Cieľ: Cieľom práce bolo posúdenie výskytu stresu, stresujúcich situácií, stratégií zvládania stresu a prediktorov stresu u sestier pracujúcich na oddeleniach anestéziológie a intenzívnej medicíny (OAIM). Metodika: V rámci štúdie bol emitovaný štandardizovaný dotazník – Inventár copingových stratégií a dotazník vlastnej konštrukcie zameraný na posúdenie stresu a stresujúcich situácií. Pri spracovaní údajov boli použité deskriptívne štatistické metódy a lineárna regresná analýza. Výsledky boli spracované na hladine štatistickej významnosti α ≤ 0,05. Výsledky: Prieskumu sa zúčastnilo 42 sestier z východoslovenského regiónu s pracovným zaradením na OAIM, ktorých priemerný vek bol prepočítaný na 35,6 roka a priemernou dĺžkou praxe na OAIM 11,5 rokov. V sledovanom súbore bol zaznamenaný iba zriedkavý výskyt stresu, pričom relevantné hodnoty stresu boli zistené najmä vo fyzickej a emocionálnej oblasti. Najviac vyskytujúcimi sa ochoreniami u tejto skupiny sestier boli bolesti chrbtice, migrény, vysoký krvný tlak a poruchy menštruačného cyklu. Najviac stresujúco na sestry pôsobili: pracovná záťaž, najmä nedostatok personálu, smrť a umieranie pacienta a pracovné prostredie (hlavne neadekvátne vybavenie). Sestry v stresových situáciách využívali viac príklonové – aktívne stratégie zvládania stresu – riešenie problému, sociálnu oporu a kognitívnu reštrukturalizáciu. Pracovná záťaž a využívanie pasívnych copingových stratégií sa ukázali ako signifikantné prediktory stresu. Tieto premenné vysvetľovali 30 % variability stresu u sestier pracujúcich na OAIM. Záver: Z prieskumu vyplýva, že jedným z optimálnych spôsobov, ako redukovať stres sestier je zabezpečenie adekvátneho personálneho obsadenia. Vhodným postupom sa javia aj tréningy zamerané na manažment a zvládanie stresu na individuálnej úrovni., Aim: The objective of this study was to assess the prevalence of stress, stressful situations, coping strategies and stress predictors of stress in nurses working in departments of anaesthesiology and intensive medicine (OAIM). Methods: The study used a standardized questionnaire – Coping Strategies Inventory and questionnaire of own design aimed to assess stress and stressful situations. For data processing were used descriptive statistical methods and linear regression analysis. The results were processed for statistical significance level α ≤ 0.05. Results: The survey was attended by 42 nurses working on OAIM from Eastern Slovakia with an average age of 35.6 years and average length of practice on OAIM 11.5 years. Overall, we observed only rare occurrence of stress in the study sample, whereas relevant values of stress were particularly in the physical and emotional area. The most occurring diseases in this group of nurses were back pain, migraines, high blood pressure and impairment of menstrual cycle. The highest stressful influence on nurses was: workload (particularly staff shortages), death and dying patient and working environment (especially inadequate equipment). In stressful situations nurses use more active stress coping strategies – problem solving, social support and cognitive restructuring. Workload and the use of passive coping strategies have proved to be significant predictors of stress. These variables explained 30% of the variability of stress in nurses working on OAIM. Conclusion: The results show that the optimal way to reduce stress is to ensure adequate nurse staffing. Training focused on stress management at the individual level seems to be an appropriate solution to reduce stress., Mária Sováriová Soósová, Anna Varadyová, and Literatura
