Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění - materiální, literární a sociální - se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách., The increasing use of digital technologies in scientific work and communication raises the question of the epistemological nature of knowledge thus produced. In this essay, I am employing the conceptual apparatus developed by Steven Shapin and Simon Schaffer for the analysis of the historical dispute between Robert Boyle and Thomas Hobbes over the ways of producing knowledge in natural philosophy, and applying it to digital research. Their concept of three knowledge-making technologies - material, literary and social - appear to be heuristically useful concepts for reflecting on digital technologies as well. The latter are presented in the essay not as a separate facts-producing technology, but as elements around which the existing scientific technologies are radically reconfigured. Particular attention is paid to the concept of code as a literary technology and the role of digital technologies in the humanities., Radim Hladík., and Obsahuje bibliografii
The order grebes (Podicipediformes) is an archaic group of birds, morphologically and ecologically well adapted to the aquatic life style, including breeding in floating nests in the littoral zone of water bodies. Four grebe species are breeding in fishponds in the Czech republic. Annually during the breeding season, these birds have to overcome many problems to successfully breed. In the incubation period, the most important mission for parents is to protect the eggs from predation. and Jan Sychra.
Successful rearing of a grebe (Podicipediformes) brood depends on several environ - mental factors, such as climatic conditions and food supply at the breeding site. In connection with their insufficient thermoregulation in the first days of their life grebe chicks are brooded, warmed and fed, under the wings on the back of their pa - rents. Although grebes are very adaptable birds, fishpond degradation is currently inducing a decrease of these waterbirds. and Jan Sychra.
Základní životní projevy mnoha druhů pavouků jsou stále zahaleny tajemstvím. Donedávna byl jedním z nich i slíďák lesostepní (Arctosa lutetiana, syn. Tricca lutetiana), který badatele překvapil nečekanými vlastnostmi - způsobem lovu počínaje, přes délku svého života a způsobem rozmnožování konče. Slíďák lesostepní je rozšířený prakticky po celé Evropě. Vyskytuje se od jižní Skandinávie po severní Řecko a od Francie po Ural; nenajdeme ho pouze na území Středozemí - nedávno publikovaný nález z Turecka (Bayram a kol. 2007) se zakládal na chybné determinaci, šlo o podobného slíďáka tbiliského (Arctosa tbilisiensis). Přestože tento pavouk žije v Evropě, na území s nejdéle trvajícím arachnologickým výzkumem, dosud se o jeho biologii nevědělo prakticky nic., Arctosa (syn. Tricca) lutetiana is a burrowing nocturnal extra-Mediterranean species of spiders (record from Turkey is a misidentification of A. tbilisiensis). As it preys passively inside its burrow, it has a prolonged life cycle. The mating period is in June. During copulation, males perform unique leg movements. Females spin only one egg sac (ca. 25 eggs) per season, the second egg sac is produced the following year., and Petr Dolejš.