1 - 5 of 5
Number of results to display per page
Search Results
2. Neinvazivní prenatální testování nejčastějších chromozomálních aneuploidií – některé další aspekty
- Creator:
- Loucký, Jaroslav and Zemánek, Michal
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- lidé, prenatální diagnóza--metody, Downův syndrom--diagnóza, ženské pohlaví, těhotenství, and plošný screening
- Language:
- Czech
- Description:
- Jaroslav Loucký, Michal Zemánek and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Prevence, diagnostika a léčba toxoplasmózy v graviditě
- Creator:
- Kodym, Petr and Geleneky, Markéta
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, dospělí, ženské pohlaví, parazitární komplikace těhotenství--diagnóza--farmakoterapie--prevence a kontrola, toxoplazmóza--diagnóza--etiologie--přenos, kongenitální toxoplazmóza--diagnóza--farmakoterapie--prevence a kontrola, vertikální přenos infekce, rizikové faktory, Toxoplasma--izolace a purifikace--patogenita, maternofetální výměna látek, nemoci plodu--diagnóza--prevence a kontrola, novorozenec--krev, nemoci novorozenců--diagnóza--farmakoterapie--krev, plodová voda--chemie, sérologické testy--metody, biologický materiál - odběr a zpracování, ultrasonografie prenatální, spiramycin--aplikace a dávkování--terapeutické užití, pyrimethamin--terapeutické užití, sulfadiazin--terapeutické užití, leukovorin--terapeutické užití, kombinovaná farmakoterapie--metody, plošný screening, těhotenství, financování organizované, prevence toxoplasmózy v graviditě, prenatální a postnatální terapie toxoplasmózy, interpretace výsledků, kongenitální toxoplasmóza, and diagnostika toxoplasmózy v těhotenství
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Toxoplasmóza je jedna z nejčastějších zoonóz u nás. Patří mezi onemocnění, která mohou při primoinfekci v graviditě ohrozit vývoj plodu či způsobit mnohočetná poškození, často manifestovaná až po narození dítěte. Závažnost postižení, jeho variabilita a pravděpodobnost vzniku závisí na době, kdy se těhotná žena nakazila. V ČR máme k dispozici několik diagnostických metod. Základem je sérologické vyšetření (protilátky celkové i jednotlivých tříd, avidita IgG, komparativní imunoblot), prováděné z krve či plodové vody. Možný je i přímý průkaz DNA Toxoplasma gondii pomocí PCR z krve, plodové vody či po porodu z placenty. Prenatálně se provádí izolační pokus na myši (inokulací plodové vody). Pomocnou metodou je také ultrazvuk či MRI v průběhu těhotenství, se zaměřením na případnou fetopatii. Po narození je dítě z rizikové gravdity podrobně vyšetřeno a dlouhodobě sledováno. Terapii lze podat prenatálně i postnatálně, o jejím efektu se vedou diskuze. Základními preparáty jsou spiramycin, pyrimethamin a sulfadiazin (doplněny kyselinou folinovou). V článku jsou probrány indikace k jednotlivým vyšetřením a doporučeny nejvhodnější postupy v diagnostice, léčbě a také prevenci tohoto onemocnění u těhotných. Text se podrobně věnuje i interpretaci možných výsledků a obsahuje vyjádření k preventivnímu vyšetření těhotných žen u nás., Toxoplasmosis is one of the most common zoonoses in the Czech Republic. Toxoplasma infection during pregnancy can affect fetal development and cause multiple damages that often do not manifest until after the birth. The severity of pediatric disability, its variability and the probability of occurrence depend on the time of maternal infection. Serological diagnosis of toxoplasmosis in pregnant women is performed in two steps: first, total anti-Toxoplasma antibodies are detected, most commonly by the complement fixation test (CFT) combined with IgG ELISA. In the case of a negative result, the woman can be retested 1-3 months later. Low CFT titers show latent infection with a minimal risk of primary infection during pregnancy. When CFT titers of 1:64 or higher are obtained, the second step follows. Positivity in the IgM and IgA tests and low IgG avidity can confirm a recent infection. The diagnosis of fetal infection is based on the detection of anti-Toxoplasma antibodies, and of IgM antibodies in particular, and/or on the detection of Toxoplasma in amniotic fluid by PCR or the mouse test. Other helpful methods are fetal ultrasound or MRI focusing on fetopathy. Each child born from a high-risk pregnancy is thoroughly examined and followed up on a long-term basis. The detection of neonatal anti-Toxoplasma IgM antibodies and a neonatal IgG profile differing from the maternal IgG profile in comparative Western blot are the major markers of congenital infection. Toxoplasma infection can be treated prenatally and postnatally and the therapeutic outcomes are still being considered. The first-line options for congenital toxoplasmosis are spiramycin, pyrimethamine and sulfadiazine with folinic acid. The article discusses the indications for screening and recommends best practices for the diagnosis, treatment and prevention of toxoplasmosis during pregnancy. It also addresses in detail the interpretation of the diagnostic results and provides guidance for preventive screening of pregnant women in the Czech Republic., Petr Kodym, Markéta Geleneky, and Literatura 31
