily Questionnaire, Oral Mucositis Assessment Scale, Western Consortium Cancer Nursing Research Staging System for Stomatitis, Oral Assessment Guide, Children's International Mucositis Evaluation Scale a Oral Mucositis Rating Scale. Most of them are a modification of assessment tools for an adult population. One of the newest assessment tool is Children's International Mucositis Evaluation Scale (ChIMES), which has been developed for paediatric patients from the very beginning. At present the scale is being verified in clinical practice. The scale includes a subjective assessment of pain in the mouth, problems with swallowing, limitations at eating and drinking, and an objective lesion assessment. It also includes taking analgesics to releive the pain in the mouth and the throat on the day when an assessment is made. Oral Assessment Guide (OAG) is the most frequently used assessment tool in the studies and is recommended by all authors for the use. Conclusion: OAG is a suitable assessment tool for a children´s population. Its positive features are a possibility to determine a stage o f complications in the oral cavity as well as recommended interventions for individual stages of the damage to the oral cavity. The assessment is suitable for the use by qualified nurses., Lucie Sikorová, Radka Bužgová, and Literatura
Možnost využití vitaminu C v onkologii se objevila přibližně před 30 lety a stala se předmětem odborných diskuzí. Až nedávné objevy ve farmakokinetice a farmakodynamice této látky a laboratorní a klinický výzkum ukázaly, že vitamin C vykazuje duální vlastnosti (antioxidační a prooxidační) v závislosti na podané dávce a na podmínkách mikroprostředí, ve kterém působí. Na základě těchto nových poznatků se ukazuje, že k protinádorovému účinku je třeba vysokých plazmatických hladin askorbátu (milimoly na litr), kterých lze dosáhnout jen parenterálním podáním dávek v řádu gramů. V milimolárních plazmatických koncentracích je vitamin C selektivně cytotoxický pro mnoho nádorových buněčných linií. Požadovaná post-infuzní plazmatická koncentrace je stanovena na 18–22 mmol/l. Tomu odpovídající dávka intravenózně podaného vitaminu C byla v recentních studiích ustanovena na rozmezí 0,75–1,75 g/kg tělesné hmotnosti. V klinických studiích fáze I, které proběhly v posledních letech, se prokázala bezpečnost intravenózního podání gramových dávek vitaminu C a možnost jeho kombinace se standardní chemoterapií. Studie ukázaly, že intravenózní vitamin C (IVC) patří do základní protinádorové léčby, jelikož zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů a snižuje intenzitu nežádoucích účinků chemo/radioterapie., The possibility of use of vitamin C in oncology emerged about 30 years ago and became topic of expert discussions. Recent discoveries in pharmacokinetics and pharmacodynamics of ascorbate and laboratory and clinical research demonstrated that vitamin C has dual properties (antioxidant and prooxidant) depending on the dose and on the conditions of the microenvironment in which operates. Based on these new findings, it appears that for antitumour effect high concentrations of ascorbate is needed (mmol/l), which is attainable only by administration of doses of the gram order. Milimolar plazmatic concentration of ascorbate is selectively cytotoxic for many tumor cell lines. The desired post-infusion plazma concentration is established to 18–22 mmol/l. Appropriate dose of vitamin C was established in recent studies within the range from 0.75 to 1.75 g/kg of body weight. Phase I clinical studies organized in recent years proved safety of intravenous vitamin C in gram order and possibility of combination of the substance with standard chemotherapy. The studies showed that application of intravenous vitamin C (IVC) belongs to the basic anti-tumor therapy, becuase it improves quality of life of oncological patients and reduces intensity of undesirable effects caused by chemo/radiotherapy., Joseph John Cullen, Martina Kubecová, Martin Majirský, Pavel Kostiuk, Lucie Kotlářová, Zdeněk Procházka, Jiří Slíva, and Literatura
