Cieľ: Cieľom výskumu bolo popísať stravovací reţim adolescentov v maturitnom ročníku. Metodika: Na zber empirických údajov bola pouţitá metóda dotazníka. Súbor respondentov tvorilo 110 študentov zo stredných škôl v okrese Čadca v Ţilinskom kraji (Slovenská republika). Výsledky: Z výsledkov nášho výskumu vyplýva, ţe adolescentní respondenti majú nepravidelný stravovací reţim. Pravidelné jedenie hlavných denných jedál za časový úsek 7 dní sme zaznamenali u nízkeho percenta z nich, denne 22 % raňajkovalo, 52 % obedovalo a 38 % večeralo. 91 % z nich desiatovalo. Najčastejšie obedovali v popoludňajších hodinách a večerali po 20. hodine. Viac ako štvrtina uviedla dennú konzumáciu sladkostí a ovocia. 35 % uviedlo príjem tekutín za deň v rozmedzí od 0,5-1 litra, najčastejšie pili čaj, neochutenú minerálnu vodu a sladené kolové nápoje. Záver: Stravovací reţim v období adolescencie má vplyv na telesné a duševné zdravie adolescenta. Nepravidelné jedenie hlavných denných jedál, vynechávanie desiaty, nedostatočný príjem tekutín a ovocia v priebehu dňa, nadmerná konzumácia sladkostí spolu so sedavým spôsobom ţivota patria medzi hlavné charakteristiky nezdravého ţivotného štýlu nielen v uvedenej vekovej kategórii. Z uvedeného dôvodu je potrebné realizovať intervencie v rámci prevencie nesprávnych stravovacích návykov, ako napr. edukáciu, ktorú má v kompetencii realizovať aj sestra., Aim: The purpose of the presented study was to identify dietary habits of adolescents in the last year of secondary schools. Methods: A questionnaire was used to collect empirical data. The sample comprised 110 adolescent respondents from two secondary schools in the Čadca District (Ţilina Region, Slovak Republic). Results: The results suggest that adolescents have irregular eating patterns. Over a period of 7 days, only a small percentage of students ate regular meals, with 22% having breakfast, 52% having lunch and 38% having dinner. Ninety-one percent of them had snacks. Most frequently, they had lunch in the afternoon and dinner after 8 p.m. More than a quarter of students ate sweets and fruit every day. In a total of 35% of adolescents, the daily fluid intake was between 0.5 and 1 liter of mostly tea, unflavored mineral water and sweetened cola drinks. Conclusion: Adolescents’ dietary habits have an impact on their physical and mental health. Irregular meals, not eating snacks, insufficient fluid and fruit intake during the day, excessive sweet consumption along with a sedentary lifestyle are characteristic for not only this age group. This is a reason for interventions to prevent unhealthy eating habits, e.g. through education which may be provided by nurses as well., and Miroslava Potočiarová, Michaela Miertová
Cíl: Cílem práce bylo vyhledat důkazy na podporu intervence žvýkaní žvýkačky v pooperační péči u pacientů podstupujících operační výkon v břišní dutině ke snížení rizika paralytického pooperačního ileu, a to snížením času do prvního odchodu větrů a času do první stolice. Metodika: Za účelem nalezení důkazů pro použití žvýkaní žvýkačky v pooperační péči u pacientů podstupujících operační výkon v břišní dutině jako strategie na snižení rizika paralytického pooperačního ileu (snížením času do prvního odchodu větrů a času do první stolice) byl proveden přehled vybraných metaanalýz a randomizovaných kontrolovaných studií (RCT). Vyhledávání probíhalo v následujících databázích: OVID Medline®, CINAHL, and PubMed. Vyhledávání se zaměřilo na publikace v anglickém jazyce v recenzovaných časopisech v období 2002 až 2012. Z metaanalýz byl abstrahován rozdíl vážených průměrů (weighted mean difference) jako míra účinku (effect size) žvýkaní žvýkačky na čas do prvního odchodu větrů a na čas do první stolice. Z výsledků randomizovaných kontrolovaných studií bylo vypočítáno Cohenovo d (effect sizes) na určení míry účinku (effect size) žvýkání žvýkačky na čas do prvního odchodu větrů a na čas do první stolice. Na znázornění míry účinku (effect size) z RTC byly vytvořeny grafy (forest plots). Výsledky: Ke kritickému zhodnocení byly vybrány čtyři randomizované kontrolované studie a dvě metaanalýzy. Všech šest studií prokázalo statisticky významný a velmi velký až střední učinek na čas do prvního odchodu větrů a na čas do první stolice. Na základě míry ůčinků (effect sizes) byl vyvozen závěr, že žvýkaní žvýkačky v pooperačním období klinicky významně zkracuje čas do prvního odchodu větrů a čas do první stolice. Závěr: Silné důkazy podporují žvýkaní žvýkačky v pooperační péči u pacientů podstupujících operační výkon v břišní dutině, co vede ke snížení rizika paralytického pooperačního ileu, a to snížením času do prvního odchodu větrů a času do první stolice., Aim: The aim of the paper was to search for evidence that the use of gum chewing in the postoperative care of patients who had undergone abdominal surgery decreases the risk of paralytic postoperative ileus by significantly reducing the time to first flatus and time to first bowel movement. Methods: A literature review of selected meta-analyses and randomized control trials (RCT) was conducted to find the evidence that the use of gum chewing in the postoperative care of patients who had undergone abdominal surgery decreases the risk of paralytic postoperative ileus expressed as the time to first flatus and time to first bowel movement. The following databases were searched: OVID Medline®, CINAHL, and PubMed. The search focused on material published in English in peer-reviewed journals between the years 2002 and 2012. Weighted mean difference was the effect size abstracted from the meta-analyses of gum chewing on time to first flatus and time to first bowel movement. From the RCT, Cohen’s d effect sizes were calculated to determine the strength of the gum chewing intervention on time to first flatus and time to first bowel movement. Forest plots were created to present the effect sizes from the RCT. Results: Four randomized controlled trials and two meta-analyses were selected and critically appraised. All six studies concluded that gum chewing has a statistically significant and very large to medium effect on time to first flatus and time to first bowel movement. Based on the effect sizes, the conclusion was drawn that chewing gum during the postoperative period leads to a clinically significant reduction in time to passage of first flatus and time to first bowel movement. Conclusion: Strong evidence supports the use of gum chewing in postoperative care of patients who have undergone abdominal surgery to reduce the risk of paralytic postoperative ileus., and Renáta Zeleníková, Anthony Chao, Gloria Enright, Mary Rogers Schubert, Kaitlin Shotsberger, Cecelia Wise, Elizabeth A. Schlenk