Pavel Dvořák, Jan Hanousek., České resumé, Projekt je financován Evropským sociálním fondem, rozpočtem hl. města Prahy a státním rozpočtem, and born digital
Nová právní úprava rodičovské odpovědnosti zakotvená do občanského zákoníku vycházející z Principů evropského rodinného práva ve věci rodičovské odpovědnosti vypracovanými Komisí pro evropské rodinné právo (CEFL) výslovně rozšiřuje obsah rodičovské odpovědnosti - mimo jiné - o péči o zdraví dítěte a o ochranu dítěte a zakotvuje nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky do demonstrativního výčtu významných záležitostí, ve kterých je třeba souhlasu obou rodičů nezletilého dítěte. Tato oblast právní úpravy rodičovské odpovědnosti však není zcela bez interpretačních a aplikačních problémů. Proto je tento příspěvek věnován mnoha otázkám a odpovědím, zejména ve vazbě na možné kolize. Jeho cílem je uchopit danou problematiku v její celistvosti, tj. i v souvislosti s novou právní úpravou ochrany osobnosti v občanském zákoníku a ve vazbě na zvláštní zákony, zejména upravující zdravotnické služby, a to alespoň v rovině základního přehledu, a v neposlední řádě ve světle práv dítěte, včetně jeho práva na zdraví., The new legislation on parental responsibility enshrined in the Civil Code based on the Principles of European Family Law concerning Parental Responsibility created by the Commission on European Family Law (CEFL) explicitly extends the content of parental responsibility - among others - of the health of the child and the child protection and enshrines not common medical and similar interventions into the illustrative list of important matters which require the consent of the both parents of the minor child. This area of legal regulation of parental responsibility, however, is not entirely without interpretation and application problems. Therefore, this article is dedicated to the many questions and answers, especially in relation to possible collisions. Its aim is to take the issue in its entirety, ie. in connection with the new legislation of the protection of personality in the Civil Code and in relation to specific laws, especially on medical services, at least at the level of basic overview, and finally in the lights of the rights of the child, including the right to health., Zdeňka Králíčková, and Literatura
Východiska: Příspěvek popisuje problematiku perioperačního bezpečnostního procesu (PBP) v praxi ve vztahu k regionu, ve kterém sestry pro perioperační péči pracují. Realizace šetření byla provedena ve 4 zdravotnických zařízeních východočeského a západočeského regionu. Cíl: Ve výzkumném šetření byly stanoveny 4 cíle: zjistit informovanost respondentek o PBP, zda a jak dlouho se na pracovištích respondentek používá PBP, jak respondentky vnímají přínosnost PBP pro pacienta a jak jsou respondentky spokojeny s nastavením PBP na jejich pracovišti. Metodika: Pro výzkum byl sestaven 27 položkový dotazník vlastní tvorby. Výsledná data byla vyhodnocována deskriptivní statistkou a neparametrickým Mannovým–Whitneyovým testem. Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 respondentek ze zdravotnických zařízení východočeského a západočeského regionu, z toho 45 instrumentujících a obíhajících sester a 16 anesteziologických sester z gynekologických a centrálních operačních sálů 4 zdravotnických zařízení na území východočeského a západočeského regionu. Výběr respondentek byl záměrný, všechny souhlasily se zařazením do výzkumného šetření. Výsledky: Bylo zjištěno, že na pracovištích respondentek je využíván PBP ± 3 roky (průměrná hodnota 3,29, směrodatná odchylka 0,85). Informovanost respondentek o PBP je hodnocena jako výborná. Většina respondentek je spokojena s nastavením PBP na jejich pracovišti a přínosnost PBP pro pacienty většina z nich vní- má jako velmi vysokou. Závěry: PBP je nedílnou součástí každého operačního výkonu a je nutné, aby byl prováděn na všech pracovištích v souladu s rezortním bezpečnostním cílem., Background: e paper describes the problems of perioperative safety process (PBP) in practice in relation to the region in which perioperative care nurses work. Realization of research was performed in 4 health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. Aim: We established four goals in our research: to determine the level of awareness of respondents about PBP, whether and how long the responders used PBP in their workplaces, how perioperative care nurses perceive the utility of PBP for the patient and how responders are satisfied with setting of PBP in their workplace. Methods: We compiled 27 – items questionnaire for our research. e resulting data were evaluated by descriptive statistics and neparametrical Mann–Whitney test. 61 responders participated in this research. e research sample consisted of 45 perioperative care nurses and 16 anestethic nurses from gynaecological and central operating rooms of four health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. e respondents agreed with the research. Results: We found that on workplace of all respondents is used the perioperative safety process for ± 3 years (average 3.29, standard deviation 0.85). e awareness of respondents about perioperative safety process was evaluated as excellent. Most of respondents are satisfied with the setting of perioperative safety process on their workplace and their perceive the utility of perioperative safety process as very high. Conclusion: Perioperative safety process is the integral part of every operation and it´s required to be carried at all workplaces in accordance with departmental safety objective., and Tereza Langerová, Magda Taliánová, Petra Pavlová
Studie zaměřená na určení původu mramoru použitého ve 2. pol. 13. stol. na dekorační prvky architektury nově založeného žďárského cisteriáckého kláštera., Jan Válek, Karel Malý, Radim Gonda, Jaroslav Řihošek, Olga Skružná, Miroslav Kovář., Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy, and České, anglické a německé resumé
autoři katalogu : Jana Koudelová, David Stejskal, Jan Tippner, Michal Kloiber, Jiří Bláha, Petr Růžička, Tomáš Kolář, Michal Rybníček, Jaroslav Buzek, Tomáš Dostál, Jaromír Milch, Jan Baar, Dominik Hess, Jan Zlámal, Hanuš Vavrčík, Radek Bryol ; editor: Jana Koudelová ; fotografie: Jaroslav Hrivnák, Michal Kloiber, Jan Kolář, Tomáš Kolář, David Stejskal, Willy Tegel., Seznam zkratek, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
editoři Stanislava Fedrová, Jan Hejk, Alice Jedličková., Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy, and Část. německý a slovenský text, anglická resumé
Článek se zabývá možnostmi pojetí českého vězeňského zdravotnictví. Téma je nahlíženo optikou současné české právní úpravy, mezinárodního soft law a širšího přístupu k vězeňské politice napříč Evropou. Autor zohledňuje taktéž historický vývoj vězeňského zdravotnictví na českém území. Závěrem autor dospívá k tomu, že současné pojetí vězeňského zdravotnictví, kde primárním poskytovatelem zdravotních služeb ve věznicích je Vězeňská služba ČR, je neudržitelné a navrhuje reformu celkového pojetí vězeňského zdravotnictví. Téma článku nabývá na aktuálnosti s ohledem na novou Koncepci českého vězeňství do roku 2025, kterou v nedávné době schválila vláda., The article deals with possible conceptions of health care in Czech prisons. The issue is examined from the view of the Czech legal provisions, international soft law and also from the broader approach to prison and health policies across Europe. Also historical point of view is taken into consideration. It concludes that Prison service as current provider of health care in prisons is no longer convenient. Therefore the author resumes that the conception of health care in prisons should be reformed. The issue is actual in relation to a new prison service conception which was prepared on Ministry of Justice., Milan Svoboda, and Literatura