Four mouse bone marrow or thymus cell populations, namely granulopoietic/monocytopoietic, erythropoietic, B-lymphopoietic, and T-lymphopoietic precursor cells have been assayed by RTPCR technique for the presence and relative amounts of adenosine A1, A2a, A2b, and A3 receptor mRNA. It has been found that (i) all four populations studied express all four adenosine receptor subtypes, (ii) the A1 receptor is the least expressed in all populations studied, (iii) the A3 receptor is markedly expressed in the populations of granulopoietic/monocytopoietic and erythropoietic cells, (iv) the A2a receptor is markedly expressed in the populations of B-lymphopoietic and T-lymphopoietic cells, and v) the A2b receptor does not predominate in any of the precursor cells studied. Our data offer a new possibility for the assessment of the readiness of these cells to respond, by receptor-mediated mechanisms, to adenosine or its analogs present in the tissues as a result of endogenous processes and/or following their administration., D. Štreitová ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Expression of mRNA for adenosine receptor subtypes A1, A2a, A2b, and A3 in normal and lipopolysaccharide (LPS)-activated murine RAW 264.7 macrophages has been investigated using the method of quantitative real-time polymerase chain reaction. The results have shown a very low, unquantifiable expression of adenosine A1 receptor mRNA in both normal and LPS-activated macrophages. The other three adenosine receptor mRNAs have been found to be expressed at various but always quantifiable levels. Activation of the macrophages by LPS induced upregulation of the expression of adenosine receptor A2a and A2b mRNA, whereas the expression of adenosine receptor A3 mRNA was downregulated. Unstimulated macrophages exhibited a high expression of the A2b adenosine receptor mRNA. The findings are discussed from the point of view of the antiinflammatory and hematopoiesis-stimulating roles of the adenosine receptor signaling., D. Štreitová ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cíl: Nepravidelné dávkování inzulinu je jedním z hlavních problémů spojených s inzulinovou terapií u pacientů s diabetem 2. typu; jeho skutečný rozsah však není přesně znám. Cílem průzkumu provedeného v ČR v rámci mezinárodního projektu GAPP2TM – Globální přehled přístupů pacientů a lékařů (Global Attitudes of Patients and Physicians) proto bylo ověřit, jaký je výskyt a dopad nepravidelného užívání bazálních inzulinových analog u pacientů s diabetem 2. typu, jakým způsobem a z jakých důvodů k těmto nepravidelnostem dochází, a jakým způsobem zdravotníci o nepravidelné aplikaci inzulinu s pacienty diskutují. Metodika: Projekt GAPP2TM je mezinárodní průřezovou studií provedenou on-line formou dotazníku prostřednictvím internetu u pacientů s diabetem 2. typu léčených inzulinovými analogy a u lékařů a zdravotníků, kteří tyto pacienty ošetřují. Průzkum proběhl ve dvou vlnách v celkem 17 zemích světa; do první vlny, která byla dokončena začátkem roku 2012, bylo zahrnuto 6 zemí, do druhé, dokončené v roce 2014, pak dalších 11 zemí včetně České republiky. Průzkum měl za cíl získat data o pohledech pacientů a lékařů na některé aspekty léčby diabetu 2. typu inzulinem a o přetrvávajících problémech v této oblasti v reálné každodenní praxi. Zabýval se zejména incidencí a zvládáním lehkých hypoglykemií a nepravidelnostmi v aplikaci inzulinu. V části zaměřené na adherenci k aplikaci bazálního inzulinu byly sledovány 3 typy nepravidelností v léčbě inzulinem: vynechání dávky, časový posun dávky (? 2 hodiny oproti předepsanému času) a snížení dávky, ve všech v případech během uplynulých posledních 30 dnů před vyplněním dotazníku. Dále bylo zkoumáno chování pacientů ve vztahu k této problematice a jejich vnímání těchto problémů. Výsledky: Výsledky průzkumu ukázaly, že nepravidelné dávkování inzulinu je v České republice méně časté než v ostatních zemích, v nichž probíhal výzkum GAPP2TM. I tak se ovšem týká cca pětiny všech nemocných s DM 2. typu léčených inzulinovými analogy v režimu bazál-bolus nebo pouze bazál. Při poslední nepravidelné aplikaci bazálního inzulínu se jednalo o záměr pacienta při úplném vynechání dávky ve 13 % případů, posun aplikace byl záměrný ve 23 % a snížení dávky inzulínu v 61 % případů. Nejčastěji hlášenými důvody bylo snížení rizika hypoglykemie a dodržování doporučení zdravotníků. Obavu z vynechání dávky bazálního inzulinu má 40 % českých pacientů a 35 % by mělo pocit viny, pokud by svou dávku bazálního inzulinu vynechali (u pacientů s intenzivním inzulinovým režimem je to 47 %). Pouze 60 % pacientů si uvědomuje, že vynechávání dávek bazálního inzulinu může mít negativní dopad na jejich