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Provádění všeobecného prenatálního screeningu vrozených vývojových vad
- Creator:
- Šantavý, Jiří, Stejskal, David, Loucký, Jaroslav, Šubrt, Ivan, Všetička, Jan, Gregor, Vladimír, and Macek, Milan
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, směrnice pro lékařskou praxi, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, prenatální diagnóza--metody--normy, vrozené vady--diagnóza, plošný screening, těhotenství, první trimestr těhotenství, druhý trimestr těhotenství, laboratoře--normy--organizace a řízení, Sekvenční integrovaný test, and pracoviště prenatálního screeningu
- Language:
- Czech
- Description:
- Jiří Šantavý, David Stejskal, Jaroslav Loucký, Ivan Šubrt, Jan Všetička, Vladimír Gregor, Milan Macek jr.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Využití škály Bradenové pro predikci rizika vzniku dekubitů: inter-rater reliabilita
- Creator:
- Mandysová, Petra, Pechová, Jana, and Ehler, Edvard
- Format:
- 609-613, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, hodnocení rizik, dekubity--etiologie--ošetřování--prevence a kontrola, plošný screening, ošetřovatelský výzkum--metody--statistika a číselné údaje, statistika jako téma, nemoci nervového systému--komplikace, mladiství, mladý dospělý, dospělí, lidé středního věku, and staří
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Přesnost screeningových škál pro vyhledávání pacientů s rizikem vzniku dekubitů byla u nás dosud zkoumána jen okrajově. Cílem bylo navázat na pilotáž zabývající se inter-rater reliabilitou (shodou mezi posuzovateli) Škály Bradenové (ŠB) a zjistit shodu mezi dvěma posuzovateli u většího vzorku respondentů. Metodika: Dva posuzovatelé nezávisle na sobě hodnotili 60 pacientů hospitalizovaných s neurologickým onemocněním pomocí ŠB. Celková skóre (max. 23 bodů) byla dichotomizována (riziko versus absence rizika) dle doporučeného cut-off skóre (18 bodů). Inter-rater reliabilita byla vyjádřena pomocí koeficientu kappa (κ), a to pro dichotomizovaná celková skóre i pro skóre v jednotlivých položkách škály. Výsledky: Koeficient κ byl pro dichotomizovaná celková skóre 0,564 (95% konfidenční interval [KI] = 0,182; 0,946). V jednotlivých položkách škály byl κ následující: „smyslové vnímání“ 0,557 (95% KI = 0,306; 0,808); „vlhkost“ 0,454 (95% KI = 0,142; 0,766); „aktivita“ 0,613 (95% KI = 0,425; 0,801); „mobilita“ 0,091 (95% KI = – 0,127; 0,309); „výživa“ 0,283 (95% KI = 0,095; 0,471); a „tření a střih“ 0,554 (95% KI = 0,240; 0,868). Závěr: Inter-rater reliabilita dichotomizovaných celkových skóre byla střední úrovně (κ = 0,564). V položce „aktivita“ lze shodu mezi posuzovateli považovat za poměrně dobrou (κ = 0,613); v ostatních položkách však byla nižší. Jsou prezentovány faktory, které mohly tyto výsledky ovlivnit., Aim: The accuracy of the screening scales for identification of patients who are at risk of developing pressure sores has, so far, received only marginal attention in the Czech Republic. The aim was to extend a pilot study that focused on inter-rater reliability of the Braden Scale and to determine inter-rater reliability for a larger patient sample. Methods: Two raters performed independent assessments of 60 patients hospitalized with a neurological disease, using the Braden Scale. Total scores (max. 23 points) were dichotomized (at risk versus not at risk) using the recommended cut-off score (18 points). Using the kappa (κ) coefficient, inter-rater reliability was expressed for the dichotomized total scores as well as for scores obtained for each category of the scale. Results: For the dichotomized total results, the κ coefficient was 0.564 (95% confidence interval [CI] = 0.182; 0.946). For the individual categories, the κ coefficient was as follows: “sensory perception” 0.557 (95% CI = 0.306; 0.808); „moisture“ 0.454 (95% CI = 0.142; 0.766); „activity“ 0.613 (95% CI = 0.425; 0.801); „mobility“ 0.091 (95% CI = – 0.127; 0.309); „nutrition“ 0.283 (95% CI = 0.095; 0.471); and „friction and shear“ 0.554 (95% CI = 0.240; 0.868). Conclusion: For the dichotomized total scores, moderate inter-rater reliability (κ = 0.564) was obtained. For the category “activity”, the inter-rater reliability was quite good (κ = 0.613); for other categories, it was lower. Factors that may have affected the results are discussed., Petra Mandysová, Jana Pechová, Edvard Ehler, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public