Cíl. Posoudit přínos a způsob využití kontrastního ultrazvukového vyšetření v detekci aktivity Crohnovy nemoci. Metoda. U 61 pacientů bylo provedeno kolonoskopické vyšetření (sloužící jako referenční metoda), nativní ultrazvukové vyšetření střev a kontrastní ultrazvukové vyšetření střev s následnou softwarovou kvantifikační analýzou. Výsledky. Hodnoty senzitivity/specificity v detekci aktivity střevního zánětu u nativního ultrazvukového vyšetření byly 83,3 %, resp. 77,8 %. U kontrastního vyšetření s použitím parametru Peak Intensity dosahovaly hodnoty senzitivity/specificity 90,7%, resp. 83,7%. Statisticky významně korelovalo s aktivitou taktéž subjektivní hodnocení postkontrastního sycení střevní stěny a parametr Time to Peak. Závěr. Kontrastní ultrazvukové vyšetření dosahuje vyšších hodnot senzitivity i specificity oproti nativnímu vyšetření a v případech hraničních či nejednoznačných nálezů nativního vyšetření může být jeho použití přínosem., Aim. The main objective of this study is to determine the severity of clinical signs depending on ultrasonographic findings in patients with suspected celiac disease (CD), thus determining the sensitivity and specificity of ultrasonography Furthermore, assessment of the size of the spleen in patients with CD. Method. The group included a total of 134 patients, they were prospectively monitored. Of those, 68 patients were confirmed diagnosis of CD, both based on the results of serological antibodies and enterobiopsy A further 41 patients had only the positivity of specific antibodies. In the remaining 25 patients eventually showed isolated primary lactase deficiency. In 66 patients with biopsy-verified CD was measured spleen size using ultrasonography. This file was created by a comparative group of 66 healthy patients who have been equally measured the spleen size. Results. Noticeable was a clear trend showing that patients with more severe clinical symptoms have also more severe ultrasound findings. This trend is significant mainly at the higher level of symptoms. It was also shown that there is a statistically significant difference (Fisher exact test p < 0.001) in spleen size in patients with confirmed celiac disease and a control group of healthy patients. Patients with verified CD have statistically significantly reduced spleen (75.8%) than the control group of patients (25.8%). Conclusion. Ultrasound appears to be promising method in the detection of the disease and also in monitoring these patients. Arguably, there is some relationship between the CD and the size of the spleen., and Jakub Hustý, Daniel Bartušek, Vlastimil Válek, Markéta Smělá Vladimír Zbořil, Lucie Prokopová
Cíl: Zhodnocení přesnosti a věrohodností MR vyšetření obličeje plodu při posuzování rozsahu rozštěpových vad rtu pomocí posouzení interpretační shody mezi několika vyhodnocujícími lékaři. Metoda: Zkoumanýsoubor zahrnuje jednak 23 MR vyšetření plodů gestačního stáří do 24. týdne s různě rozsáhlými rozštěpovými vadami rtu, které byly zachyceny pomocí UZ, a dále 17 standardizovaných vyšetření s normálním nálezem (celkově 40 vyšetření). Po anonymizaci obrazových dat proběhlo nezávislé posouzení MR nálezů třemi radiology a statistické zpracování (interobserver agreement study). Podle jednotného protokolu jsme hodnotili přítomnost rozštěpu a rozsah - postižení alveolárního výčnělku, pokračování/nepokračování na patro. Vyšetření byla prováděna pomocí přístroje Siemens Magnetom Symphony Maestro Class 1,5 T s použitím array cívek. Výsledky: Nejvyšší míru interpretační shody vykazuje metoda při hodnocení postižení alveolárního výčnělku - 94% (generalizovaná kappa 0,894, SE 0,106), u postižení rtu byla shoda 90 % (generalizovaná kappa 0,848, SE 0,083) a u postižení patra 86 % (generalizovaná kappa 0,711, SE 0,119) Závěr: MR vyšetření může být s úspěchem využito pro zpřesnění detailní zobrazovací diagnostiky cheilognatopalatoschízy u plodů textačního stáří do 24. týdne gravidity. Nejvyšší věrohodnost má při znázornění integrity alveolárního výčnělku horní čelisti, což představuje z klinického hlediska velmi cennou informaci., Aim: Assessing accurancy and credibility of MRI in the assessment of fetal facial cleft lip defects severity using interpretive agreement study between several specialists. Methods: Our study consists of 23 MRI examinations of fetusee in gestation age before 24 week with differently severe lip clefts, which were detected by ultrasound as well as other 17 examinations without face anomaly (whole group counts 40 cases). Datasets were anonymized and analyzed by 3 radiologists and statistical analysis was performed. According to standardised protocol presence of cleft and degree of severity was evalueted - alveolar ridge envolment, continuation or noncontinuation to pallate. The examinations were perfomed by Siemens Magnetom Symfony Masestro Class 1.5 T with use of array coils. Results: The best degree of interpretive agreement was in evaluation of alveolar ridge envolment - 94% (generalized kappa 0,894, SE 0,106), for isolated cleft lip it was 90% (generalized kappa 0,848, SE 0,083) and for defect of palatte 86% (generalized kappa 0,711, SE 0,119). Conclusion: MRI examination could be successfully used for more accurate imaging of cheilognathopalattoschisis of fetuses within the 24 gestation week of gravidity. The best credibility is for alveolar ridge defect detection, and this information is clinical very valuable., Zdeněk Bělobrádek, Jan Žižka, Ludovít Klzo, Eva Šimáková, Karel Hodík, Eva Čermáková, Pavel Eliáš, and Literatura
