V článku s uvedeným názvem, publikovaným ve 3. čísle Čs. čas. fyz. 68, 144 (2018) mne upoutaly (a přiměly k napsání této poznámky) dvě věty: "...Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo, ale nedělejme si iluze, že tento dokument pohne českým vědeckým vesmírem..." a "...pokušení nechat rozhodovat čísla v Česku podivuhodně odolala Akademie věd."..., Jiří Kamarád., and Obsahuje bibliografické odkazy
Monstrozní, obří, tajemné, vražedné, vymykající se známým fyzikálním zákonům, přímo nepozorovatelné brány do jiných vesmírů... Jen málokteré objekty v kosmu se honosí tak barvitými a rozpruplnými označeními jako černé díry. A současně málokteré tolik dráždí zvědavost nejen veřejnosti, ale také astronomů, kosmologů a (astro)fyziků, kteří se snaží kousek po kousku odrhrnout roušku jejich tajemství. Černé díry se však nehodlají vzdát a vzdorovitě připravují jedno překvapení za druhým. and Jana Olivová, Michal Švanda.
V loňském roce byli již podruhé oceněni nejlepší čeští vědci na slavnostním galavečeru projektu Česká hlava, který se konal 20. listopadu. Mezi "České hlavy 2003" se od tohoto dne řadí rovněž student Gymnázia Christiana Dopplera Jiří Hron, který obdržel Cenu Naděje společnosti Skanska, a. s. Jeho práce vznikají ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. and Andrea Cejnarová, Zdeněk Chvoj.
Proč se nekříží kočka se psem? Proč se sice může zkřížit kůň s oslem, ale jejich potomci - mulové či mezci - jsou neplodní? Z jakého důvodu jsou někdy strilní i kříženci dvou blízce příbuzných poddruhů, třeba myší, a souvisí to nějak se vznikem nových živočišných druhů? Jeden z nejdůležitějších článků tété záhady odhalil Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, kterýá identifikoval první gen u savců zodpovědný za samčí neplodnost mezidruhových kříženců, přečetl ho a ukázal, jak je regulován. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.
Nová Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, nazývaná Metodika 17+, prošla letos prvním ze tří zahřívacích kol. Podle plánu v dost omezeném rozsahu, s neplánovaným zpožděním způsobeným snad všemi zúčastněnými, ale jinak celkem úspěšně. První běh ukázal mnohé o metodice samotné. To umožní pro druhé kolo provést jak změny praktické, tak i drobné metodické, jen v mezích vládou schválených principů. Už první běh však ukázal i mnoho nového o výzkumu v ČR. O jeho kvalitě, o jednotlivých oborech i výzkumných organizacích. Nebo alespoň naznačil. Šlo koneckonců o první krok, zkoumající plánovaně omezenými metodami výsledky jediného roku - 2016. Další běh nejspíš něco potvrdí, něco vyvrátí. S postupem času spolehlivost poroste. Později za plného běhu proběhne úplné hodnocení vždy jednou za pět let a zahrne celé období od hodnocení minulého., Michael Šebek., and Obsahuje bibliografické odkazy