dlouhodobý zdravotní stav. Dotazovaní lékaři měli podezření, že během pravidelných kontrol hlásí nižší počet vynechaných dávek bazálního inzulínu nebo vynechávání zcela zatajuje přibližně třetina pacientů. Tuto skutečnost však připustilo jen 11 % pacientů užívajících bazální inzulin a 15 % pacientů léčených intenzifikovaným režimem. Čtvrtina předepisujících lékařů navíc uvádí, že se svými pacienty nepravidelné užívání bazálního inzulinu během kontrol běžně neprobírá. Závěry: Ačkoli pacienti s diabetem 2. typu dodržují v České republice předepsané schéma léčby bazálním inzulinem častěji než v jiných zemích účastnících se průzkumu GAPP2TM, vynechání, časový posun a snížení dávky inzulinu je poměrně časté a ze strany zdravotníků si zasluhuje během pravidelných kontrol více pozornosti a cílenou edukaci., Objective: Irregular insulin dose is one of the main problems associated with insulin therapy in patients with type 2 diabetes; its extent is not known precisely. The aim of survey conducted in the Czech Republic in the international project GAPP2™ – Global Attitudes of Patients and Physicians was to determine the incidence and the impact of irregular use of basal insulin analogues in patients with type 2 diabetes, to point out the reasons for these irregularities and to focus on how physicians discuss irregular application of insulin with patients. Methods: The project GAPP2™ is an international cross-sectional study performed on-line via the Internet using a questionnaire filled by diabetic patients treated with insulin analogues and physicians who treat these patients. The survey was conducted in two steps in 17 countries; the first step included 6 countries and was completed in the beginning of 2012, the second step involved 11 other countries including the Czech Republic with termination in 2014. The survey was designed to obtain the views of patients and physicians on certain aspects of insulin treatment and persistent issues in this field in the real daily practice. Special focus was on the incidence and management of hypoglycaemia as well as on irregularities of insulin application. In the part dedicated to adherence to basal insulin application were observed three types of irregular insulin therapy: missed dose, time imprecision of dose (? 2 hours vs. the prescribed time) and dose reduction in all cases in the past 30 days before completing the questionnaire. In addition, it was investigated the attitude and relation of patients to these issues. Results: The results have shown that irregular insulin dose in the Czech Republic is less frequent than in other countries involved in the GAPP2™ research. Nevertheless, approximately one fifth of diabetic patients using insulin analogues in basal-bolus or only basal therapy regimen is related to this problem. The last irregular insulin application was due to missed dose in 13% of cases, time imprecision in 23% and reduction of dose in 61% of cases. The most commonly reported reason was risk reduction of hypoglycaemia and the recommendations of health professionals. Fear of missed dose is present in 40% Czech patients and 35% would feel guilty if their insulin dose is missed (up to 47% in patients with intensified insulin regimen). Only 60% patients are aware of negative impact on their long-term health after missed dose of basal insulin. Questioned doctors have suspected that the patients report lower number of missed doses during regular medical check because one third of patients doesn´t admit missed dose. However, this fact conceded only 11% of patients on basal insulin and 15% of patients on intensified insulin therapy. Quarter of prescribing doctors admit that they usually don´t discuss with patients irregularities in basal insulin treatment. Conclusion: Although, type 2 diabetes patients in the Czech Republic follow prescribed basal insulin therapy scheme more often than patients in other countries participating in the survey GAPP2 ™, missed dose, time imprecision and reduction of dose is quite common and it deserves more attention from medical side during regular medical check together with appropriate education of patients., and Martin Prázný