Úvod: V současnosti se pro diagnostická vyšetření připravuje kolem 12 radiofarmak značených techneciem (99mTc) a jedno radiofarmakum OctreoScan značené 111In. Každý jednotlivý kit pro přípravu radiofarmaka má velmi přísné skladovací podmínky, ať již v lednici (2-8 °C) nebo při teplotě místnosti (mezi 15-25 °C). Následující příprava probíhá také pro každé radiofarmakum odlišně. Rozdíly jsou v přidané aktivitě 99mTc, inkubační době, nutnosti temperování, úpravě, době a systému chlazení, úpravě na konečný objem, kontrole radiochemické čistoty a měření aktivity. Metody a kontroly: Od pondělí do středy lze vzhledem k eluci generátorů připravovat radiofarmaka s větším požadavkem na aktivitu, mimo jiné 99mTc-8-MDP (pondělí, úterý) a 99mTc-CARDIO-SPECT (středa). Zbytek týdne je ve znamení několika příprav radiofarmak s požadovanou menší aktivitou. Kontroly kvality se sledují tzv. papírovou chromatografií, případně chromatografií na tenké vrstvě, dvě metody vyžadují kapalinovou extrakci. Závěr: Léčivé přípravky mohou připravovat pouze kvalifikované, zaškolené a trénované osoby. Tento požadavek platí pro radiofarmaka dvojnásob, jelikož tu přistupuje ještě aspekt radiační ochrany. Musí se dodržovat pravidla aseptické přípravy, již zmíněné radiační ochrany, práce musí být velmi rychlá, ale perfektní., x, Miloslava Krajíčková, and Literatura
Příspěvek popisuje různé prvky vědeckého článku. Zaměřuje se na různé strukturní prvky, úvod, metody, výsledky a diskusi.V závislosti na časopisu nemá obvykle místo na více než 2500–3500 slov., Different elements of the structure of an article are described. The focus is on different elements of the structure of an article, the Introduction, the Methods, the Results and the Discussion. Dependent on the journal the author will not have space for more than 2500–3500 words., Assoc. Prof. Jitse P. van Dijk MD PhD, and Literatura
Lipokaliny tvoří velkou skupinu malých extracelulárních proteinů. Vykazují velkou rozmanitost na úrovni sekvenčního uspořádání, terciární struktura je oproti tomu vysoce konzervovaná a představuje ji β-válec tvořený osmi antiparalelními strukturami β-skládaného listu. Vazebné místo ligandu se nachází uvnitř β-válce. Zastávají rozličné funkce, např. transportují retinoidy, steroidy, biliny, feromony, účastní se syntézy prostaglandinů, tvorby ochranného zbarvení bezobratlých, vytváření čichových vjemů, jsou zapojené do regulace buněčné homeostázy a modulace imunitní odpovědi. Lipokalin-2 (neutrofilní s gelatinázou asociovaný lipokalin), časný marker různých typů renálního poškození, vykazuje pleiotropní biologické aktivity v různých typech buněk a tkání. Hraje významnou roli v angiogenezi, apoptóze, organogenezi, zánětu, hematopoeze, v procesu hojení ran, v renální fyziologii, v nádorové a reprodukční biologii., The lipocalin protein family is a large group of small extracellular proteins. The family demonstrates great diversity at sequence level; however, lipocalin crystal structures are highly conserved and comprise a single eight-stranded antiparallel β-barrel, which encloses an internal ligand-binding site. They have been associated with a variety of different functions, among them transport of retinoids, steroids, bilins, pheromones, enzymic synthesis of prostaglandins, cryptic coloration, olfaction, immune response, cell regulation. Lipocalin-2 (also known as neutrophil gelatinase-associated lipocalin), which is a useful biomarker for early detection of various renal injuries, shows pleiotropic bioactivities in a variety of different cell types and tissues. It plays important roles in angiogenesis, apoptosis, organogenesis, inflammation, hematopoiesis, wound healing, renal physiology, tumor and reproductive biology., Fořtová M., Průša R., Vajtr D., and Literatura
Článek sleduje problematiku stydlivosti jako emocion álního osobnostního rysu, pro který je typický strach z negativního hodnocení doprováze ný emoční nepohodou. Nejvýznamnější emocí uplatňující se při zaměření pozo rnosti na vlastní selhání a je stud. Stydlivost, která se stane negativní součá stí sebepojetí, působí negativně na životní spokojenost člověka a má rovněž úzký vztah k psychickým poruchám. K posouzení míry stydlivosti lze využít čes ký překlad „Dotazníku stydlivosti“ (2002). Dále sledujeme vztah stydlivosti k rysům pětifaktorového modelu. Výzkumný soubor tvořilo 51 osob se smíšenou úzkostně depresivní poruchou a 50 osob se z ávislostí na alkoholu., Our paper analyses the issues of shyness as emotiona l personality trait for which the fear of negative judgement is typical, accompanied by emo tional discomfort. The most significant emotion when focusing on our own failure s and functioning is shame. The shyness which becomes part of negative self-image has adverse impact on individual’s life satisfaction and also has close relationship t o mental disorders. To assess the degree of shyness the Czech translation of "Questionnaire of shyness" by Lynne Henderson and Philip Zimbardo (2002) may be used. Furthermore, we study the relationship between shyness and personality traits using the five-facto r model. The research sample consisted of 51 people with mixed anxiety and depressive diso rders and 50 people with alcohol dependence., Juračková P., and Literatura