Cíl studie: Tato práce sleduje pacienty s akutním koronárním syndromem a k diagnostice akutního infarktu myokardu (AIM) využívá zcela nové technologie proteinových biočipů. Snahou je nejenom ohodnotit tuto novou možnost laboratorní diagnostiky AIM, ale také srovnání méně známých kardiomarkerů se standardními markery a posouzení jejich vztahu ke klinickým parametrům. Materiál a metody: Do studie bylo celkem zařazeno 44 pacientů s diagnózou AIM a krevní odběry byly prováděny v den přijetí, za 24 hodin a poté čtvrtý nebo pátý den hospitalizace. Z kardiomarkerů byl testován panel Cardiac Array (cTnI, CK MB, myoglobin, CAIII, FABP a GPBB) na biočipovém analyzátoru The Evidence InvestigatorTM od firmy Randox (Randox Laboratories Ltd., Velká Británie). Výsledky: Naše práce potvrdila těsný vztah FABP a GPBB k AIM a na základě jejich dynamiky je můžeme považovat za časné kardiomarkery. Zároveň jsme zjistili, že FABP má, stejně jako standardní marker CKMB nebo TnI, také prognostický význam - vyšší hodnoty jsou spojené se systolickou dysfunkcí. Také jsme poukázali na možnost využití biočipového analyzátoru při diagnostice AIM, kdy za poměrně krátký časový úsek získáme výsledky několika analytů najednou, které nám tak podají širší informace o probíhajícím AIM. Závěr: Metoda proteinových biočipů představuje v diagnostice AIM nový efektivní přístup, který ale jistě ke svému rozšíření vyžaduje řadu dalších studií., Objective: This study observes patients with acute coronary syndromes. To the diagnosis of acute myocardial infarction (AIM) we use the new proteins biochip technologies. The aim of this study is to evaluate the new strategy of laboratory diagnostic method and to confront the less known’s cardio markers with the standard markers and with the clinical parameters. Material and methods: This study contains 44 patients with AIM and the blood samples were taken in the time of the admission, 24 hours later and then the fourth or fifth day of hospitalization. We tested the cardiac panel Cardiac Array (cTnI, CK MB, myoglobin, CAIII, FABP and GPBB) on the biochip analyser The Evidence InvestigatorTM from Randox (Randox Laboratories Ltd., United Kingdom). Results: Our study confirms the close relationship between FABP and GPBB to AIM and we can consider these markers as early markers in the diagnosis of AIM. FABP has, as the standard markers CKMB or TnI, the prognostic value too (the higher values are associated with the systolic dysfunction). This study employs a new strategy of the biochip analyser in the diagnosis of AIM (in the same time we have the concentrations of more parameters and complex information about AIM). Conclusion: This method presents new interesting multianalytes approach to the diagnosis of the AIM. But this method requires a lot of further studies to verify this technology., Horáková L., Pudil R., Vašatová M., Tichý M., and Literatura
Cíl: Přesnost screeningových škál pro vyhledávání pacientů s rizikem vzniku dekubitů byla u nás dosud zkoumána jen okrajově. Cílem bylo navázat na pilotáž zabývající se inter-rater reliabilitou (shodou mezi posuzovateli) Škály Bradenové (ŠB) a zjistit shodu mezi dvěma posuzovateli u většího vzorku respondentů. Metodika: Dva posuzovatelé nezávisle na sobě hodnotili 60 pacientů hospitalizovaných s neurologickým onemocněním pomocí ŠB. Celková skóre (max. 23 bodů) byla dichotomizována (riziko versus absence rizika) dle doporučeného cut-off skóre (18 bodů). Inter-rater reliabilita byla vyjádřena pomocí koeficientu kappa (κ), a to pro dichotomizovaná celková skóre i pro skóre v jednotlivých položkách škály. Výsledky: Koeficient κ byl pro dichotomizovaná celková skóre 0,564 (95% konfidenční interval [KI] = 0,182; 0,946). V jednotlivých položkách škály byl κ následující: „smyslové vnímání“ 0,557 (95% KI = 0,306; 0,808); „vlhkost“ 0,454 (95% KI = 0,142; 0,766); „aktivita“ 0,613 (95% KI = 0,425; 0,801); „mobilita“ 0,091 (95% KI = – 0,127; 0,309); „výživa“ 0,283 (95% KI = 0,095; 0,471); a „tření a střih“ 0,554 (95% KI = 0,240; 0,868). Závěr: Inter-rater reliabilita dichotomizovaných celkových skóre byla střední úrovně (κ = 0,564). V položce „aktivita“ lze shodu mezi posuzovateli považovat za poměrně dobrou (κ = 0,613); v ostatních položkách však