Koincidence výskytu zhoubného nádoru a gravidity není běžná situace, ale není vzácná. Nejedná se již o kazuistické případy, ale o soubory. Frekvence malignit v těhotenství je závislá na kvalitě sběru dat a zkoumané populaci. Jen velmi přibližně lze říci, že v našich euroatlantických podmínkách zdravotnické péče se jeden zhoubný nádor vyskytuje cca na 1 000 porodů. Vzhledem k jejich malé frekvenci a skutečnosti, že klinické příznaky tumoru jsou často připisovány těhotenským změnám, nebo jimi maskovány, dochází k pozdější diagnóze tumoru u těhotné než u negravidní ženy. Průměrný věk těhotných se zvyšuje. Vznik tumorů je v pokročilejším věku. Lze tudíž v budoucnu předpokládat nárůst této koincidence. V onkologii pak může vzniknout oblast (zatím naštěstí ještě ne subspecializace) onkotěhotenství (oncopregnancy). Nejčastější nádory v těhotenství jsou maligní melanom, karcinom děložního hrdla, lymfomy, karcinom prsu, ovariální karcinom a leukemie. Screeningově se u nás v těhotenství vyšetřuje pouze děložní hrdlo (cervikální cytologie, kolposkopie). Diagnóza ostatních nádorů je závislá na autoobservaci ženy a diagnostickém důvtipu ambulantního gynekologa. Diagnóza v těhotenství se neliší od netěhotné ženy, ale je v některých oblastech ztížená. Tumor markery těhotné jsou zvýšeny stejně jako denzita prsu. Těhotenské změny na cervixu ztěžují jak cytologickou, tak kolposkopickou a histologickou diagnostiku. Ultrazvukové změny na ovariu mohou být zavádějící. Léčba těhotné je v mnoha ohledech problematická, nicméně musí být stejně účinná jak u netěhotné. Žena nesmí být penalizována za to, že je těhotná. Léčba těhotné musí být individualizovaná. Musí se vzít v potaz jak typ a stadium zhoubného nádoru, tak přání těhotné v pokračování těhotenství a rizika, modifikace léčby, nebo jejího odložení do viability plodu, potažmo do jeho ukončení. Operační léčba je indikována z diagnostických, stagingových a léčebných důvodů. Pokud se netýká reprodukčních orgánů těhotné, je většinou dobře tolerována jak matkou, tak plodem. Již neplatí doporučení neoperovat v prvním trimestru. Diagnostické dávky ozáření jsou minimální a neovlivňují vývoj plodu. Nicméně tam, kde je to možné je vhodné dát přednost UZ a MRI před rtg a CT. Léčebné ozáření může způsobit výrazné poškození plodu ionizujícím zářením. Poškození je ovlivněno dávkou, typem tkáně a velikostí ozařovaného pole. Jde o buněčnou smrt, kancerogenezi, genetické ovlivnění, hypotrofii plodu, vznik mikrocefalie a mentální retardaci. Léčebné ozařování břicha je v těhotenství kontraindikováno. Chemoterapie je v těhotenství používána jako adjuvantní terapie. Vzhledem k negativnímu vlivu chemoterapie na plod jako jsou nitroděložní úmrtí, malformace, růstová retardace, vznik malignit v budoucnosti a dalších je obecná tendence se chemoterapii v těhotenství vyhnout, nebo ji alespoň posunout za první trimestr. Vzhledem k vysoké koncentraci chemoterapeutik v mateřském mléku, je kojení v průběhu chemoterapie kontraindikováno., The coincidence of malignant disease and pregnangy is not a current situation, but is not rare. These cases are no more casuistic, but at present, there are groups of these patients published. The frequency of malignit diseases in pregnancy depends of the quality of data collections in a defined population. Only very approximatively we can state, that in our euroatlantic conditions and medical care, one malignat disease is diagnosed in 1 000 pregnants. Because of such a low frequency and the fact, that the symptoms of a malignant disease are often attribuated to pregnancy changes, or are covered by them, the diagnosis is done in pregnants later than in non pregnant women. The mean age of pregnant women becomes higher. Tumor growth is characteristic for higher age. Thus we can suppose in the future the rise of the coincidence ot these two states. The most frequent tumors in pregnancy are malignant melanoma, breast, cervical and ovarian cancers, lymphomas and leukemia. There is only one screening method in pregnancy: the cervical cancer by means of PAP smears and colposcopy. The diagnostics of other tumors depends on autodiagnosis of the women or on the diagnostic skills of the obstetrician. The oncologic diagnosis in pregnancy doesn´t differ from non pregnant wonem. In some organs and tumors it is more difficult in pregnancy. Tumor markers are elevated in pregnancy, the breast density is increased and the pregnancy induces cervical canges similar to neoplasia. The oncologic treatment of pregnant poses a lot of problems, but must be as efficace as in non pregnant state. The treatment must be tailored for each patient. We must take in an account the type and the stage of the tumor, the desire of the women to continue the pregnancy, the risks and the modification of the treatment and the posibility of it´s postponing after the delivery or at least the viability of the fetus. The surgery is diagnostic, staging and curative. If it doesn´t touch reproductive organs of the patient, it is well tolerated by the woman as by the foetus. The surgery may take place even in the first trimester. Diagnostic ionisation doses are minimal and have no negative impact on foetal developpment. Newertheless we prefer US and MRI to rtg and CT. Radiotherapy may cause severe foetal dammage. This is influenced by the dosis, type of the tissue and the magnitude of the field influenced by the ionisation. It may cause the cellular death, cancerogenesis and genetic influence, foetal hypotrophia, microcephalia and mental retardation. Abdominal radiotherapy in pregnancy is contraindicated. In pregnancy only adiuvant chemotherapy is used. Due to it´s negative side effects on the foetus like intrauterine death, malformations, growth retardation, the malignant growth in the future, there is a tendency if possible to eliminate chemotherapy during the pregnancy or at least to apply it after the first trimester. Because of the high concentration of chemotherapeutics in maternal milk, the breastfeeding is contraindicated during the chemotherapy., Aleš Roztočil, and Literatura
