The truth of an utterance generally depends on what the words uttered mean and what is the current state of the world; but also on the context of the utterance. Within formal semantics this was first accounted for. by Kaplan, by means of explicating meanings as functions from contexts to intensions. Stainaker then brought the attention to the fact that utteraces not only ‘consume’ contexts but also ‘produce’ new ones; and that context is thus what mediates the interplay between subsequent utterances. In this paper we point out that context can be considered either from the viewpoint of the information it contains (which delimits what can be subsequently consistently claimed), or from the viewpoint of individuals which it contains (which determines what can be subsequently succesfully anaphorically referred to). We discuss the possibilities of explicating contexts within the framework of formal semantics and we also discuss the question to which extent contexts belong to semantics.
The article draws on the theory of reflexive modernisation (Beck, Giddens) and suggests that the crisis of the welfare state in Europe is triggering a need to strengthen European civil society. Following this idea it is argued that there are pathological elements in the process of the formation of European national identities currently (previously) under way, wherein the constructions of identities are prevailingly negative. It is suggested that Europeans need to maintain and foster feelings of mutuality and belonging in order to protect achieved economic welfare, political liberties, and cultural diversity, and to increase their political and cultural capacity to tackle the challenges of globalisation. First, the author examines the context of identity formation within the process of modernisation, and second, he discusses the arguments put forth in Erik Erikson's well-known theory of identity formation, in order to explore the preconditions, forms, and possibilities of political identity formation within the EU, especially the dynamics between the public sphere and identity-forming processes.
Studie je rozvržena do dvou částí. V části první se pojednává obecných otázkách vztahu formy a funkce v tzv. otázkách zjišťovacích. Formálním aspektem tohoto druhu otázek je především: kladný nebo záporný predikát, slovní druh podmětu (zájmeno nebo substantivum) a jeho pozice ve větě, slovosled podmětu a predikátu (slovosled „přímý“, nebo inverzní) a užívání partikulí a jejich pozice ve větě. Již samotnou kombinací (mj.) těchto formálních vlastností vzniká poměrně složitý obraz celého subsystému dané oblasti gramatiky. Ten je pak mnohonásobně komplikován vztahem dané specifické otázkové formy a její komunikativní funkce (ilokuce). Další větné komplikace pak vznikají v pohledu kontrastivním, neboť jazyky se tu v mnoha ohledech nikoli nepodstatně odlišují. Tato odlišnost má pak vliv i na překlady, jak jsme zjistili i naším korpusovým studiem (viz tabulky).
Ve druhé části studie je podán poměrně detailní přehled obecných i specifických komunikativních funkcí daného typu otázek. Obecně se rozlišují: otázky podivové (You stopped at the Islands7 (suprised)), apelové (s mnoho podtypy, např. Can’t you be strong Peter7), asertivní (se dvěma podtypy: Isn’t it lovely? a Est-ce que ce sont des seins de dix dollars?) a zjištovaci (v užším slova smyslu) se dvěma hlavními podtypy: dubitativní a non-dubitativní.
Since 1989, Prague has become a major destination for gay tourists and for sex tourists of all orientations from Western countries. To date, relatively little attention from policy or social theory perspectives has focused on males involved in sex work in Czech Republic. Based on the author's fieldwork in the gay community in Prague during 1999-2002 with follow-up visits in 2004-2006, this article looks at the experiences of young men (especially gay-identified men) involved in homosexual sex work in Prague, describes their relationship to the mainstream gay scenes in Prague in several phases since the mid-1990s, and discusses problems they face. Findings include the following: 1) Transactional sex exists on a continuum - ranging from one-time explicit exchanges of sex for money, through flirting for drinks, to longer-term relationships strongly motivated by financial considerations. 2) The latter types provide both a potential point of entry to sex work and a point of contact or plausible deniability on the gay mainstream. 3) Young men involved in various forms of sex work provide one of the major encounter points between Western tourists and native Czechs and Slovaks; this has been aggressively marketed in Western Europe and North America since the mid-1990s by por-nographers, both Czech and foreign. 4) Male sex work does not generally provide a long-term career in Czech Republic; many former sex workers appear to end up in jobs such as bartending or as tour guides, where they can use their language skills and customer service experience.
Fotodynamická terapia (PDT, photodynamic therapy) je jednou z najmodernejších a najperspektívějších terapeutických metód pri liečení nádorových ochorení. Princíp PDT je založený na deštrukcii nádoru, ktorá nastane po podaní fotosenzibilizátora (FTS) a následnom ožiarení nádoru, v ktorom sa nachádza FTS [1]-[4]. Selektívna akumulácia a retencia FTS v nádorových tkanivách, v porovnaní s okolitým zdravým tkanivom, vedie k selektívnej deštrukcii nádoru, pričom okolité zdravé tkanivo ostáva nepoškodené. Takáto selektivita je jednou z najväčších výhod tejto metódy, ktorá umožňuje v istých prípadoch nahradiť chemoterapiu, rádioterapiu, či chirurgický zákrok při liečbě nádorových ochorení. PDT má oproti ostatným "klasickým" prístupom k liečbě rakoviny (chirurgia, chemoterapia, rádioterapia) tieto následujúce výhody: I) zanedbateĺné vedĺajšie efekty, II) nízka úroveň komplikácii počas a po terapeutickom zákroku, III) vyššia kvalita života pacienta, IV) možnosť terapie mimo zdravotníckeho zariadenia, V) možnosť opakovanej liečby, VI) možnosť diagnostiky a terapie v jednom kroku, VII) nižšie finančné náklady liečby v porovnaní s chemoterapiou a rádioterapiou., Pavol Miškovský, Daniel Jancura, Jozef Uličný, Gabriela Fabríciová., and Obsahuje seznam literatury