Cieľ: Cieľom medzinárodnej prierezovej štúdie bolo zhodnotiť úroveň subjektívnej pohody českých a slovenských sestier a jej vzťah k dĺţke klinickej praxe a ich uvaţovaniu o odchode z pracoviska, profesie sestry a do zahraničia. Metodika: Výskumný súbor tvorilo 1055 sestier pracujúcich v lôţkových zariadeniach. Subjektívnu pohodu sestier sme hodnotili prostredníctvom Indexu osobnej pohody a Škály emocionálnej, habituálnej subjektívnej pohody. Rozdiely v subjektívnej pohode sme zisťovali jednorozmernou analýzou rozptylu (ANOVA), na zistenie závislosti medzi premennými sme pouţili Pearsonov korelačný koeficient. Výsledky: České sestry častejšie preţívali pozitívne a menej často negatívne emócie (afektívny komponent subjektívnej pohody) v porovnaní so slovenskými sestrami. Ţivotná spokojnosť (kognitívny komponent subjektívnej pohody) bola na úrovni 60 – 70 % maxima stupnice, typického pre "nezápadné" krajiny (65,02; SD 15,80 - české sestry; 63,80; SD 16,43 - slovenské sestry). Štatisticky významné rozdiely v ţivotnej spokojnosti medzi uvedenými skupinami sestier sa nepreukázali. Subjektívna pohoda sestier sa negatívne spájala rokmi praxe, ako aj úvahami o odchode z pracoviska, z ošetrovateľskej profesie a odchode pracovať do zahraničia. U slovenských sestier sa preukázali silnejšie vzťahy medzi jednotlivými komponentmi subjektívnej pohody a ich uvaţovaním o odchode. Záver: Výsledky štúdie reflektujú zvyšujúcu sa pracovnú neistotu sestier, ktorú zaznamenávame v oboch krajinách v posledných rokoch. Ďalší výskum by sa mal zameriavať na identifikáciu ďalších faktorov, predovšetkým z oblasti pracovných podmienok, ktoré môţu významne vplývať na subjektívnu pohodu sestier., Aim: The aim of this international cross-sectional survey was to investigate subjective well-being of Czech and Slovak nurses and its relationship with years of experience and leaving intentions. Methods: The sample for study consisted of 1055 hospital staff nurses from Czech and Slovak Republics. The data were collected using a set of questionnaires that included the Positive Affect Scale, the Negative Affect Scale, and Personal Wellbeing Index. For determining the associations and correlations between variables, the parametric Pearson correlations were used. For group comparisons one way ANOVA procedure was performed. Results: Czech nurses experienced more positive affect and less negative affect than Slovak nurses. We did not find the statistical significant difference in life satisfaction (a cognitive component of subjective well-being) between Czech and Slovak nurses. Life satisfaction has been within the range of 60–70% SM found for Western populations (65.02; SD 15.80 - Czech nurses; 63.80; 16.43 - Slovak nurses). Subjective well-being correlated negatively with years of experience and leaving intentions. The stronger relationship between subjective well-being and leaving intentions was in Slovak nurses. Conclusions: The results of the study reflect an increased job insecurity of Czech and Slovak nurses. Future research should focus on investigation of other factors of subjective well-being, mainly from the area of work conditions., Elena Gurková, Katarína Žiaková, Mária Sováriová Soósová, Silvie Haroková, Radka Šerfelová, Slávka Mrosková, and Literatura
