In this paper a longitudinal study is presented of age-dependent speech acoustic characteristics from the utterances of Czech actresses, acquired from movie databases recorded in the years from 1985 to 2014. The age dependence of phonation is analyzed using the parameters fundame ntal frequency, jitter, and shimmer. For assessment of articulation, the formant-based voice area index of vocals and the length of the burst from apalatal stop consonant isused. For prosody, no characteristics were found that were applicable to the analysis of film archives. The results of age dependencies described by the phonetic categories are consistent with the assumptions and conclusions presented in the literature. This pilot project also confirms the possibility of creating valuable studies from publicly available sources., Roman Čmejla, Jarmila Behenská, Tereza Tykalová, Jan Rusz, and Literatura
Východiska: Pohybový projev zdravého organismu je charakterizován vysokou mírou variability provedení pohybového úkonu. Za situace vzniklé poruchy řízení, zejména v důsledku neurologických onemocnění, dochází v různé míře k fixnímu pohybového projevu, projevujícímu se omezením schopnosti pružné reakce na změnu zevních či vnitřních podmínek, působících v průběhu provádění cíleně zaměřené pohybové akce. Cíl: Zjistit rozdíly ve svalové aktivitě a variabilitě svalových souher akrálních a proximálních svalů během dosahu a úchopu u zdravých jedinců a u pacientů s hemiparézou. Metody: Experimentální soubor tvořilo 24 probandů po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iktu) s pravostrannou hemiparézou. Kontrolní soubor tvořilo 30 zdravých probandů. Svalová aktivita byla zaznamenána pomocí povrchové elektromyografie v průběhu dosahu, úchopu a oddálení válcového a kulového předmětu. Rozdíly v hodnotách plochy pod křivkou záznamu jednotlivých svalů mezi experimentálním a kontrolním souborem byly statisticky vyhodnoceny pomocí T-testu pro nezávislé skupiny. Vztah mezi aktivitou svalů předloktí a svalů pletence ramenního byl hodnocen pomocí Spearmanova korelačního koeficientu pro neparametrické hodnoty. Výsledky: Byly zjištěny významné rozdíly v míře a počtu statisticky významných korelací akrálních a pletencových svalů. U souboru probandů s hemiparézou byla zjištěna statisticky významně nižší aktivita m. pectoralis major a naopak vyšší aktivita m. trapezius. Současně převažovala vysoká korelace m. pectoralis major a extenzorů zápěstí a prstů, na rozdíl od souboru zdravých probandů, kdy se vzájemné korelace akrálních a proximálních svalových skupin objevovaly nahodile, v menší míře a četnosti. Závěry: Výsledky ukazují na snížení variability svalové aktivity u pacientů s hemiparézou v průběhu úchopové funkce. Náhradou nedostatečné funkčnosti akrálních svalových skupin se stává relativně fixní „ko-aktivace“ s vybranými proximálními svalovými skupinami., Background: Movement of a healthy organism is characterized by a high degree of variability performance of a movement task. In a situation of a motor control lesion, mainly due to neurological disease, occurs in varying degrees to a fixed musculoskeletal manifestation. ere are manifesting in a limiting responsiveness to changing external or internal conditions during the task oriented physical action. Objective: To determine differences in muscle activity and variability between a muscle synergy of acral and proximal muscles during reach and grip in healthy subjects and stroke patients. Methods: e experimental group consisted of 24 probands aer ischemic stroke (ictus) with right-sided hemiparesis. e control group consisted of 30 healthy subjects. Muscle activity was recorded using surface electromyography during the performation of selected types of grips of cylindric and spheric objects. e differences in the area under the curve record of individual muscles between the experimental and control group were statistically evaluated using the t-test for independent groups. e relationship between the activity of the muscles of the forearm and shoulder girdle muscles was assessed using Spearman‘s correlation coefficient for non-parametric values . Results: ere were the significant differences in the size and number of statistically significant correlations distal and proximal arm muscles. In stroke group was found significantly lower activity m. pectoralis major and higher activity m. trapezius. At the same time the prevailing high correlation m. pectoralis major and extensor wrist and fingers, unlike the group of healthy subjectss, when the correlation distal and proximal muscle groups appeared at random, in a lesser extent and frequency. Conclusions: e results indicate a reduction in variability of muscle activity during grasp function of stroke patients. To compensate the lack of activity of acral muscles becomes relatively fixed „co-activation“ with selected proximal muscles., and Petra Bastlová, Ivana Barbora Frgalová, Barbora Kolářová, Milan Elfmark, Alois Krobot