Text cílí k objasnění nutnosti ontického a ontologického hlediska při diagnostice, terapii a prevenci chronického únavového syndromu (CFS – chronic fatiuge syndrome). Onticita vychází z biologizujícího medicínského pohledu na lidské tělo v nároku metodologie „clare et distincte“, který však nepostačuje k objasnění kontextu a zabraňuje porozumění obtíže daného člověka v rovině habituální., The text is aimed to clarify the need of ontic and ontological point of view in the diagnosis, treatment and prevention of chronic fatigue syndrome (CFS – chronic fatigue syndrome). Onticity is based on biological medical viewpoint on the human body according to methodology „clare et distincte“ which is however not sufficient to clarify the CFS context and it does not allow to understand the specific person habitual difficulties., Kalábová H., and Literatura
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NANDA-I v podmínkách neonatologické péče v ČR. Cíl: Cílem práce bylo validovat diagnostické prvky ošetřovatelských diagnóz 00104 Neefektivní kojení a 0106 Snaha zlepšit kojení vybraným souborem neonatologických sester – expertek a zjistit, které diagnostické prvky považují za hlavní a které za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 26 neonatologických sester – expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj obsahující 43 položek (diagnostických prvků) uvedených v klasifikačním systému NANDA-International. Výsledky: U ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení za významné určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,80) expertky považovaly: kojenec není schopen správně uchopit prs (0,82). Ze souvisejících faktorů dosáhlo váženého skóre vyšší než 0,80 celkem 3 prvky. U ošetřovatelské diagnózy 0106 Snaha zlepšit kojení váženého skóre vyšší než 0,80 nedosáhl žádný prvek. Závěr: Pro posouzení nespokojenosti nebo potíží matky a dítěte při procesu kojení na oddělení šestinedělí považují expertky za významné 4 prvky z 30, týkající se pouze ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení., Background: Implementation of the International Classification of NANDA-I in neonatology care in the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to validate the diagnostic elements of nursing diagnoses 00104 Ineffective Breastfeeding and 00106 readiness for inhanced breastfeeding selected file by neonatal nurses-experts and determine which diagnostic elements consider as the main, and which the minor are. Methods: For the content of validation was used Fehring diagnostic content of validity model (Diagnostic Content Validity Model). The sample consisted of 26 neonatal nurses-experts. For expert were considered nurses working in neonatology, which received at least 4 points modified by Fehring standard. To assess the significance of diagnostic elements was used measurement instrument containing 43 items (diagnostic elements) listed in the classification system, NANDA-International. Results: At nursing diagnosis 00104 Ineffective Breastfeeding, the main key features (score > 0, 80) experts considered: the infant isn´t unable to correctly to grasp the breast (0, 82). From the related factors achieve score 0, 80 in all 3 elements. At the nursing diagnosis 00106 Effort to improve breastfeeding weighted score of > 0, 80 reached no character. Conclusion: For the assess of dissatisfaction or problems of mother and child at the process of breastfeeding on postpartum department, specialists considered to be significant of 4 members from 30, concerning only to nursing diagnoses 00104 Ineffective breastfeeding., and Jana Chrásková, Mária Boledovičová
Background: In evidence-based education, experts are supposed to possess skills and content knowledge. Scientific skills provide the tools and ways of thinking that enable researches to build the robust conceptual frameworks needed to gain expertise. Science education should not only provide broad content knowledge base but also develop analytical thinking, understanding of scientific research processes, and inspire curiosity of researchers. Objectives: is paper discusses the key results of subjective evaluation of attained outcomes of a 2,5-year project focused on enhancing research competences in a faculty of health sciences. Methods: e data was gathered from project members by four consequent semi-structured online questionnaires. Total number of respondents was 78 (N = 78) with 75% response rate. e data was analysed by a summative content analysis combining quantitative and qualitative analyses. Results: e findings present evident progress in personal achievements, team working, and scientific practice in the faculty. Based on identified needs the concrete measures supported learning and lead to enhancement in the target group’s research competences. Conclusions: Capacity building approach was successful in laying a robust foundation for consistent development in research-based practice both in academic and professional levels. Further research should be conducted on the long-term impacts of the project in the faculty. and Andrew Sirkka, Juraj Čáp