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit četnost subjektivně pociťovaných potíží s polykací funkcí mezi klienty sociálních zařízení následné péče za pomoci zahraničního nástroje nazvaného Dotazník o přijímání potravy (Eating Assessment Tool, EAT-10). Dalším cílem bylo zjistit časovou zátěž spojenou s administrací tohoto nástroje v praxi. Metody: Nástroj EAT-10 byl přeložen do češtiny a v pretestu byla ověřena jeho srozumitelnost. Poté byl nástroj, pomocí rozhovoru, použit v 5 sociálních zařízeních následné péče. Před dotazováním byl proveden screening kognitivních funkcí za pomoci testu Mini-Cog, který sloužil k vyřazení klientů s nedostatečnou kognitivní funkcí z dalšího testování. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 117 respondentů ve věku 65 let a výše, z nichž 104 úspěšně prošlo testem Mini-Cog. Více než polovina z nich (58) uvádí polykací potíže. K použití nástroje EAT-10 bylo u 1 respondenta potřeba cca 4–5 minut. Závěr: Klienti sociálních zařízení následné péče často subjektivně vnímali polýkání jako problematické. Nástroj EAT-10 lze použít při získávání základních údajů o polykání u těchto klientů., Aim: The aim of the study was to determine the frequency of subjectively perceived swallowing difficulties in clients of social institutions providing aft er-care, using a foreign instrument called Eating Assessment Tool (EAT-10). Another aim was to identify the amount of time required to administer the tool in practice. Methods: The tool EAT-10 was translated into Czech and its comprehensibility was verifi ed in a pre-test. Finally, it was employed in interviews in five social institutions providing aft er-care. Before the respondents were interviewed, they were screened for cognitive functions via the Mini-Cog test, which was used to exclude from further testing those respondents who had insufficient cognitive function. Results: 117 respondents aged 65 and above were enrolled in the study, 104 of whom were successful on the Mini-Cog test. More than half of them (58) reported swallowing difficulties. It took approximately 4–5 minutes to complete the EAT-10 tool with one patient. Conclusion: Subjectively perceived swallowing difficulties are a frequent problem in clients of social institutions providing aft er-care. Th e EAT-10 tool can be used to obtain basic swallowing data in these clients., Hana Vejrostová, Jana Pánková, Petra Mandysová, Jana Škvrňáková, and Literatura 6
Cíl: Cílem našeho příspěvku bylo zjistit vztah mezi konstrukty kvality života související se zdravím Health Related Quality of Life, používaný ve standardní zkratce HRQoL a subjektivní pohody Subjective well-being, používaný ve standardně zavedené zkratce SWB, u pacientů s chronickým onemocněním, konkrétně bronchiálním astmatem. Zaměřujeme se na diskriminační validitu obou konstruktů. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 316 pacientů, kteří byli vyšetřeni na plicní ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. HRQoL byla hodnocena prostřednictvím zkrácené verze Dotazníku kvality života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire, Mini AQLQ), SWB prostřednictvím Indexu osobní pohody (Personal Wellbeing Index, PWI). Ke zjištění závislosti mezi vybranými proměnnými byl použit Pearsonův korelační koeficient a lineární regresní analýza. Diskriminační validitu jsme zkoumali prostřednictvím zkoumání rozdílů v HRQoL a SWB z hlediska vybraných klinických proměnných. Rozdíly v HRQoL a SWB byly zjišťovány vícefaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA). Výsledky: Korelace mezi HRQoL (operacionalizované prostřednictvím Mini AQLQ) a SWB (operacionalizované prostřednictvím PWI) jsou pozitivní a středně silné. Percepce kontroly astmatu byla identifikovaná jako signifikantní prediktor obou konstruktů, avšak vytvářela vyšší míru variability v rámci HRQoL. Závěr: SWB a HRQoL představují související, avšak odlišné konstrukty. Výsledky podporují chápání HRQoL jako konstruktu založeném na větší míře klinických proměnných než je tomu u SWB., Aim: The goal of the study was to determine the relationship between the health-related quality of life (usually abbreviated as HRQoL) and subjective well-being (usually abbreviated as SWB) of patients with chronic disease, namely bronchial asthma. The focus was on discriminative validity of both constructs. Methods: The research sample consisted of 316 patients examined at the Pulmonary Clinic of the University Hospital Ostrava. HRQoL was assessed by a short version of the Asthma Quality of Life Questionnaire (Mini AQLQ) and SWB was assessed by the Personal Wellbeing Index (PWI). Pearson’s correlation coefficient and linear regression analysis were used for evaluation of dependencies between