The widely accepted cause of the collapse of the World Trade Center (WTC) towers in New York on Sept. 11, 2001, has been confirmed mathematically and firmly supported by mechanical analysis. Some lay critics, however, still question the conclusions of this analysis, even without presenting any meaningful calculations. They blame the collapse on a controlled demolition, implying a conspiracy by the republican government. many mass media outlets, including Czech ones, blindly gave this misinformation wide publicity. The present invited article summarizes why the collapse was a spontaneous and inevitable result of aircraft impact, and how this fact is explained and confirmed by mathematical analysis of the mechanics of collapse, and by numerous observed data., Zdeněk P. Bažant, Milan Jirásek., and Obsahuje bibliografii
This contribution gives a brief description of the characteristics of spectral lines formed in the solar chromosphere in the visual range and its continuum in the visual, millimetre, and sub-millimetre (mm-submm) spectral range. The contribution reviews processes responsible for continuum radiation of the limb in the visual range and continua in the mm-submm spectral range. The spectral lines of sodium doublet Na I D1 and D2 are not genuine chromospheric lines since their cores are formed predominately by resonant scattering of radiation from the upper photosphere. Therefore, the cores of Na I D1 and D2 provide information only about chromospheric velocities. An occurrence of the doublet Na I D1, D2 together with helium lines with large excitation and ionization potential indicates an intricate thermodynamic structure of the chromosphere. As numerical simulations indicate, the chromospheric internetwork comprises of cooler cavities surrounded with hotter sheets allowing the occurrence of spectral lines over a large range of excitation and ionization potentials. The contribution accentuates the large diagnostic potential of the mm-submm continua of the chromospheric spectrum. It will be fully exploited after finishing of the ALMA array for the study of the chromospheric fine structure with large angular and temporal resolution., Príspevok podáva stručnú charakteristiku čiarového spektra slnečnej chromosféry vo vizuálnej oblasti a jej spojitého spektra (kontinua) vo vizuálnej, milimetrovej a submilimetrovej (mm-submm) oblasti. Príspevok predstavuje procesy tvoriace vizuálne kontinuum pozorovatel'né na limbe a kontinuá v mm-submm oblasti. Čiary sodíkového dubletu NA I D1 a D2 nie sú v pravom slova zmysle chromosférické, pretože ich jadrá sú tvorené hlavne rezonančným rozptylom žiarenia hornej fotosféry, a preto poskytujú informáciu iba o rýchlostných poliach v chromosfére. Výskyt dubletu Na I D1 a D2 spolu s čiarami hélia s veľkou excitačnou a ionizačnou energiou naznačuje zložitú termodynamickú štruktúru chromosféry. Ako ukazujú numerické simulácie, chromosféra sa v oblastiach mimo magnetickej siete skládá z chladnejších oblastí obalených horúcou látkou, čo umožňuje vznik spektrálnych čiar vo vel'kom rozsahu excitačných a ionizačných energií. Príspevok poukazuje na vel'ký diagnostický potenciál kontinuí v mm-submm oblasti spektra chromosféry, ktorý bude naplno využitý po dokončení rádioteleskopu ALMA pri štúdiu jemnej štruktúry chromosféry s vel'mi vel'kým uhlovým a časovým rozlíšením., Július Koza., and Obsahuje bibliografii
Cultural historian and ethnographer Čeněk Zíbrt, scientist, university professor and editor of popular periodicals, entered the awareness of his contemporaries as a prominent, erudite specialist. As such he had been accepted not only in Bohemia, but also in Moravia. To his fame contributed also his role of an editor of the ethnographic journal „Český lid“ [Czech Folk], published since the year 1892. Precisely for the Moravian ethnographes the contacts with this journal and with Zíbrt himself were of multilateral importance. They were sending him their publications, books and various treatises to be reviewed or propagated in Český lid. Themselves they also contributed to the journal with their articles, texts of varied quality and different genres, extensive studies, shorter articles and various bagatelles. An important contribution represented also the illustrations, sent from Moravia by artistically competent ethnographers and photographers. Český lid, on the other hand, offered a welcome source of income to many authors. However, Zíbrt selected carefully from the contributions sent by the ethnographers, so many of them waited long for the publication of their article. Many of the contributors asked their texts and illustrations to be returned to them, sometimes not successfully. Such inauspicious experiences with publicating in Český lid resulted in limitation of contacts of some ethnographers with Zíbrt. In špite of this, the majority of them appreciated the periodical very much. This fact was documented also by their not pretended joy from the renewal of Český lid in the 1920 ’s. Zíbrt, editor of the renewed journal, was contacted by new or renewed contributors.
Publikace zahrnuje historií Židů v Čechách v období mezi 10.-18. stol., Provenience: Na tit. l. razítko "Z knihovny "Měšťanské besedy ve Vršovicích" a jméno "Němeček"., na základě nejspolehlivějších pramenů sepsal Antonín F. Tokstein, Na tit. listě uvedeno: Právo překladu si vyhražuje spisovatel., and Dějiny Českých zemí do roku 1918. České kulturní dějiny (celkově).