byla nižší. Jsou prezentovány faktory, které mohly tyto výsledky ovlivnit., Aim: The accuracy of the screening scales for identification of patients who are at risk of developing pressure sores has, so far, received only marginal attention in the Czech Republic. The aim was to extend a pilot study that focused on inter-rater reliability of the Braden Scale and to determine inter-rater reliability for a larger patient sample. Methods: Two raters performed independent assessments of 60 patients hospitalized with a neurological disease, using the Braden Scale. Total scores (max. 23 points) were dichotomized (at risk versus not at risk) using the recommended cut-off score (18 points). Using the kappa (κ) coefficient, inter-rater reliability was expressed for the dichotomized total scores as well as for scores obtained for each category of the scale. Results: For the dichotomized total results, the κ coefficient was 0.564 (95% confidence interval [CI] = 0.182; 0.946). For the individual categories, the κ coefficient was as follows: “sensory perception” 0.557 (95% CI = 0.306; 0.808); „moisture“ 0.454 (95% CI = 0.142; 0.766); „activity“ 0.613 (95% CI = 0.425; 0.801); „mobility“ 0.091 (95% CI = – 0.127; 0.309); „nutrition“ 0.283 (95% CI = 0.095; 0.471); and „friction and shear“ 0.554 (95% CI = 0.240; 0.868). Conclusion: For the dichotomized total scores, moderate inter-rater reliability (κ = 0.564) was obtained. For the category “activity”, the inter-rater reliability was quite good (κ = 0.613); for other categories, it was lower. Factors that may have affected the results are discussed., Petra Mandysová, Jana Pechová, Edvard Ehler, and Literatura
Cíl. Hlavním cílem práce je stanovení závislosti tíže klinických příznaků na ultrazvukovém nálezu u pacientů s podezřením na celiakální sprue (CS), tedy stanovení senzitivity a specificity ultrazvuku, dále pak posouzení velikosti sleziny u pacientů s CS. Metoda. Do souboru bylo zahrnuto celkem 134 pacientů, kteří byli prospektivně sledováni. Z toho u 68 pacientů byla potvrzena diagnóza CS jak na základě sérologických výsledků protilátek, tak enterobiopticky U dalších 41 pacientů byla CS potvrzena pouze protilátkově. U zbývajících 25 pacientů se nakonec prokázal primární izolovaný deficit laktázy U 66 pacientů s biopticky verifikovanou CS byla pomocí ultrazvuku změřena velikost sleziny. K tomuto souboru byl vytvořen srovnávací soubor 66 zdravých pacientů, kterým byla stejným způsobem změřena velikost sleziny. Výsledky. Znatelný byl jednoznačný trend prokazující, že pacienti s těžšími klinickými příznaky mají také nález na ultrazvuku vyššího stupně. Tento trend je významný hlavně u příznaků vyššího stupně. Dále bylo prokázáno, že existuje statisticky významný rozdíl (Fisher exact test p < 0,001) ve velikosti sleziny u pacientů s potvrzenou celiakií a kontrolním souborem zdravých pacientů. Pacienti s verifikovanou CS mají statisticky významně častěji zmenšenou slezinu (75,8 %) než kontrolní soubor zdravých lidí (25,8 %). Závěr. Ultrazvuk se jeví jako perspektivní metoda jak v diagnostice nemoci, tak pro sledování pacientů s již prokázanou chorobou. Prokazatelně existuje určitá souvislost mezi CS a velikostí sleziny., Aim. The main objective of this study is to determine the severity of clinical signs depending on ultrasonographic findings in patients with suspected celiac disease (CD), thus determining the sensitivity and specificity of ultrasonography Furthermore, assessment of the size of the spleen in patients with CD. Method. The group included a total of 134 patients, they were prospectively monitored. Of those, 68 patients were confirmed diagnosis of CD, both based on the results of serological antibodies and enterobiopsy A further 41 patients had only the positivity of specific antibodies. In the remaining 25 patients eventually showed isolated primary lactase deficiency. In 66 patients with biopsy-verified CD was measured spleen size using ultrasonography. This file was created by a comparative group of 66 healthy patients who have been equally measured the spleen size. Results. Noticeable was a clear trend showing that patients with more severe clinical symptoms have also more severe ultrasound findings. This trend is significant mainly at the higher level of symptoms. It was also shown that there is a statistically significant difference (Fisher exact test p < 0.001) in spleen size in patients with confirmed celiac disease and a control group of healthy patients. Patients with verified CD have statistically significantly reduced spleen (75.8%) than the control group of patients (25.8%). Conclusion. Ultrasound appears to be promising method in the detection of the disease and also in monitoring these patients. Arguably, there is some relationship between the CD and the size of the spleen., and Markéta Smělá, Daniel Bartušek, Vlastimil Válek, Jakub Hustý, Zbyněk Bortlíček
