Search

Start Over Subject philosophy of science

3. Challenges and problems of neuroeconomics: several tasks for social scientists

Creator:
Müller, Michal
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
decision-making, methodology, neuroeconomics, philosophy of economics, philosophy of science, filosofie ekonomie, filosofie vědy, metodologie, neuroekonomie, and rozhodování
Language:
Czech
Description:
Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science. and Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6. Existuje mentální kognitivní technologie?

Creator:
Fajkus, Břetislav
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
physics, mental phenomena, cognitive technology, and philosophy of science
Language:
Slovak
Description:
In his book Physics of the Impossible, Michio Kaku thinks that psycho-kinesis-i.e., a direct causal influence on physical processes by mental powers-will become a real possibility in a near future. From the point of view of metaphysical realism, this means that mental entities and mental causality are real phenomena. Contemporary scientific methodology regards the use of scientific instruments that amplify our sensibilities as a cognitive technology that deepens our knowledge of, and power over, real processes. It appears that the strongest and most productive methods are connected with scientific theories-they are theories ''in action''. Thus, scientific theories can regarded as mental cognitive technology by means of which humans get to know, and at the same time shape, reality. and Břetislav Fajkus
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Feyerabend’s alternative theories within goodman’s worldmaking

Creator:
Fišerová, Nicole
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
alternative theories, methodological anarchism, Nelson Goodman, Paul Feyerabend, philosophy of science, theory of symbols, worldmaking, and world-versions
Language:
Slovak
Description:
The main purpose of this paper is to compare two pluralistic approaches to knowledge, Goodman’s theory of worldmaking and Feyerabend’s methodological anarchism. It therefore examines firstly, the concept of world-versions, which according to Goodman create our worlds and at the same time are crucial for achieving a better understanding of reality; and secondly, the concept of alternative theories which are built upon pluralism and, according to Feyerabend, secure knowledge and make scientific progress possible. Feyerabend’s concept has been rejected by many, seemingly for its lack of limitations. In line with this argument, I propose that based on the comparison of these two pluralistic approaches, the alternative theories can be understood as a part of worldmaking, for Goodman’s theory has wider applicability since it encompasses not only science but also art. Furthermore, I suggest adopting Goodman’s principle of rightness, the criterion of functionality in his worldmaking, as a criterion within Feyerabend’s methodological anarchism when establishing the prevailing theory. It is to be expected that such a juxtaposition will uncover inconsistencies, in particular regarding boundless relativism and the vague terminology in both conceptions.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Filozoficko-vedný koncept paradigmy v psychológii

Creator:
Marček, Vladimír and Urbánek, Tomáš
Type:
model:article and TEXT
Subject:
psychológia, paradigma, filozofia vody, výskumný program, psychology, paradigm, philosophy of science, and research programme
Language:
Czech
Description:
Článok sa zaoberá psychológiou z hľadiska filozofie vedy. Konkrétne skúma, či psychologické školy vznikajú postupne alebo revolučne, do akej miery je medzi nimi možná komunikácia a či sa dá očakávať vznik nejakého dominantného psychologického smeru. K tomuto účelu používa koncepty T. S. Kuhna a bohatú odbornú diskusiu, ktorá v tejto problematike dodnes prebehla, za účasti K. Poppera, P. Feyerabenda a ďalších. Prichádza k záveru, že najväčší explanačný potenciál vzhľadom na vývoj a aktuálny stav psychológie ako vedného oboru má Lakatosova (1970, 1978), resp. Laudanova (1977, 1981) filozofia vedy, integrujúca pôvodné vyhranené stanoviská. and Philosophical and scientific concept of paradigm in psychology The paper discusses psychology as a subject of philosophy of science. In particular, the authors examine whether psychological schools of thought evolved in a continual, cumulative, or revolutionary way, whether the communication among them is possible, and if emergence of some dominant psychological movement can be expected. For this purpose, a benefit is derived from concepts of T. S. Kuhn and from rich scholarly discussion that took place up to now, stressing the contributions of K. Popper, P. Feyerabend and others. Applying both the historical and contemporary perspectives of the scientific subject the authors conclude that the biggest explanatory potential offers Lakatos’ (1970, 1978) or Laudan’s (1977, 1981) philosophy of science models integrating the original extreme positions.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Hobbesova literární technologie závaznosti rozumu

Creator:
Maršálek, Jan
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Hobbes, Thomas, 1588-1679, Skinner, Quentin, 1940-, Shapin, Steven, 1943-, Schaffer, Simon, 1955-, rozum, filozofie vědy, reason, philosophy of science, literary technology, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Vyplývá z bezvadně provedeného důkazu také závazek počítat ve svém dalším rozvažování a jednání s jeho závěrem? V předložené studii se zabývám Hobbesovým Leviathanem coby "literární technologií", která čtenáře staví do role autora v Leviathanu rozvíjené argumentace. V tomto smyslu kriticky navazuji jednak na interpretaci Hobbesova vědeckého stylu, kterou nabízejí S. Shapin a S. Schaffer, jednak na výklad Q. Skinnera, který se podrobně zabývá Hobbesovou rétorickou praxí. Nabízím tezi, podle níž se Hobbes v kontaktu se svým publikem nespokojuje s předvedením vědeckého důkazu, nýbrž své čtenáře nechává na vytváření vědecké argumentace a jejím závěru osobně participovat., Does a perfectly established proof also imply, for its beholder, a commitment to account for the proof’s conclusion in further reasoning and action? In the herein presented study, I treat Thomas Hobbes’s Leviathan as a “literary technology” that seeks to position the reader into the role of the author of Leviathan’s argumentation. The interpretations of Hobbes’s scientific style offered by S. Shapin and S. Schaffer are thus critically developed alongside Q. Skinner’s analysis of Hobbes’s rhetorical practice. It is suggested that, with regard to his readers, Hobbes does not content himself with merely demonstrating a scientific proof, but strives to involve his readers in his argumentation and make them participate in the creation of scientific arguments and their conclusions., Jan Maršálek., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

10. Mathematical models as abstractions

Creator:
Zámečník, Lukáš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
abstraction, dynamic systems theory, explanation, formal grammar idealization, mathematical model, Morrison, and philosophy of science
Language:
Slovak
Description:
The paper concerns a contemporary problem emerging in philosophy of science about the explanatory status of mathematical models as abstractions. The starting point lies in the analysis of Morrison’s discrimination of models as idealizations and models as abstractions. There abstraction has a special status because its non-realistic nature (e.g. an infinite number of particles, an infinite structure of fractal etc.) is the very reason for its explanatory success and usefulness. The paper presents two new examples of mathematical models as abstractions – the fractal invariant of phase space transformations in the dynamic systems theory and infinite sets in the formal grammar and automata theory. The author is convinced about the indispensability of mathematical models as abstraction, but somehow disagrees with the interpretation of its explanatory power. and Článek se zabývá současným problémem ve filosofii vědy o vysvětlujícím stavu matematických modelů jako abstrakcí. Výchozím bodem je analýza Morrisonovy diskriminace modelů jako idealizací a modelů jako abstrakcí. Abstrakce má zvláštní stav, protože jeho nerealistická povaha (např. Nekonečný počet částic, nekonečná struktura fraktálu apod.) Je právě důvodem vysvětlujícího úspěchu a užitečnosti. Článek představuje dva nové příklady matematických modelů jako abstrakce - fraktální invariant transformací fázových prostorů v teorii dynamických systémů a nekonečné množiny ve formální teorii gramatiky a automatů. Autor je přesvědčen o nezbytnosti matematických modelů jako o abstrakci,
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public