Regarding the fact that gay men leave less offspring than straight men, it is appropriate to raise a question by which means is male homosexuality maintained in a population and what could eventually be its evolutionary role. The aim of this paper is to summarize theories that try to explain male homosexuality within the framework of evolution. Furthermore, it aims to critically evaluate the results of empirical research that support particular theories or give evidence against them. In the first part, the paper provides a review of knowledge about the genetic and immunological origins of male homosexuality which consequently serves as a theoretical base for the main part of the paper that pursues the five most influential evolutionary theories of male homosexuality. and Homosexuální orientace se vyznačuje trvalou citovou a sexuální náklonností k jedincům stej-ného pohlaví. Vzhledem k tomu, že homosexu-álně orientovaní muži zanechávají méně potom-stva než heterosexuálně orientovaní muži, je na místě si položit otázku, jakými mechanismy je mužská homosexualita v populaci udržována a jaký by případně mohl být její evoluční vý-znam – tedy zda a případně komu (když ne ho-mosexuálnímu jedinci) přináší výhodu ve smy-slu vyššího reprodukčního úspěchu. Cílem této přehledové studie je shrnout teorie, jež se snaží mužskou homosexualitu vysvětlit v evolučním rámci, a kriticky zhodnotit výsledky empiric-kých výzkumů, které podporují jednotlivé teo-rie, či svědčí proti nim. Úvodní část článku po-skytuje přehled poznatků o genetickém a imu-nologickém původu homosexuality u mužů, rovněž však slouží jako teoretický základ pro hlavní část, která se věnuje pěti nejvlivnějším evolučním teoriím mužské homosexuality.
Výzkumy dlouhodobě poukazují na celou řadu zdravotních nerovností a rozdílů v kvalitě života lidí, jejichž hlavním rozlišujícím znakem je jejich sexuální orientace, sexuální sebe-identifikace či obecně sexualita. Tato rozmanitost ovšem bývá jen zřídka běžně zařazována mezi demografické otázky, a tak se aktuálně potýkáme nejen s nedostupností důležitých dat, ale také s celou řadou nejasností, které s "měřením sexuality" v rámci výzkumných šetření souvisí. Tento článek si klade čtyři vzájemně propojené cíle. Nejprve přispět k diskusi, která by typic-kou nepřítomnost položek zjišťujících sexualitu respondentů v rámci relevantních studií identifikovala jako významnou bariéru omezující dostupnost informací o zdraví neheterosexuálních lidí. Následně vyjasnit klíčové terminologické problémy, které se pojí zejména s neustále se vyvíjející sexuálně-identitní terminologií. Dále se zaměřuje na diskusi metodologických, ale také kontextuálních úskalí, která se dotýkají problematiky dotazování v oblasti sexuality a přispívají k různým typům výběrových zkreslení. V závěrečné části je diskutována populární otázka "reprezentativity" dostupných výsledků výzkumných šetření a s využitím aktuálních českých a zahraničních reprezentativních šetření zodpovězena otázka, zda stále platí, že neheterosexuální lidé tvoří 4 % populace., Research has long pointed to a number of health inequalities and differences in the quality of life of people, whose main distinguishing feature is their sexual orientation, sexual self-identification, or sexuality in general. However, this diversity is rarely included among demographic questions, so we currently face not only the unavailability of essential data but also many ambiguities associated with the "measurement of sexuality" in research. This article has four interconnected primary goals. First, to contribute to the discussion, which may identify the absence of items determining the sexuality of respondents in relevant studies as a significant barrier limiting the availability of information about the health of non-heterosexual people. Further, it clarifies key terminological issues, which are mainly related to the continually evolving sexual-identity terminology. Third, it focuses on the discussion of methodological but also contextual pitfalls, which touch on the issue of measuring in the field of sexuality and con-tribute to various types of selection bias. In the final part, the question of "representativeness" of available research results is discussed and using current Czech and foreign representative surveys, the question of whether it is still true that non-heterosexual people make up 4% of the population is addressed., Michal Pitoňák., and Obsahuje bibliografické odkazy