Článek pojednává o historii politiky podpory zdraví v ČR v období let 1990 až 2012. Cílem článku je 1) zachytit odlišné přístupy k politice podpory zdraví (a potažmo ke zdraví a determinantám zdraví) formulované vládami ve významných koncepčních materiálech a 2) na základě studia sekundárních dokumentů identifikovat významné události samotné implementace sledované politiky. Vládou vnímaná (resp. v koncepčních dokumentech deklarovaná) hodnota zdraví a konkrétní pojetí determinant zdraví, které, jak článek ukazuje, do značné míry souvisí s politickou orientací vlád, jsou nikoliv jedinými, ale významnými faktory následně realizované politiky podpory zdraví., The paper deals with the history of health promotion policy in the Czech Republic during 1990–2012. The aims of the paper are as follows: 1) to reveal different approaches to health promotion policy (and to health and health determinants), defined by Czech governments in significant conceptual documents and 2) based on the study of secondary documents to identify significant events of the implementation of the policy under consideration. The value of health as perceived by the government (or more precisely declared in the conceptual documents) and the particular approach to health determinants which, as the article suggests, relates to the political leanings of the governments are some of the significant factors of subsequently implemented health promotion policy., Eva Tušková, and Literatura 20
Jižní Morava patří dlouhodobě k oblastem s velmi vysokým výskytem komárů. Vážné problémy nastávají především v době jejich přemnožení, kdy za 1 minutu může zaútočit na člověka často i několik desítek až stovek samiček. Za kalamitní výskyt se přitom považuje situace, kdy je v intravilánu obce zaznamenáno mimo čas nejvyšší aktivity 10 a více útoků za minutu. Zcela opomíjet zde nelze ani komáry jako vektory onemocnění člověka. Na jižní Moravě bylo izolováno několik druhů virů přenášených komáry (moboviry), především virus Ťahyňa (TAHV) a virus západonilské horečky (WNV). Do poloviny minulého století se zde vyskytovala endemicky malárie. Během výzkumu, který zde probíhá od roku 1995, nalezli autoři 32 druhů komárů náležejících do 7 rodů. V rámci výzkumu byly nejčastěji chytány kalamitní (Aedes vexans, Ochlerotatus sticticus) a povodňové druhy komárů (Ae. rossicus a Ae. cinereus s. l.). V jarním období jsou značně rozšířeny Oc. cantans, Oc. annulipes a Oc. cataphylla. Velmi hojný byl rovněž Culex pipiens a Cx. modestus. Oba druhy jsou na jižní Moravě považovány za potenciální vektory WNV. Z možných přenašečů malárie (rod Anopheles) bylo zjištěno 5 druhů (An. maculipennis s. str. a An. messeae pouze na základě determinace vajíček), jejich výskyt byl však ve srovnání s výše uvedenými druhy poměrně řídký., Southern Moravia has long been an area with very high incidence of mosquitoes. Serious problems occur especially in periods of their massive outbreaks, when a person can be attacked by dozens or even hundreds of females per minute. A mosquito calamity is said to occur in a situation where 10 and more attacks per minute are recorded in a township's built-up area apart from the period of highest activity. One also must not rule out the potential here for mosquitoes to be vectors of human diseases. Several types of viruses transmitted by mosquitoes (moboviruses) have been isolated in southern Moravia, in particular the Ťahyňa virus (TAHV) and West Nile virus (WNV). Malaria occurred here endemically until the mid-20th century. Through their research here since 1995, the authors have found 32 species of mosquitoes within 7 genera. The calamity (Aedes vexans, Ochlerotatus sticticus) and floodwater mosquito species (Ae. rossicus and Ae. cinereus s. l.) were captured most frequently during the research. In the spring period, Oc. cantans, Oc. annulipes, and Oc. Cataphylla are notably widespread. Culex pipiens and Cx. modestus have been very abundant as well. Both species are considered to be potential WNV vectors in southern Moravia. Five species of possible malaria carriers (Anopheles genus) have been detected (An. maculipennis s. str. and An. messeae only on the basis of egg determination). Their occurrence has been rather sparse, however, in comparison to the aforementioned species., Oldřich Šebesta, František Rettich, Juraj Peško, and Literatura 35