selected variables. Discriminative validity was explored by examination of differences between HRQoL and SWB relevant to selected clinical variables. Differences in HRQoL and SWB were detected by multi-factor analysis of variance (ANOVA). Results: The correlations between HRQoL (assessed by the Mini AQLQ) and SWB (assessed by the PWI) are positive and moderate. Perception of asthma control was identified as a significant predictor of both constructs. However, it produced greater variance in the context of HRQoL. Conclusion: SWB and HRQoL are related but distinct constructs. The results support the notion of HRQoL as a construct based on a larger set of clinical variables as compared to SWB., Patricie Popelková, Elena Gurková, and Literatura
Cíl: Cílem výzkumu bylo popsat, jak vnímají a prožívají svou kvalitu života senioři s infekční tuberkulózou, jejíž léčba je dlouhodobá a součástí léčebných opatření je izolace ve zdravotnickém zařízení. Metody: Byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda. Pro sběr dat byl použit nestandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 8 pacientů starších 65 let (s diagnózou infekční tuberkulóza) hospitalizovaných ve vybraných zdravotnických zařízeních oboru Pneumologie a ftizeologie a jeden rodinný příslušník pacienta. Rozhovory s respondenty byly realizovány v různém časovém období léčby tuberkulózy. Na základě kvalitativní analýzy dat byly vytvořeny 4 hlavní kategorie kvality života: 1. Prožívání nemoci v oblasti psychické, 2. Prožívání nemoci v oblasti fyzické, 3. Prožívání nemoci v oblasti sociální a 4. Životní hodnoty, názory. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že tuberkulóza je pro seniory stigmatizující chorobou, má negativní vliv na vlastní prožívání a vnímání kvality ţivota. Zhoršené vnímání kvality života je způsobeno více faktory, především skutečností, že mohli nakazit své blízké infekční chorobou. Mezi nejčastější emoce, které respondenti prožívali, patřily strach, úzkost, pocit zahanbení a viny, pocity osamělosti s beznadějí a pocity méněcennosti. Závěr: Problém geriatrické tuberkulózy je významný, neboť se jedná o potenciální zdroje tuberkulózní infekce ve zdravotnických zařízeních a v pobytových zařízeních sociální péče. Je proto důležité, aby si odborníci pečující o seniory uvědomovali existenci problémů při diagnostice a léčbě tuberkulózy., Aims: The aim of the research was to describe how the elderly with infectious tuberculosis, whose treatment is long-term matter and component of therapeutic measure is isolation in health care facility, perceive and experience their quality of life. Methods: A qualitative research method was chosen. For data collection was used non-standardized interview. The research file consisted of 8 patients over 65 years of age (diagnosed with infectious tuberculosis) hospitalized in selected health care facilities of pneumology and phthisiology and one family member of the patient. Interviews with respondents were conducted in different time periods of treatment of tuberculosis. Based on qualitative data analysis were created 4 major categories of quality of life: 1. Experiencing the illness in the area of psychic, 2. Experiencing the illness in the area of physical, 3. Experiencing the illness in the area of social and 4. Life values, beliefs. Results: The analysis of interviews revealed that tuberculosis is for the elderly stigmatizing disease, has a negative effect on their own experiencing and perception of quality of life. Deteriorated perception of quality of life is caused by several factors, primarily by the fact, that they could have infected their loved ones with infectious disease. The most common emotions experienced by respondents included fear, anxiety, feel of shame and guilt, feelings of loneliness with despair and feelings of inferiority. Conclusion: The problem of geriatric tuberculosis is significant because it is a potential source of tuberculous infection in health care facilities and in residential social care facilities. It is therefore important that professionals caring for the elderly realize the existence of problems in diagnosis and treatment of tuberculosis., Jarmila Siverová, Radka Bužgová, and Literatura 16