This review briefly outlines the history and possibilities of bone reconstruction using various types of artificial materials, which allow interaction with cells only on the surface of the implant or enable ingrowth of cells inside the material. Information is also provided on the most important properties of bone cells taking part in bone tissue development, and on diseases and regeneration. The most common cell types used for testing cell-material interaction in vitro are listed, and the most commonly used approaches to this testing are also mentioned. A considerable part of this review is dedicated to the physical and chemical properties of the materi al surface, which are decisive for the cell-material interaction, and also to modifications to the surface of the material aimed at integrating it better with the surrounding bone tissue. Special attention is paid to the effects of nanoscale and microscale surface roughness on cell behaviour, to material surface patterning, which allows regionally-selective adhesion and growth of cells, an d also to the surface chemistry. In addition, coating the materials with bioactive layers is examined, particularly those create d by deposition of fullerenes, hybrid metal-fullerene composites, carbon nanotubes, nanocrystalline diamond films, diamond-like carbon, and nanocomposite hydrocarbon plasma polymer films enriched with metals., M. Vandrovcová, L. Bačáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Adheze buněk na umělé materiály konstruované pro potenciální biomedicínské využití je regulována povrchovými fyzikálně-chemickými vlastnostmi těchto materiálů. Ozáření polyethylenu ionty O+ a C+ v této studii vedlo k formování chemických funkčních skupin s obsahem kyslíku na jeho povrchu, konjugovaných dvojných vazeb mezi atomy uhlíku, zvýšení povrchové smáčivosti a zvýšení adsorpce kolagenu IV tj. proteinu zprostředkujícího adhezi buněk. Cévní hladké svalové buňky potkana adherovaly k modifikovanému materiálu ve zvýšeném počtu, větší plochou a syntetizovaly více kontraktilních proteinů α-aktinu a SM-myosinů. Podobně i snížení povrchové drsnosti uhlíkových kompozitních materiálů, které jsou perspektivní pro konstrukci kostních náhrad, vedlo ke zvýšení jejich smáčivosti, adsorpce kolagenu IV a následné adheze, růstu a diferenciace lidských kostních buněk., Lucie Bačáková, Lenka Nosková, Elena Filová, Václav Švorčík, Eva Koutná, Vladimír Starý, Jakub Horník, Petr Glogar., and Obsahuje seznam literatury
Genes for adiponectin and resistin are candidate genes of insulin resistance and type 2 diabetes mellitus. The aim of our study was to determine the frequency of single nucleotide polymorphisms (SNP) 45T>G and 276G>T of the adiponectin gene and 62G>A and -180C>G of the resistin gene in patients with obesity (OB), anorexia nervosa (AN) and in control healthy normal-weight women (NW) and to study the influence of particular genotypes on serum concentrations of these hormones and on insulin sensitivity. Serum adiponectin, resistin, tumor necrosis factor alpha (TNF-alpha), insulin, cholesterol, glycated hemoglobin (HbA1c) and blood glucose levels were measured in 77 patients with OB, 28 with AN and 38 NW. DNA analysis was carried out by polymerase chain reaction with restriction analysis of PCR product. The presence of SNP ADP+276 G>T allele was accompanied by higher cholesterol levels in AN patients, higher adiponectin concentrations in OB patients and lower HbA1c levels in NW. SNP of the resistin gene 62G>A was associated with lower HbA1c in NW and higher cholesterol concentrations in OB group. The carriers of the minor G allele in the position -180 of the resistin gene within AN group had significantly higher BMI relative to non-carriers. We conclude that polymorphisms in adiponectin and resistin genes can contribute to metabolic phenotype of patients with obesity and anorexia nervosa., J. Křížová, M. Dolinková, Z. Lacinová, Š. Sulek, R. Doležalová, J. Housová, J. Krajíčková, D. Haluzíková, L. Bošanská, H. Papežová, M. Haluzík., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Serum levels of adiponectin were measured in patients with benign prostatic hyperplasia and prostate cancer of pT2 and pT3 stage. Adiponectin ELISA assay, immunohistochemistry, and selected metabolic and biochemical parameters measurement was performed in 25 patients with benign prostatic hyperplasia and 43 with prostate cancer (17 patients with organ-confined and 26 patients with locally advanced disease). Serum adiponectin levels did not differ between prostate benign hyperplasia and cancer clinical stage T2, but was significantly higher in pT3 relative to pT2 group (14.51± 4.92 vs. 21.41±8. 12, P = 0.003). Tissue immunohistochemistry showed enhanced staining in neoplastic prostate glands and intraepithelial neoplasia relative to benign prostatic hyperplasia without distinction between disease grade and stage. Serum adiponectin levels are higher in locally advanced relative to organ-confined prostate cancer and may thus serve as an auxiliary marker providing further improvement for discrimination between pT2 and pT3 stages., D. Housa, Z. Vernerová, J. Heráček, B. Procházka, P. Čechák, J. Kuncová, M. Haluzík., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy